Velikášské vize, kterým neodpovídá skromná realita, problematické technické řešení, kauzy hlavních postav za projektem a riziko znehodnocení peněz vložených investory. To jsou hlavní důvody, proč se redakce Ekonomického deníku zajímá o baterie HE3DA a jejich výrobu v továrně Magna Energy Storage. Otázek je mnoho a firma na ně místo fakty reaguje i osobními útoky na autory kritických článků.
Na značku HE3DA je činěn nepřátelský mediální útok, uvedly v úterý ve společném prohlášení společnosti HE3DA a Magna Energy Storage (MES). „Jedná se o zveřejňování lživých článků, obsahujících směsici nepravdivých informací a překroucených polopravd vytržených z kontextu. Je to reakce na naše úspěchy, rostoucí hodnotu našich akcii a úspěšné najíždění sériové výroby,“ tvrdí obě firmy v reakci na články, které Ekonomický deník v minulých dnech zveřejnil. Prostor k vyjádření však zmíněné firmy nevyužily.
Společnosti, které vybírají peníze od širšího okruhu investorů nebo pobírají veřejné dotace, by už z principu měly být pod dohledem médií. O to víc to platí v případě, kdy společnost o sobě informuje nedostatečně, nebo vyvolává v lidech až příliš optimistická očekávání. Jakkoli bychom si přáli, aby čeští výrobci uspěli na perspektivním trhu velkokapacitních baterií, nelze zavírat oči před níže popsanými skutečnostmi.
1. Problematické technické řešení
Společnosti HE3DA a MES vyvolávají veřejnosti dojem, že přicházejí s inovativním technickým řešením, jež překonává dnes známé lithium-iontové baterie. Dva odborníci z prostředí vysokých technických škol pod podmínkou anonymity Ekonomickému deníku sdělili, že „převratný vynález to opravdu není“ a princip, na kterém baterie HE3DA, je ve vědecké komunitě obecně známý.
Oproti běžným Li-ion bateriím je zmíněná technologie bezpečnější, nejsou hořlavé, ale současně mají nižší energetickou hustotu a jsou extrémně citlivé na přesnost výroby (konkrétně na správné uložení elektrod). Právě kvůli této komplikaci zatím neměl nikdo ve světě odvahu pustit se do jejich masové produkce.
Zdroje Ekonomického deníku též upozorňují na neochotu společností HE3DA a MES poskytnout prototypy baterií k otestování v laboratoři. „Když byla taková možnost ve hře, vždy nakonec nebyly pod nějakou záminkou dodány a v naší laboratoři tudíž nebyly testy baterií a jejich vlastností realizovány,“ uvedl zdroj. Jisté informace k českým expertům nicméně doputovaly z německého výzkumného ústavu Forschungszentrum Jüllich, který měl prototyp baterie k dispozici.
Mohlo by vás zajímat
2. Závod, který (ne)vyrábí
Dnes 17. září 2020 bylo v obci Horní Suchá na Karvinsku docela živo. Továrna Magna Energy Storage na „unikátní české Li–ion baterie HE3DA“ byla slavnostně prohlášena za dokončenou. „Naplní se tak dlouhodobé sny a vize významného českého vynálezce Ing. Jana Procházky, jehož objevy již byly oceněny v Evropě i v zámoří,“ uvedla loni v srpnu MES na svém webu.
Jenže problém je, že dodnes je kolem továrny v Horní Suché docela mrtvo. Skutečný objem výroby zůstává tajemstvím, stejně jako počet zaměstnanců a vnitřní vybavení továrny. Před necelým rokem přitom hlavní akcionář MES Radomír Prus tvrdil, že „počítá s jejich širokým využitím v mnoha oborech, od zálohování energie v nemocnicích, vyvažování energetických soustav, ostrovní systémy, přes automobilovou, kamionovou a námořní dopravu až po vesmírné projekty NASA.“
Současná realita je však diametrálně odlišná od této vize. Baterie HE3DA nelze na trhu sehnat a fungují pouze v testovacím režimu na několika málo místech. „V první fázi prodáváme pouze prototypy 1 kWh baterie pro další testování. Tyto prototypy lze zakoupit po osobním jednání,“ uvádí MES na svém webu.
