Shoda odborníků i politiků: Stát musí umožnit podnikatelům inovovat své produkty, dosud se tak neděje

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček hovoří na začátku konference o budoucnosti financování vývoje a inovací. Vedle ministra vpravo sedí Alena Burešová Ředitelka pro průmysl, development a veřejnou správu CEEC Research. Vpravo od ní moderátor konference Jakub Lichnovský, partner advokátní kanceláře PRK. Foto: MPO

Česká republika musí změnit svůj přístup k podnikatelům, kteří inovují své produkty a snaží se udržet krok, či dokonce předehnat konkurenci z technologicky vyspělých států. Zatím se tak podle zástupců podnikatelů neděje. Nejvyšší špičky říkají, že je Česká republika „country for the future“ zejména co se týče vývoje nových technologií, ale kontrolní složky státu výdaje na vědu a inovace firem často neuznávají a chtějí je dodanit. Někdy dokonce na hraně zákona.

Rozdílně. Tak se chová stát při prosazování technologického rozvoje a inovací v oblasti průmyslu a posuzování nákladů, které firmy na tuto oblast vynakládají.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který z podnikatelského prostředí „vzešel“ a na jehož práci dosud zaznívá z úst průmyslníků chvála, mluví o výzkumu a vývoji jako o klíčovém odvětví a prosadil jej jako hlavní směřování prezentace České republiky v zahraničí. „Už nejsme jen „Země příběhů“, ale musíme být „Country for the future“: Ostatně to je heslo, které oficiálně razí i vláda a například na blížících se olympijských hrách v Tokiu bude polovina Českého domu v tomto brandu. Tedy s virtuální realitou a inovativními projekty, které připravujeme,“ řekl Havlíček na úvod konference organizované výzkumnou organizací CEEC Research spolu s partnery PRK Partners a Ayming Česká republika. Podle Havlíčka nastal konec doby, kdy bude se bude mluvit o České republice jako o zemi levné výroby. „Budeme se prezentovat jako sebevědomá země, která má skvělé vědce a pracovníky v oblasti umělé inteligence zejména z důvodu bezpečnosti. To je více, než v oblasti ekonomické. Svět se zkrátka připravuje na nové útoky a nové kyberhrozby. Máme v této oblasti zhruba 1000 vědců a v tomto jsme na špičce oboru a máme respekt celého světa. Naši specialisté pracují pro NATO a některé americké organizace, takže to nám dělá dobré jméno ve světě,“ předestírá přístup státu k vědeckým inovacím ministr průmyslu Karel Havlíček.

Z výzkumu CEEC Research i zkušeností poradenské firmy Ayming vyplývá však něco jiného. CEEC zjistilo, že řada podnikatelů peníze, které do oblasti vývoje a výzkumu vynakládá, neuplatňuje jako odpočitatelné položky při daňovém řízení. Chtějí se tak vyhnout problémům při nejednotném výkladů pojmů výzkum, vývoj a inovace. Vyplynulo to z debaty v rámci konference “Financování inovací, výzkumu a vývoje – řešení problémů v praxi“, kterou ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu uspořádala výzkumná organizace CEEC Research spolu s partnery PRK Partners, jejíž partner Jakub Lichnovský konferenci moderoval, a poradenskou společností Ayming Česká republika.

„Problémy byly s některými mzdovými náklady, prototypy a potřebným technologickým vybavením pro jejich výrobu apod.,” řekl generální ředitel společnosti LINET Zbyněk Frolík. Podle Kvida Štěpánka majitele firmy ISOLIT-BRAVO tvoří jejich náklady na výzkum a vývoj pouze 1% obratu. „Důvodem je, že z obavy před svévolí Finančního úřadu raději tyto náklady nevykazujeme,” uvedl v průzkumu CEEC Research Štěpánek. Podobné zkušenosti  má také Jiří Švec, jednatel MICRO-EPSILON. „S tímto problémem se setkáváme opakovaně. Stát v tomto případě nezajistil jednoznačný výklad a státní správa se snaží překračovat rámec zákona podle vlastních výkladů,” nebere si servítky Švec.

