Slovenská Gorila v Praze? Její aktér, vysoký exdůstojník SIS, založil v Praze tajemné zájmové sdružení

Ľubomír Arpáš byl v době nahrávání schůzek spolumajitele Penty Jaroslava Haščáka šéfem kontrarozvědky SIS. Slovenská média mu přisuzují, že to byl právě on, kdo měl předat Gorilu skupině Penta, pro niž začal po odchodu ze služby pracovat. Screenshot: cas.sk

Slovenskem opět hýbe politická aféra s názvem Gorila. Nahrávky z ní usvědčily spolumajitele skupiny Penta Jaroslava Haščáka ze lži. Ve víru událostí u našeho slovenského souseda poněkud zapadla informace, že jeden z aktérů Gorily se angažoval i v České republice. Ľubomír Arpáš byl v minulosti příslušníkem Slovenské informační služby. Po odchodu z ní pracoval na Slovensku pro Pentu. Arpáš v Praze založil před několika lety zájmové sdružení Czech and Slovak Investmen Corporation. Informace o sdružení jsou velmi zastřené a není jasné, čí zájmy mělo v Praze zastupovat.

K čemu mělo sloužit záhadné zájmové sdružení Czech and Slovak Investmen Corporation z centra Prahy, které zakládal bývalý důstojník slovenské tajné služby, jenž po odchodu ze státních služeb začal pracovat pro skupinu Penta a zároveň mu slovenská média přisuzují podstatnou účast na takzvané kauze Gorila?

V lednu 2014 bylo na pražském obchodním soudu zapsáno zájmové sdružení právnických osob Czech and Slovak Investmen Corporation. Členem statutárního orgánu se stal bývalý vysoký důstojník Slovenské informační služby a jeden z aktérů slovenské Gorily Ľubomír Arpáš. Sdružení se usadilo na adrese V jirchářích 195/2, v pražském Novém Městě.

Faksimile výpisu společnosti Czech and Slovak Investmen Corporation z českého obchodního rejstříku: Repro: ED

Zájmové sdružení právnických osob je forma právnické osoby podle dřívějšího českého občanského zákoníku, kterou vytvářely jiné právnické osoby za účelem ochrany svých zájmů nebo pro dosažení jiného cíle, například výdělečného. Tato sdružení existují i nadále, ačkoli od roku 2014 již nemohou nová vznikat.

Členy zájmového sdružení mohou být pouze právnické osoby, tedy firmy. Zakládaly se písemnou zakladatelskou smlouvou, případně schválením založení na ustavující členské schůzi (dokladem pak byl zápis ze schůze). Právní subjektivitu však zájmové sdružení nabývalo až zápisem do registru sdružení vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla sdružení. K zápisu bylo také třeba předložit již schválené stanovy, které určovaly název, sídlo, předmět činnosti, orgány sdružení a další zákonem požadované náležitosti. Za nesplnění svých povinností zájmové sdružení odpovídá pouze svým majetkem (nikoliv majetkem svých členů). Sdružení Czech and Slovak Investmen Corporation vzniklo už v roce 2010.

Co přesně bylo cílem sdružení, a zájmy konkrétně jakých právnických osob, mělo sdružení v České republice zastupovat nelze ani po podrobném zkoumání bohužel přesně identifikovat. Ve veřejně dostupných databázích totiž nelze detekovat téměř žádné relevantní informace. V létě roku 2016 pak pražský obchodní soud 2016 nařídil soud likvidaci tohoto nečitelného zájmového subjektu.

Ve sbírce listin lze v internetové verzi dnes nalézt pouhé dva dokumenty. Ovšem ani jeden z nich se netýká založení Czech and Slovak Investmen Corporation, ani náplně jejího fungování. Jediné dva dokumenty se týkají až likvidace společnosti. Z dokumentu obchodního soudu pak vyplývá, že likvidaci neprůhledného zájmového sdružení Czech and Slovak Investmen Corporation nařídil sám soud, protože zájmové sdružení nedodrželo zákonem dané podmínky – spolek totiž na adrese, zapsané v obchodním rejstříku, fakticky nesídlil.

