Podzemní zásobníky plynu v České republice se navzdory všem překážkám rychle plní. Největší provozovatel zásobníků RWE Gas Storage měl v polovině března kapacitu naplněnou pouze z 12 procent, nyní je to zhruba 35 procent. Skok o víc než 20 procentních bodů během šesti týdnů je vzhledem k vysokým cenám plynu a geopolitické situace úctyhodný výkon.
(zprávu jsme rozšířili v 19:00 o kapitolu „S rezervami pomohl stát“)
Přesná čísla lze vyčíst na webu společnosti RWE Gas Storage CZ nebo také v informačním systému AGSI+, který provozuje mezinárodní asociace Gas Infrastructure Europe (GIE). Z minimální hodnoty 3,56 terawatthodiny (TWh) plynu zásoby vzrostly na aktuálních 10 TWh. To odpovídá naplnění na 35,1 procent maximální kapacity (28,87 TWh) k pátku 29. dubna.
Na konec dubna je to solidní výsledek. „Letošní skladovací sezóna začala o několik týdnů dříve než obvykle. Postupujeme podle požadavků našich zákazníků, u kterých nyní převažují požadavky na vtláčení zemního plynu do zásobníků nad čerpáním,“ uvedla mluvčí RWE Gas Storage CZ Simona Hladíková.
Mohlo by vás zajímat
Dalším významným provozovatelem je SPP Storage, vlastník zásobníku v Dolních Bojanovicích. Ten slouží hlavně pro potřeby slovenského trhu, nyní je naplněn ze 73 procent. Zbývající dva zásobníky vlastní MND, ten větší společně s ruským Gazpromem. MND není členem sdružení GIE, proto nejsou jeho zásobníky v systému AGSI+ uvedeny s aktuálními hodnotami rezerv.
S rezervami pomohl stát
Tajemství rychlého nárůstu rezerv plynu vysvětlil v neděli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. „Nakoupili jsme za stát 2,4 TWh zemního plynu za 8,5 miliardy korun. Abychom zbytečně netlačili na cenu a ušetřili, rozhodli jsme o tom na vládě v utajeném režimu a po stabilizaci cen,“ uvedl Síkela v Otázkách Václava Moravce v České televizi a následně na Twitteru.
Státní rezervy plynu nakoupila Správa státních hmotných rezerv. Její šéf Pavel Švagr upřesnil, že náklady 8,5 miliardy korun jsou včetně dopravy, skladování a DPH. „Kvůli rychlému pořízení proběhl nákup formou řízení bez uveřejnění. Dodavatelem je společnost ČEZ,“ dodal k nákupu Pavel Švagr.
To znamená, že z přírůstku plynových zásob ve výši 6,5 TWh zajistil stát něco přes jednu třetinu.
Přestřelka Havlíček vs Síkela
Jako účelová demagogie se ve světle výše zmíněných faktů jeví nedávné výroky bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO). „Ministr průmyslu oznámil, že zásobníky plynu musí být před sezónou plné minimálně z 80 procent. Tak jen pro zajímavost jak to bylo dříve: 1.10.2021 to bylo 85,1 %, 1.10.2020 to bylo 97 %, 1.10.2019 to bylo 97,5 %. Aktuální stav v krizové době v ČR: 30 %,“ uvedl Havlíček, aniž by bral do úvahy rozdíl mezi koncem a začátkem topné sezony.
Havlíček tím doslova rozlítil svého nástupce na pozici ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. „Těch lživých poplašných zpráv šířených mým předchůdcem už bylo dost. Jsme ve stálém kontaktu s obchodníky s plynem, v březnu jsme v jejich prospěch řešili záruky u OTE, nyní pomůžeme s uskladňováním. Výsledek? V tuzemských zásobnících je více než dvojnásobek plynu oproti loňsku,“ uvedl Jozef Síkela na Twitteru.
Jak jsme informovali v polovině ledna, plynové zásobníky v Evropě byly prázdnější než obvykle. Naplněny byly jen na 47 procent dostupné kapacity, zatímco v minulých letech to v polovině ledna bývalo okolo 60 procent. Hlavní podíl na tom mělo jednání ruského koncernu Gazprom, který v minulých letech koupil nebo si pronajal velké skladovací kapacity v Německu a Rakousku.
A výsledek? Kapacity zásobníků v rozsahu 8 miliard metrů krychlových plynu pod kontrolou Gazpromu byly loni na začátku topné sezony zaplněny jen z jedné čtvrtiny. Důvody takového jednání jsou předmětem debat a spekulací. Mohlo se jednat o záměr s cílem vyhnat ceny zemního plynu nahoru. Nebo také zvýšit závislost na dodávkách z Ruska – a tím omezit riziko zastavení odběru ruského plynu po invazi na Ukrajinu.
David Tramba