Jejich tvrzení potvrzují také zkušenosti specialistů z Ayming Česká republika, kteří prezentovali výsledky zkušeností z posledních dvou let s firmami, na které se finanční úřady zaměřily. „Zcela doměřeno byly náklady u 77% z ukončených kontrol, 10% doměřeno částečně (účtování, dotace, náhrady, služby) a 13% bez bylo bez doměrku,“ řekla Kristína Šumichrastová ke statistice kontrol u jednotlivých firem. Majitelé kontrolovaných firem si navíc stěžují, že kontroly trvají 2-3 roky, vyjádření z  finančních úřadů na jednotlivá doplnění kontrolovaných subjektů trvá na 8-9 měsíců. Podle zkušeností Šumichrastové je důvodem skutečnost, že jsou tyto odpovědi konzultovány na Generálním finančním ředitelství, aby všechny finanční úřady postupovaly stejně a navíc napříč odvětvími.

Podle náměstka ministryně financí Stanislava Kouby je tak velké číslo doměrků proto, že Finanční správa zahajuje řízení v okamžiku, kdy je si jista, že tam je nějaké problematické chování. „S tím souvisí také to, že je řízení delší oproti minulosti, protože když pracovníci finančních úřadů šli i do firem, kde nebyly žádné chyby, tak tu kontrolu ukončili rychleji,“ řekl náměstek Kouba.

Šumichrastová navíc upozornila na to, že zaznamenali případy, kdy zástupci finančních úřadů, kterým firmy rozporovaly jejich výtky ohledně uznatelnosti nákladů a odvolaly se k odvolacímu finančnímu úřadu, podali na tyto společnosti trestní oznámení, aniž bylo rozhodnuto v odvolacím řízení.

Na to náměstek Kouba argumentoval tím, že finanční úřady jsou úspěšné i v soudních řízeních. „Ačkoliv jsou soudy v České republice poměrně nakloněny daňovým poplatníkům, tak i přesto je úspěšnost finanční správy u nich poměrně vysoká, takže ty nálezy jsou správné,“ řekl Kouba . Šumichrastová s tím souhlasila, ale upozornila na to, že k soudu jde jen třetina firem. Zbytek si to rozmyslí.

Jeden z podnikatelů, který se s Finanční správou soudí je Ladislav Verner z firmy SOMA. Ten řekl, že v minulosti se řada firem neoprávněně obohatila na dotacích na vývojové a inovativní projekty, aniž by cokoli vyvinula. „Podle mne je jednoduchý způsob, jak poznat, jestli má firma na tyto peníze nárok. Musí mít svůj produkt. Pokud jej nemá, nemá co inovovat,“ nabídl ze svého pohledu jednoduchou variantu Verner, který do místy velice vzrušené debaty vstupoval se svými poznámkami.

Podnikatelé jednoznačně požadovali, aby se zjednodušilo a sjednotilo posuzování těchto nákladů. Například Milan Hradecký, který je finančním ředitelem společnosti Jihostroj, uvedl, že firma měla v posledních čtyřech letech dva audity z Ministerstva financí. „Já jsem vždycky zval jsem auditní pracovníky s tím, že nemáme co skrývat. Ale teď mám tu zkušenost, že vše, co řekneme, bude použito proti nám. Je nemožné, aby si každý vykládal podmínky jinak. Něco jiného si myslí řídící orgán (MPO – pozn. red.), se kterým jsme veškeré kroky a výběrová řízení konzultovali. Když jsme v žádosti napsali, že pořídíme 20, 25 nových obráběcích strojů a podle něj jsme je mohli nakupovat postupně, tak teď se od auditního orgánu MF dozvídáme, že jsme měli vyhlásit jedno výběrové řízení, protože je to podobný předmět nákupu. Ale nemůžeme jim vysvětlit, že jsme před třemi roky nevěděli, jaké stroje budeme potřebovat, protože to je otázka právě těch inovací, nových projektů apod.,“ rozohnil se Hradecký. Dalším „nesmyslem“ na který zástupci průmyslu poukazovali bylo, že se do nákladů na inovace nepočítají náklady na dovolenou vývojových a vědeckých pracovníků, přitom je ze zákona nárok na dovolenou dán.

Právě nejkřiklavější případy by měla řešit novela zákona, kterou připravuje poslanec a majitel společnosti Brano Group Pavel Juříček (ANO). Cílem novely je co nejvíce zjednodušit podklady nutné pro schválení financování vývojového projektu. „Například se nebude předkládat celý rozpočet projektu, předloží se jen název a cíl a pak se bude postupně doplňovat dle skutečných nákladů na jednotlivé kroky,“ nastínil jeden z hlavních rozdílů Juříček. Chystané novele se budeme věnovat v některém z následujících článků.

Jiří Reichl