Faksimile dokumentu soudu o Czech and Slovak Investmen Corporation. Repro. ED

Likvidaci neprůhledného zájmového sdružení, ve statutárním orgánu zastoupeným mimo jiné exdůstojníkem slovenské tajné služby a aktérem kauzy Gorila Ľubomírem Arpášem, měla na starosti právnička Lucie Marešová. Ta do obchodního rejstříku zanesla následující zprávu: „Jako likvidátor jsem vyzvala spolek a statutární orgán k neprodlenému předání seznamu svých aktiv a pasiv, obchodních knih a dalších potřebných dokladů. Výzvu na spolek se nepodařilo doručit a zásilky se vrátily zpět s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Dle sdělení některých členů statutárního orgánu spolek nikdy nezahájil svou činnost. Spolek nikdy nevykonával žádnou činnost, nemá žádný majetek, závazky ani pohledávky. K předání dokladů nedošlo, dle sdělení, žádné nejsou.“

K čemu tedy měl tedy spolek sloužit, zda měl zastupovat zájmy například Penty nebo jiných obchodních subjektů ze Slovenska, se kterými Arpáš spolupracoval, není vůbec možné detailně zjistit ani po několika letech od jeho likvidace. Jediné, co lze z informací z obchodního rejstříku ještě o Czech and Slovak Investmen Corporation dovodit je skutečnost, že ve statutárních orgánech usedli vyjma Arpáše další dva Slováci. Jejich jména jsou pak totožná s dalšími aktéry kauzy přezdívané Gorila II. Jde o Milana Krále a Ľubomíra Babalu. Oba mají v Czech and Slovak Investmen Corporation zapsané trvalé bydliště ve slovenských Levicích, stejně jako Arpáš.

Dokument o Gorile II. lze nalézt na tomto webovém odkazu. V záhlaví se pak o pokračování kauzy Gorila píše: „Tyto soubory obsahují přepisy zvukových záznamů ze setkání bývalého šéfa kontrarozvědky SIS Ľubomíra Arpáše. Ten se v letech 2006 – 2012 setkával s celým seznamem důležitých lidí ze zpravodajského, businessového a politického prostředí. Přepisy nahrávek Ľubomíra Arpáše jsou klíčovým svědectvím o naší společnosti. Nenechte se proto odradit množstvím textu a čtěte pozorně.“ 

Šéf kontrarozvědky a Gorila

Ve snaze rozklíčovat, čí zájmy Czech and Slovak Investmen Corporation, mohlo v Praze zastupovat, nám mohou pomoci informace o životě Ľubomíra Arpáše. Podstatná část z nich se točí kolem kauzy Gorila. Tak je krycím jménem přezýván je slovenský politický skandál, který započal v prosinci 2011 únikem tajného dokumentu Slovenské informační služby na veřejnost. Dokument, a dnes už i zveřejněné nahrávky, popisují detaily rozhovorů mezi spolumajitelem Penta Investments Jaroslavem Haščákem a předními slovenskými politiky v letech 2005 a 2006 a naznačují podezření z možné korupce.

Představitelé Penty pravost Gorily od počátku zpochybňovali. Nicméně Krajský soud v Bratislavě potvrdil, že 21. listopadu 2005 vyhověl žádosti Slovenské informační služby na použití informačně-technických prostředků, nasazených do bytu na bratislavské Vazovově ulici. Dnes už je potvrzují i zveřejněné audiozáznamy.

Šéfem kontrarozvědky SIS byl v té době již výše zmíněný Ľubomír Arpáš. Slovenská média mu přisuzují, že to byl právě on, kdo předal Gorilu skupině Penta, pro niž začal po odchodu ze služby pracovat. Také on, podobně jako Penta, angažmá v Gorile informace vehementně popírá.

