INZERCE

Zejména v metropolitních regionech bojuje Slovensko s nedostatečnou kapacitou na hlavních a železničních tratích. Foto: Železnice Slovenskej republiky

Slovensko zveřejnilo seznam investičních priorit na železnici. Jde hlavně o projekty obnovy a revitalizace stávající sítě

Slovenské ministerstvo dopravy dnes zveřejnilo strategický dokument. Bude se jím řídit při obnově a revitalizaci železnice. Slovensko dlouhodobě bojuje nejen s podfinancováním této oblasti, ale také s nedostatečnou kapacitou tratí. Aktuální plán počítá s investicemi 8 miliard eur do roku 2030.

Ministerstvo dopravy a výstavby připravilo dokument, který má pomoci při rozhodování o budoucích projektech na slovenské železnici do roku 2030. Na základě metodiky vytvořilo seznam, sestávající převážně z projektů obnovy a revitalizace existující železniční sítě. Nyní má přijít na řadu konkrétní harmonogram. Slovenská železnice je dlouhodobě podfinancovaná, aktuální plán předpokládá investice ve výši 8 miliard eur. Problém představuje i nedostatečná kapacita hlavních a příměstských tratí.

Problémy slovenské železnice

Pokles kvality a vysoké provozní náklady jsou důsledkem dlouhodobého podfinancování železniční sítě. Nedostatek financí se projevuje jak u nutných oprav, tak u méně náročných modernizací, zejména nejvíce využívaných TEN-T tratí. Požadované tempo obnovy infrastruktury je na Slovensku 60 až 100 kilometrů ročně. Reálně je to ale méně než 20 kilometrů.

Zejména v metropolitních regionech, jako je okolí Bratislavy, Košic, Prešova či Žiliny, bojuje Slovensko s nedostatečnou kapacitou na hlavních a regionálních železničních tratích. Kvůli tomu není možné adekvátně posilovat osobní dopravu, a dochází tak prodlužování doby jízdy u osobních i nákladních vlaků.

Stanovení priorit

Tamní ministerstvo dopravy nyní přišlo s novou metodikou. Při její tvorbě se inspirovalo obdobným dokumentem, určeným pro infrastrukturu pozemních komunikací. Železnice se však, na rozdíl od silnic, primárně zaměřuje na stávající železniční síť a její revitalizaci, optimalizaci nebo rozvoj.

Většina z rozvojových projektů už má vypracovaný určitý stupeň projektové dokumentace. Z té přitom ministerstvo vycházelo při stanovení priorit. Prioritizace je důležitá také s ohledem na investice. Do roku 2030 Slovensko předpokládá výdaje na železnici ve výši asi 8 miliard eur. Částka se týká jak revitalizace tratí, tak modernizace koridorů TEN-T.

„Většina tratí s frekventovanou dopravou potřebuje do deseti roků komplexní rekonstrukci s orientačními náklady 4 miliardy eur. Projekty zaměřené na rozvoj TEN-T koridorů jsou v současnosti naprojektované na přibližně 5,67 miliard eur. Vzhledem k tomu, že část rekonstrukce tratí se vyřeší modernizací TEN-T koridorů, celkový požadavek je přibližně 8 miliard eur,“ uvádí se v dokumentu.

Jednotlivé projekty jsou rozděleny do čtyř kategorií podle typu intervence nebo významu. Ministerstvo zároveň přiznává, že velkou část prioritních projektů bude možné, při zachování současného tempa přípravy, začít realizovat až okolo roku 2025.

Jak na lepší železnici

,,Jak jsem při příchodu na ministerstvo slíbil, mým cílem je řídit se objektivními analýzami, které přinesou Slovenskou nejvyšší hodnotu. Tento seznam nám a široké veřejnosti jasně ukazuje, do čeho a kolik peněz máme v následujících letech investovat tak, abychom zlepšili stav železniční infrastruktury a díky tomu lidi přesvědčili, že cestování vlakem je nejrychlejší, nejbezpečnější a nejekologičtější způsob dopravy,“ říká ministr dopravy a výstavby Andrej Doležal.

Součástí metodiky je i doporučení připravit rezervní projekty pro případ, že by se realizace těch prioritních zdržela. Ministerstvo nyní ve spolupráci s rezortem financí připraví závazný harmonogram, jehož součástí bude i zajištění potřebných financí.

Prioritní projekty

K prioritním projektům patří například řešení havarijního stavu trati 180b z Vrútek-Liptovského Mikuláše do stanice Kraľovany-Ľubochňa.

Revitalizace by se měla týkat celkem 174 tratí. Jednou z nich je i trať z Devínské Nové Vsi do Malacek. Dotkne se ale také trati z Kút směrem do České republiky.

Dalším z projektů je poslední neelektrifikovaný úsek na trati z Vídně do Bratislavy. Elektrifikace je naplánována na 77 tratích.

Modernizace na řadě tratí pak umožní nejvyšší možnou rychlost 200 kilometrů za hodinu. Půjde například o linku mezi Novými Zámky a Štúrovem nebo mezi městy Bratislava a Senec.

Lucie Přinesdomová