Slovenská vláda vedená premiérem Robertem Ficem přijala rozhodnutí o výstavbě jednoho velkého jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích na Trnavsku. Navzdory Ficově proruské orientaci však Slováci nepočítají s účastí ruského Rosatomu. „Z politického hlediska si neumíme představit, že by ta technologie pocházela z Ruské federace,“ uvedla podle Denníku N ministryně hospodářství Denisa Saková.
Jak dále Saková uvedla, mezi dodavatele, kteří připadají v úvahu, patří francouzský Framatome z koncernu EDF, americký Westinghouse nebo korejské KHNP. Tedy stejní uchazeči, kteří se předloni přihlásili do českého jaderného tendru.
Výjezdní zasedání vlády do hornického města Handlová nabralo později odpoledne dramatický ráz. Premiér Robert Fico byl před Domem kultury, kde kabinet zasedal, postřelen. Údajného útočníka policisté zadrželi, zraněný předseda vlády byl odvezen do nemocnice v Banské Bystrici.
Záměr stavby velkého jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích o výkonu 1000 až 1200 megawattů není nový. Prvá Ficova vláda na jeho přípravu založila již v roce 2009 Jadrovú energetickú spoločnosť Slovenska (JESS). Ta se měla stát konkurentem Slovenských elektrární, které tehdy ovládal italský koncern Enel. Ve společnosti JESS drží slovenská vláda 51procentní podíl, zbývajících 49 procent zde získal ČEZ. Poté, co cena elektřiny na burzách po roce 2013 klesla, skončil tento projekt „u ledu“.
Jak Ekonomický deník upozornil loni v únoru, přípravné práce se po letech opět rozběhly. JESS tehdy podala ke slovenskému Úradu jadrového dozoru žádost o vydání povolení na umístění jaderného zařízení o výkonu až 1700 megawattů v Jaslovských Bohunicích. Podle tehdejších informací měla výstavba začít v roce 2031, nový blok by pak mohl zahájil provoz v roce 2039.
Fico již v pondělí řekl, že nový jaderný blok má být stoprocentně ve vlastnictví státu. To by znamenalo, že Slovensko by muselo menšinový podíl od společnosti ČEZ odkoupit. Ministři hospodářství a financí dostali od vlády za úkol zpracovat do konce října návrh podmínek výstavby nového bloku, harmonogram přípravných a stavebních prací, financování projektu a proces výběru dodavatele technologie.
Denník N v této souvislosti připomněl neslavný průběh dostavby třetího a čtvrtého bloku v Elektrárně Mochovce. Původní očekávání bylo, že dílo bude hotové za čtyři roky a náklady měly dosahovat 2,8 miliardy eur. Ve skutečnosti stavba třetího bloku zabrala patnáct let (provoz zahájil až v loňském roce). Čtvrtý blok stále ještě není hotový a připravený ke spuštění. Celkové náklady se zatím vyšplhaly na 6,2 miliardy eur (150 miliard korun).
(dtr)