3. Sporné osoby za projektem
Hlavním tahounem projektu baterií HE3DA je podnikatel Radomír Prus. Jeho minulé podnikání je však jemně řečeno nestandardní. Dodnes běží soudní proces v kauze Exelsior Group. Majitelé této firmy Radomír Prus a Vladimír Jirka totiž načerpali 303 milionů korun z evropských fondů na inovativní výrobu PET lahví a recyklaci plastů, avšak peníze použili jinak, než uvedli v projektu. Prus se vyhnul zatčení díky tomu, že byl zrovna na dovolené na Seychelách; tamní pobyt si nakonec prodloužil na tři roky.
Jenže jak Ekonomický deník zjistil, není to jediná trestní kauza týkající se dvojice Prus – Jirka. Každý z nich dostal letos v dubnu od Krajského soudu v Ostravě – zatím nepravomocně – dvoumilionovou pokutu za uplácení policistů, kteří dotační kauzu Exelsior Group vyšetřovali. Výrazně přísnější tresty přitom dostali vyšetřovatelé Karol Patočka a Oldřich Oślizlok, kteří byli v roce 2013 iniciátory žádosti o úplatek výměnou za údajnou beztrestnost.
4. Nefér přístup k investorům
Lidové pořekadlo říká, že ten, kdo platí, tak poroučí. V případě výrobního podniku MES to, jak se zdá, neplatí. Podnikatel a (dnes už bývalý, zablokovaný) youtuber Ondřej Škoda upozornil na zjevný nepoměr sil v továrně na baterie. Společnost Capital Group Service, kterou vlastní Radovan Prus a Vladimír Jirka, do základního kapitálu MES vložila pouhé dva miliony korun a drží podíl 87,36 procenta na hlasovacích právech i na zisku.
Investoři, kteří prostřednictvím firmy Battery Unite vložili do MES reálné peníze v objemu téměř 1,4 miliardy korun, mají podíl pouhých 12,64 procenta hlasovacích právech a zisku. Teď si dejme matematický příklad: pokud by investoři z Battery Unite chtěli mít osmiprocentní návratnost vložených peněz, kolik by musela společnost MES vytvářet na čistém zisku? Odpověď je po zaokrouhlení 881 milionů korun ročně.
Jak lze zjistit z veřejných zdrojů, MES dál vybírá peníze od širší veřejnosti. Tentokrát již prostřednictvím fondu CFDF registrovaného v Nizozemsku. Investici do fondu nabízí na svém webu třeba investorské sdružení Venture Club, které láká zájemce na 15procentní roční úročení vložených peněz. Dlužno dodat, že tak podezřele vysoké zhodnocení v minulosti nabízeli snad jen autoři různých „pyramidových her“ a jiných podvodných projektů.
5. Nezájem velkých investorů a zákazníků
Nacházíme se v době, kdy je obecně víc peněz k investování než vhodných investičních příležitostí. Různé fondy zaměřené na inovativní a ekologické projekty doslova přetékají penězi a hledají možnosti po celém světě. Určitě je namístě ptát se, proč jejich pozornosti unikají baterie HE3DA a jejich masová produkce.
Stejně tak je s podivem, že „unikátní český vynález“ vědce Jana Procházky ignorují velké energetické společnosti a automobilky. Navíc ve chvíli, kdy výrobci baterií nestíhají pokrýt rostoucí poptávku po velkokapacitních bateriích pro pohon elektromobilů a pro ukládání přebytků elektřiny.
Pro dokreslení situace může sloužit i drobný incident z konce května. Web elektrina.cz vydal oslavný článek o zmíněných bateriích, ve kterém uvedl, že „HE3DA vytvořila partnerství s ČEZ. Po bateriích skutečně je poptávka. Během šesti měsíců bylo prodáno více než třicet kusů s cenou 15 000 Kč za půjčení.“ Po zásahu společnosti ČEZ musel web tuto mylnou informaci stáhnout.
David Tramba
