Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 151,2 miliardy korun, k nim náleží i výdaje na obranu státu v jiných kapitolách, které dosahují částky 8,6 miliardy. V součtu se jedná o částku 159,8 miliardy korun, která poprvé od vstupu České republiky do NATO dosahuje hranice 2 procent hrubého domácího produktu (HDP), k jejímuž plnění se Česko zavázalo. Meziroční navýšení rozpočtu putuje drtivou většinou na investice do modernizace armády, uvedlo ministerstvo. Rozpočet s těmito parametry schválila v týdnu vláda a poslala jej sněmovně k dalšímu projednávání. Dvě procenta HDP i drobně více, putovala na obranu v pěti rozpočtech krátce po vstupu České republiky do NATO.
„V programovém prohlášení jsme jasně uvedli, že obrana patří mezi naše priority. A krátce po nástupu mé vlády začala nevyprovokovaná ruská agrese vůči Ukrajině, která nutnost modernizace a posílení armády jen podtrhla. Dnešní den, kdy jsme poprvé schválili rozpočet s obrannými výdaji na úrovni dvou procent HDP, je důkazem toho, že to s investicemi do obrany myslíme skutečně vážně,” uvedl ve středu předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Růst výdajů na obranu je zásadní zejména z hlediska modernizačních projektů pro Armádu ČR, která v řadě oblastí používá zastaralé vybavení z dob Varšavské smlouvy. Rozpočet Ministerstva obrany meziročně vzroste o 39,4 miliard korun a největší nárůst ve výši 33,2 miliardy korun se projevuje v oblasti investic.
„V minulých desetiletích byla armáda vždycky tím prvním místem, kde se škrtalo. A podle toho vypadá její vybavení od uniforem až po těžkou techniku, která mnohdy pamatuje minulý režim. Schválení rozpočtu v rekordní výši nám umožní pokračovat v rozjetých modernizačních projektech, mezi nimiž bude v příštím roce především pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90, které budou tvořit základ těžké brigády,” doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Požadavek na výdaje na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP vyplývá již řadu let z našeho členství v NATO. Česká republika jej však poprvé splní až v roce 2024. Jedním z důvodů je nový zákon o financování obrany státu, který vešel letos v účinnost.
„Kromě závazku vynakládat alespoň dvě procenta HDP také zákon jasněji definuje obranné výdaje a ukládá ostatním kapitolám rozpočtu, které s obrannými výdaji budou také hospodařit, aby nám tyto prostředky reportovaly. Díky tomu máme celkový přehled o prostředcích souvisejících s obranou státu, které jsou i v rozpočtech jiných kapitol,” vysvětlila vrchní ředitelka ekonomické sekce Blanka Cupáková.
Akviziční výdaje jsou pro resort obrany prioritou číslo jedna. Jejich součástí jsou jak investiční výdaje, tak v oblasti běžných výdajů například zakázky na pořízení munice, pohonných hmot, výstroje, dále služby servisu, údržby a oprav techniky k zajištění jejich provozuschopnosti. V příštím roce je na tyto akvizice vyčleněno 93,8 miliardy korun, což je o téměř 36 miliard korun vyšší částka než v letošním rozpočtu.
„Jsem si vědomá toho, že aktuální doba je pro řadu lidí složitá a že mají dojem, že finanční prostředky na obranu by neměly být tak vysoké. Ale obranyschopnost země je základ, na kterém stojí naše současná i budoucí prosperita. Navíc je třeba se podívat na to, kolikrát se na obraně šetřilo v uplynulých desetiletích. A takové šetření se nevyplácí, protože když bude jednou třeba, abychom tuto zemi ochránili, a my na to nebudeme připraveni, nedá se to jako mávnutím kouzelného proutku dohnat, obrana se musí budovat dlouhodobě” uvedla ministryně Černochová.
Vláda také schválila nákup 24 amerických letounů F-35. První stroje budou hotovy v roce 2029, všechny pak do tuzemska dorazí do roku 2035. Podle Jany Černochové nákup vyjde na 106 miliard korun, dalších 44 miliard pak bude stát příprava jejich provozu v tuzemsku. Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.
Nabídka na letouny, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu do roku 2034 činí 106 miliard korun a bude postupně hrazena v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde podle Černochové zejména na infrastrukturu, na palivo, přípravu personálu a odvod DPH.
Částka 150 miliard korun pak podle ní zahrnuje veškeré náklady, a ačkoli jde v součtu o vysokou částku, v průměru bude podle ní činit necelých 7,3 procenta plánovaných ročních výdajů na obranu.
Nákup má přinést také zakázky pro český průmysl, podle ministryně je připravených čtrnáct projektů průmyslové spolupráce pro české firmy včetně možnosti zapojení přímo do globálního dodavatelského řetězce. Česko je podle ní jednou z mála zemí, které si už při jednání o nákupu letounů takovou spolupráci vyjednaly.
Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (za ANO) měla vláda o letounech jednat minimálně se dvěma možnými dodavateli. Například Švédsko podle něj mělo dostat možnost podat závaznou nabídku na dodání strojů, aby byly porovnatelné a nevznikaly pochybnosti.
„Jsem velmi zklamán tím, jak se vláda rozhodla. (…) Nejenom ta arogance současné vlády v den, kdy je schvalován rozpočet, kdy nemáme na důchody, kdy jsou tu restrikce, tak schválí tento megaprojekt,“ okomentoval.
Od počátku podle něj kabinet měl jednat minimálně se dvěma potenciálními dodavateli podobných strojů, aby ve veřejném prostoru nevyvstala řada otázek a spekulací. „Mohlo to být jasně porovnané na základě jasných, srovnatelných dat a mohli jsme jen slyšet, proč se rozhodli pro ten, nebo onen přístup,“ sdělil.
(nik)
