Senátoři dnes výraznou většinou 62 hlasů schválili novelu energetického zákona, která otevírá cestu k rozvoji komunitní energetiky a ke sdílení elektřiny. Podle příznivců moderní energetiky je novela známá jako Lex OZE 2 mimořádně vstřícná a Česko se díky ní stane první evropskou zemí, která zavádí právo aktivních zákazníků na sdílení energie.
Hlavní změny, které novela přináší, zmínil v úvodní řeči ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Upozornil, že elektřinu bude možné sdílet nejen v rámci energetických společenství, ale také mezi samotnými zákazníky. „Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje komunitní energetiku jako lokální výrobu a spotřebu elektřiny. Jsme pro postupné zavádění, protože vyúčtování sdílení elektřiny a výměna dat bude vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu,“ upozornil Síkela.
Zpravodajové zákona, senátoři Miroslav Plevný (STAN) a Josef Bazala (KDU-ČSL) doporučili schválení novely v podobě předložené poslaneckou sněmovnou. Bez větších výhrad prošel návrh výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu i výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Navzdory prostředí všeobecné shody vyplavalo na povrch několik připomínek.
Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht se ohradil proti bodu, který v praxi domácnostem zabrání využití spotových cen, pokud nemají moderní průběhové měření spotřeby elektřiny. Jozef Síkela naopak tento návrh bránil. „Cílem je zabránit tomu, aby domácnostem byly nabízeny tarify, u kterých dopředu neví, kolik zaplatí,“ reagoval Síkela.
Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se vyslovila proti omezení hlasovacích práv obcí v energetických společenstvích hranicí 10 procent. Jedná se o citlivý bod, o kterém se vedou spory už řadu měsíců. Nadšení z komunitní energetiky se pokusil zchladit senátor Tomáš Jirsa (ODS), podle kterého půjde o další byznys závislý na čerpání dotací. „Může to fungovat, ale aby to lidem vyřešilo dodávky elektřiny nebo zásobování teplem, tak to v žádném případě,“ zdůraznil Jirsa. Proti přijetí novely Lex OZE 2 nakonec hlasovala pouze nezařazená senátorka Daniela Kovářová.
Příznivci zákona mají Vánoce už dnes
Hned po schválení novely v senátu vypuklo nadšení mezi příznivci moderní a zelené energetiky. „Sdílení energie je součástí řešení, které pomohou k efektivnímu využití energie z obnovitelných zdrojů tak, aby pomohly snížit závislost na drahých fosilních energiích. Vítáme zejména fakt, že komunitní energetika zvýší motivaci pro rozvoj větrných a velkých fotovoltaických elektráren, které představují klíčový prvek pro modernizaci české ekonomiky a posílení české energetické bezpečnosti,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Pokud novelu ke komunitní energetice do konce roku podepíše prezident, budou aspirující energetická společenství v první polovině roku 2024 moci provést všechny potřebné kroky ke svému založení (například registrovat se u ERÚ) a získat tak oficiální status energetického společenství. Sdílet elektřinu pak budou moci od 1. července 2024, kdy dojde ke zprovoznění první fáze Elektroenergetického datového centra,“ říká Eliška Beranová, právnička Frank Bold a Unie komunitní energetiky (UKEN).
Podle vyjádření Komory OZE je Česko patrně první zemí v EU, která do praxe zavádí právo zákazníků na sdílenou elektřinu z obnovitelných zdrojů, aniž by bylo nutné vytvářet energetická společenství. „Možnosti dané evropskou legislativou Česko využilo velmi rychle. Sdílení mezi zákazníky je tou nejjednodušší možností, jak mohou samovýrobci elektřiny sdílet své přebytky s prakticky kýmkoliv po celé ČR. Žádné velké papírování či peníze za právníky, od července stačí nahlásit čísla elektroměrů a mohu sdílet,“ upozornil předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Novelu Lex OZE 2 představilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v listopadu. Jejím cílem je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství a následnému sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku. Následovalo poměrně dlouhé a bouřlivé připomínkové řízení, následně se návrh zasekl v Legislativní radě vlády. Navzdory všem potížím se podařilo novelu schválit tak, aby mohla platit od ledna 2024.
Zákon k úložištím senátoři vrátili
Před novelou Lex OZE 2 senátoři nepodpořili návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v úvodní řeči zmínil význam zákona, který v listopadu prošel ve sněmovně drtivou většinou 167 hlasů ze 177 přítomných poslanců. Znovu opakoval, že je proti právu veta, které by obcím umožnilo zablokovat umístění úložiště na jejich území.
Posílení vlivu obcí následně požadovala senátorka Adéla Šípová, avšak její pozměňovací návrh neprošel. Prošel však jiný návrh, který má vrátit spolurozhodující roli obou komorám parlamentu při rozhodování o umístění úložiště vyhořelého paliva. Pro bylo 46 senátorů, s výjimkou členů nejsilnějšího klubu ODS a TOP09 to byli skoro všichni přítomní. Následně senát odhlasoval vrácení návrhu zákona do poslanecké sněmovny.
Více o tomto zákonu se dočtete ve zprávě Umístění úložiště jaderného odpadu určí vláda. Poslanci a starostové budou jen přihlížet.
David Tramba
