Škoda Auto neuspěla u NSS s požadavkem na obranu svých práv před postupem ÚOHS

Zadávací řízení na dodávky automobilů se zejména v posledních letech proměnila v líté boje samotných výrobců často končící až u nejvyšších soudních instancí. Není proto překvapivé, že se tomu tak stalo i u velké zakázky Ministerstva vnitra. O něco překvapivější je, že celý spor vedl zejména jeden z účastníků řízení.

V roce 2018 zadávalo Ministerstvo vnitra veřejnou zakázku  na nákup automobilů pod názvem: „Rámcová dohoda na dodávky osobních automobilů v policejním i běžném provedení a dodávky vybavení servisních pracovišť pro automobily rezortu Ministerstva vnitra pro období let 2018 – 2021 – část 2 Dodávky automobilů s pohonem 4 x 4“. Na základě návrhu Hyundai Motor Czech s.r.o. rozhodl ÚOHS o zrušení zadávacího řízení z důvodu diskriminačního nastavení technických podmínek. Zatímco Ministerstvo vnitra jakožto zadavatel proti tomuto rozhodnutí žalobu nepodal, sáhl k podání žaloby účastník zadávacího řízení – Škoda Auto, a.s. Touto žalobou se vedle zrušení rozhodnutí ÚOHS domáhal rovněž určení nezákonnosti postupu ÚOHS z toho důvodu, že ten učinil údaj o jeho cenové nabídce součástí správního spisu.

Krajský soud v Brně odmítl požadavek stěžujícího účastníka řízení s odkazem, že nemohlo dojít k omezení jeho práv, protože v předmětném sporu se nejednalo o přezkoumání výběru dodavatele, které mělo jediné potenciál dotknout se jeho práv. Jeho jediným právem je právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení. V kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) požadoval především sloučení několika různých řízení, z nichž jej zjevně nejvíc „pálil“ nezákonný zásah do svých práv prostřednictvím „zveřejnění“ cenové nabídky ve správním spisu. Zároveň označuje rozdělení žaloby krajským soudem za umělé. Škoda Auto uvedla, že byla de facto vybrána jako vítězný uchazeč o veřejnou zakázku, došlo zrušením zadávacího řízení k zásahu do jeho práva na uzavření smlouvy. ÚOHS ve svém vyjádření zdůraznil, že údaj o celkové nabídkové ceně nemůže být ze své podstaty obchodním tajemstvím. Dále zdůraznil, že § 124 ZZVZ negarantuje právo na uzavření smlouvy a neexistuje žádné subjektivní právo na uzavření smlouvy. Jediným garantovaným právem je právo transparentní a nediskriminační proces.

Rozdělení žalobních typů nebylo umělé, řekl Nejvyšší správní soud

NSS nejprve uznal právo krajského soudu na rozdělení jednotlivých žalobních typů k samostatnému projednání a odmítl údajnou umělost tohoto rozdělení. NSS navíc konstatoval, že námitky ohledně nezákonného zveřejnění cenových nabídek se zcela míjejí  s rozhodovacími důvody krajského soudu. NSS zdůraznil, že v průběhu celého řízení nedošlo k přezkoumávání postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky. Pouze při takovém přezkoumání může dojít k legitimnímu očekávání vybraného dodavatele stran uzavření smlouvy. V posuzovaném případě však šlo o nesprávné a diskriminační nastavení zadávacích podmínek ze strany zadavatele. Vybraný dodavatel tak nemohl očekávat uzavření smlouvy. Škoda Auto se tak nemohla stát vybraným dodavatelem, protože nezákonným byl shledán postup zadavatele předcházející samotnému výběru dodavatele. „Stěžovatel se v podstatě snaží roli zadavatele, coby osoby aktivně legitimované k podání žaloby, převzít na sebe; v tom však nemůže být úspěšný, neboť dotčení na právech každého z nich je odlišné. Stěžovatel se dovolává práva na fair proces, zcela však pomíjí, že mimo jiné právě z důvodu nedodržení fair procesu bylo zadávací řízení zrušeno. Nelze přehlédnout, že stěžovatel fakticky supluje případnou obranu zadavatele; ten však žalobu nepodal, není tak zřejmé, zda akceptoval závěr o netransparentním, resp. diskriminačním stanovení zadávacích podmínek…“, shrnul NSS doslova postup Škody Auto coby domněle dotčeného účastníka zadávacího řízení.

Jiří Reichl