„Ve zpravodajské komunitě bylo už v době zveřejnění spisu Gorila známo, že tehdejší šéf kontrarozvědky Ľubomír Arpáš disponuje vlastními kopiemi nahrávek, které jsou dnes známé jako Gorila. Prakticky každý, kdo k nim měl přístup, si dělal kopie pro vlastní potřeby. Umožnil to žalostný stav kontrolních mechanismů ve Slovenské informační službě,“ nechal se například vloni slyšet slovenský investigativní reportér Radovan Bránik.

Bývalý šéf sekce vnitřního zpravodajství Slovenské informační služby, PaedDr. Ľubomír Arpáš, žije podle údajů z českého i slovenského obchodního rejstříku ve slovenských Levicích. Ve slovenských tajných službách začal pracovat už v roce 1991, kdy nastoupil do Úřadu na ochranu ekonomických zájmů, což byla v podstatě první samostatná slovenská zpravodajská služba. Ta se v roce 1993 přetransformovala na finanční policii.

V roce 1994 pak Arpáš přestoupil do Slovenské informační služby, v roce 1998 byl jedním z pouhých pěti vysokých důstojníků SIS, kteří ve službě zůstali po odchodu kontroverzního ředitele Ivana Lexy a jeho lidí, podezřelých z organizace únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče.

Ze SIS odešel v roce 2006, poté působil jako bezpečnostní poradce finanční a vlivové skupiny Penta. V roce 2010 se snažil do tajné služby vrátit zpět, což se údajně nelíbilo tehdejší slovenské premiérce Ivetě Radičové a jeho pokus o návrat nevyšel.

Jako další dokreslující informace pak může posloužit skutečnost, že podobně tajemný a nečitelný jako Ľubomír Arpáš je i jeho manželka – PaedDr. Dana Arpášová. Ta byla do roku 2006 také příslušnicí SIS, její utajené části. Původně pracovala jako učitelka, po vstupu do tajné služby měla na začátku krytí jako investigativní novinářka. Používala krycí příjmení Kováčová, oba manželé tedy vystupovali pod jinými identitami, takže ani řada příslušníků SIS nevěděla, že jde o sezdané partnery.

Arpášová pronikla pod krytím do slovenské politické strany SNS známého kontroverzního politika Jána Sloty, který později tvrdil, že se Arpášová do strany infiltrovala již někdy v roce 1994 a dodávala informace o dění ve straně „mečiarovcům“. Dana Arpášová za SNS dokonce kandidovala v obecních volbách a působila také jako zástupkyně přednosty Okresního úřadu v Levicích.

V roce 2011 se začaly v médiích objevovat informace o kauze Gorila, v té době už zájmové sdružení Czech and Slovak Investmen Corporation, působící v Praze,  existovalo zhruba rok. Po zveřejnění kauzy Gorila někdejší důstojník SIS pod silným tlakem novinářů ve slovenských médiích přiznal, že po odchodu ze služby skutečně pracoval pro Pentu. A že jeho řídícím kontaktem byl někdejší generál komunistické československé Státní bezpečnosti Alojz Lorenc, který měl od vzniku finanční skupiny na starosti její bezpečnost.

Na otázku, kdo exdůstojníka SIS Arpáše oslovil s nabídkou ke spolupráci, zda-li to byl jeden ze spolumajitelů Penty Jaroslav Haščák, odpověděl: „Ano. Objednávka přišla od pana Haščáka. Podmínky se ale nastavily tak, že komunikace probíhala přes generála Lorence. Jemu jsem také odevzdával informace a analýzy.“

Audio trumflo papír

Na Slovensku se už pár dní rozjíždí další masivní pokračování kauzy Gorila. Souvisí s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem, který je podezřelý z objednávky vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka. Nahrávky usvědčují spolumajitele Penty Jaroslava Haščáka z toho, že nemluvil pravdu, když doposud písemné přepisy rozhovorů, popíral.

