INZERCE

ČEZ, solární panely. Ilustrační snímek. Foto: ČEZ

Skupina ČEZ v prvním čtvrtletí vydělala 10,8 miliard korun, meziročně méně. Představenstvo ale navrhuje rekordní dividendu

Čistý zisk společnosti ČEZ dosáhl 10,8 miliard korun, meziročně o 15,9 miliard korun, tedy o téměř šedesát procent, méně. Nad rámec poklesu provozního zisku působila zejména nově zavedená daň z neočekávaných zisků ve výši 60 procent. Představenstvo nicméně navrhuje rekordní dividendu ve výši 117 korun na akcii.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) společnosti ČEZ dosáhl v prvním čtvrtletí 32,5 miliardy korun. Meziroční pokles o 11,1 miliardy korun byl způsoben zejména mimořádnými zisky v roce 2022 ve výši přes deset miliard korun v důsledku extrémního růstu a výkyvů cen komodit po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu, ale i opatřeními v oblasti likvidity a s ohledem na rekordní zisk z obchodování s komoditami v loňském roce. 

„Výsledky hospodaření za první čtvrtletí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Představenstvo ČEZ schválilo návrh dividendy ve výši 117 korun na akcii. Návrh odpovídá výplatě 80 % dosaženého konsolidovaného zisku Skupiny ČEZ za rok 2022 očištěného o mimořádné vlivy, tudíž horní hranici platné dividendové politiky společnosti. Jde o historicky nejvyšší návrh,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Mezi akcionáře by tak při schválení tohoto návrhu valnou hromadou bylo rozděleno téměř 63 miliard korun a pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard korun. „S ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že Skupina ČEZ letos odvede českému státu na dividendách, daních z příjmů a odvodech z tržeb výroby více než 100 miliard korun,“ dodal Beneš.

Provozní výnosy za první čtvrtletí dosáhly hodnoty 93,4 miliard korun, meziročně o 17,4 miliard korun více. Dále meziročně poklesl příspěvek segmentu Trading o 4,6 miliard korun zejména s ohledem na rekordní zisk z obchodování s komoditami v roce 2022 a přecenění derivátových obchodů zajišťujících výrobní a prodejní pozice na další období. Celkový pozitivní dopad vyšších realizačních cen výroby (meziročně +11,2 miliard Kč) byl téměř eliminován odvody z nadměrných tržeb (-10,3 miliard Kč). 

Nárůst tržních cen komodit v loňském roce negativně ovlivňuje hospodaření prodejních společností v oblasti prodeje komodit, protože meziročně extrémně vzrostly pořizovací ceny elektřiny i plynu. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům, především domácnostem, dosáhla za prvné čtvrtletí ztráty v výši 3,4 miliard korun meziročně se ztráta zvýšila o 3,2 miilard korun z důvodu významného vlivu dočasných sezónních faktorů a vyšších nákladů na nákupy pro pokrytí výkyvů spotřeby zákazníků.

Paroplynová elektrárna Počerady. Foto: ČEZ

Ceny pro koncové zákazníky jsou obecně nastaveny stejné pro zimní i letní období, přičemž pořizovací ceny elektřiny i plynu jsou v zimním období zpravidla výrazně vyšší než v ostatních obdobích roku. Tento sezónní faktor je kvůli vysokým cenám komodit v roce 2023 ještě významnější. Naopak pozitivně se meziročně vyvíjelo hospodaření segmentu PRODEJ v oblasti energetických služeb a B2B segmentu, jehož EBITDA meziročně vzrostla o 1,8 miliard korun.

Rostla výroba elektřiny z obovitelých zdrojů

Výroba elektřiny z bezemisních obnovitelných a jaderných zdrojů meziročně vzrostla o šest procent zejména díky vyšší disponibilitě jaderné elektrárny Dukovany a dosáhla výše 9,4 TWh. Naopak výroba z emisních uhelných a paroplynových zdrojů klesla o 22 procent na 4,7 TWh v důsledku nižšího nasazení zdrojů s ohledem na pokles tržních cen elektřiny a vývoj růstu cen emisních povolenek a zemního plynu.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o pět procent na 9,4 TWh. Spotřeba u velkých podniků klesla o čtyři procenta, spotřeba domácností klesla o sedm procent. Důvodem poklesu je zejména omezení spotřeby zákazníků v důsledku vysokých cen komodit.

Větrné elekrárny Janov. Foto: ČEZ

„Výsledky hospodaření za první čtvrtletí reflektují mimořádná zdanění zavedená v loňském roce. Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby přesáhly deset miliard korun a daň z neočekávaných zisků činila devět miliard korun. Za celý rok 2023 očekáváme odvody z těchto mimořádných opatření ve výši 30 až 40 miliard. Navíc z titulu běžných daní z příjmů předpokládáme letos odvést českému státu dalších 26 až 30 miliard korun,“ řekl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák a dodal: „Čistý dluh Skupiny ČEZ se v prvním čtvrtletí snížil o 73,8 miliard korun zejména v důsledku dílčí stabilizace energetického trhu a snížení maržových vkladů na komoditních burzách o 43 miliard korun. 

S ohledem na výrazný pokles tržních cen elektřiny společnost zpřesnila výhled hospodaření za celý rok 2023. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) očekává v rozmezí 105 až 115 miliard korun čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 33 až 37 miliard korun.“

(mig)