Aféra už pár dní nabírá na obrátkách. Bývalý slovenský generální prokurátor Dobroslav Trnka se spolu s dalšími dvěma osobami pokusil podle slovenského listu Denník N vydírat šéfa finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka nahrávkou jeho rozhovorů týkající se korupční aféry Gorila z doby před více než deseti let. Deník minulé v pondělí na svém webu zveřejnil část nahrávky Trnkova rozhovoru s už zmíněným Marianem Kočnerem, z něhož zmíněné informace vyplývají.

Penta se podle serveru Seznam Zprávy aktuálně brání prohlášením, že nahrávky jsou podle ní „s největší pravděpodobností kopírované, sestříhané nebo jinak upravené”. Současně Haščák minulý týden vyzval slovenskou policii a prokuraturu, aby zveřejnily celý vyšetřovací spis, který se Gorilou zabývá. „Po zveřejnění takzvaných a údajných nahrávek Gorila, které zřejmě unikly z vyšetřovacího spisu, bez znaleckého posudku a bez souvisejících výsledků policejních prověřování tam uvedených skutečností, je možné obnovit důvěru k zákonnosti vyšetřování jen tak, že spisy budou zveřejněny,” uvedl podle Seznam Zprávy Haščák a vyzval slovenské vyšetřovatele, aby ho předvolali k výslechu.

Stejně jako napoprvé se kauza Gorila řeší hlavně na Slovensku, kde má ivestiční skupina Penta silnější pozice než v Česku. Pod Tatrami se Penta rozvíjela dříve a dominuje hlavně ve zdravotnictví, což je segment, ve kterém se snaží etablovat i v České republice. Kromě nemocnic, zdravotní pojišťovny, nebo lékáren však provozuje i banky, hliníkárny nebo závody na zpracování masa.

Sama Penta zdůrazňuje, že v Česku problémy se svým renomé nemá. „Navzdory blízkosti Česka a Slovenska je vnímání Penty v obou zemích zásadně odlišné,” uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle něj také platí, že český spolumajitel Penty Marek Dospiva zcela stojí za svým společníkem Haščákem, kterého zná už od studentských let.

„Faktem je, že český byznys Penty se v Gorile neřešil, přesahy byly spíše nepřímé. Například v tom, že bývalá šéfka slovenského Fondu národního majetku Anna Bubeníková, která z nahrávek vychází jako klíčová osoba při prosazování zájmů Penty, blokovala vstup skupiny EPH vedené Danielem Křetínským do provozovatele slovenské plynovodní sítě SPP. Stát kontroloval v SPP většinu akcií a Bubeníková odmítala předat zájemci o menšinový balík akcionářskou smlouvu. Vstup do SPP nakonec Křetínský dotáhl až v závěru roku 2012, kdy už byla v úřadě druhá Ficova vláda,“ připomněl server Seznam Zprávy.

Faktem také je, že manželé Arpášovi jsou nadále ekonomicky činní ve slovenské společnosti Identita, prostřednictvím které, a další firmy Barkont, Penta služby exdůstojníka SIS Ľubomíra Arpáše platila. A šlo prý o zdravotnictví. „Podle veřejně dostupného spisu Gorila ´bývalý ředitel sekce D PaedDr. Ľubomír Arpáš kontaktoval Zoltána Vargu a prostřednictvím něj odevzdal představitelem finanční skupiny PENTA za 3 – 4 mil. Sk nahrávky z ITP Gorila na CD nosiči´. Dva měsíce po odchodu ze SIS Ľ. Arpáš uzavřel smlouvu s firmou Barkont o úplatném dodávání analýz v oblasti zdravotnictví. Kolik milionů korun za to dostal si nepamatuje. VIA iuris a Aktuality.sk se podařilo zjistit, že mezi firmou Barkont a Pentou jsou propojení, přičemž Ľ. Arpáš tvrdí, že objednávka přišla od J. Haščáka. Přestože to může poukazovat na autenticitu části spisu Gorila, v této kauze není ani po téměř čtyřech letech vůči nikomu vzneseno obvinění,“ napsal o tom v roce 2015 v článku s titulkem „Ze SIS rovnou do firmy blízké Pentě“ server Viaiuris.sk.

Jan Hrbáček