286 milionů korun – to je celková ztráta nemocnice u sv. Anny a FN Královské Vinohrady, které jako jediná dvě fakultní zařízení skončily loni v minusu. Zatímco u druhé z nich je výsledek v podstatě úspěchem, protože se dle plánu podařilo srazit ztrátu roku 2015 na polovinu a pro tento rok se již počítá s vyrovnaným hospodařením, u sv. Anny je problém hlubší. Nemocnice totiž doplácí na historický vývoj a nízkou základní individuální sazbu, navíc jí jako koule na noze visí dluhy za ICRC. Pro toto zařízení tak nyní jedinou vyhlídku na vyrovnané hospodaření představuje projekt DRG Restart. O tom, jak si po ekonomické stránce v loňském roce vedly nejen dvě inkriminované nemocnice, ale celé ministerstvo zdravotnictví, včera debatovali poslanci sněmovního zdravotnického výboru.
[mn_protected]
Centrem zájmu poslanců při projednávání závěrečného účtu kapitoly 335, tedy ministerstva zdravotnictví, se stalo hospodaření FN u sv. Anny. Ta má dlouhodobé problémy. Pokud se podíváme jen na poslední dobu, v roce 2015 skončila v minusu 96 milionů a loni dokonce 231 milionů korun.
„Příčinou stavu jsou dvě základní skutečnosti. Je to nastavení úhradových mechanismů – nemocnice doplácí na historický vývoj, který se díky stávajícímu systému úhrad replikuje do dalšího roku. Fakultní nemocnice u sv. Anny má základní individuální sazbu asi nejnižší mezi fakultními nemocnicemi – je o 5000 korun nižší, než činí průměr fakultních nemocnic. To při produkci více než 30 tisíc casemixových bodů ročně generuje to, že za stejnou péči, kterou poskytují jiné nemocnice, dostává na příjmech asi o 200 milionů korun ročně méně – a to srovnávám oproti průměru,“ vysvětluje náměstek pro přímo řízené organizace Petr Landa.
Mohlo by vás zajímat
Nemocnice navíc musela v minulém roce splatit úvěr ve výši 70 milionů korun za ICRC – a splátky tím zdaleka nekončí, celkově jí ještě zbývá zaplatit 565 milionů korun. Nemocnice si totiž vzala dodavatelský úvěr na nutnou spoluúčast při budování ICRC, na které šly tři miliardy z evropských fondů. A protože takto financované projekty musí mít minimálně pětiletou udržitelnost, musí nemocnice centrum držet. Jinak by jí hrozilo, že bude muset vrátit ony tři miliardy, k nimž by se ovšem přidaly další tři miliardy jako penále.
„To je dohromady více než 200 milionů, které nemocnice i po celé řadě ozdravných opatření, které spočívaly v redukci personálu, není sama schopna zkorigovat. Jedná se o řešení, které je systémové a je zakleté v současném stavu financování zdravotnictví. To je důvod, proč běží projekt DRG Restart, od kterého si slibujeme narovnání těchto záležitostí. Nemocnice u sv. Anny na tom vydělá a pak bude moci standardně fungovat. Do realizace ale asi není možné v systému špatně nastavené financování jedné nemocnice dramaticky změnit, takže do té doby to budeme muset řešit ad hoc opatřeními v podobě příspěvků na provoz. Ty nám dají prostor, aby se dal problém řešit systémově,“ uvádí Landa.
Ministerstvo se snaží sblížit úhrady pojišťoven za lůžkoden
Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) ale na tomto místě upozorňuje, že zavádění nového DRG bude spjato s politickým rozhodováním. Zatímco nemocnice jako sv. Anna z něj budou profitovat, další zařízení ztratí. Před spoléháním na DRG Restart pak varuje i předseda zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (Ano). „DRG Restart je mlhovina virtuálně posazená někde za Andromedou. My nevíme, jestli DRG Restart bude fungovat a zda nastane. Zatím je to mantra, o které mluvíme,“ domnívá se Rostislav Vyzula.
Zároveň od poslance Pavla Plzáka (Ano) zazněl návrh, že nejjednodušší by bylo zprůměrovat a srovnat základní individuální sazbu nemocnic. Náměstek Philipp ovšem upozorňuje na ošemetnost do zaběhnutého a jakž takž fungujícího systému bez řádných dat zasahovat. Podle něj má obvykle svůj důvod, proč mají některá zařízení vyšší základní individuální sazbu.
„Historicky je to nastaveno způsobem, který asi není úplně spravedlivý, ale nějak odráží ekonomickou realitu v daném zdravotnickém zařízení. Když do toho humpoláckým způsobem vstoupíme a řekneme: a dost, vám berem, vám přidáváme, aniž bychom to dokázali odůvodnit ekonomickými daty dokládajícími špatné hospodaření, moc manažerů nebo třeba drahé zdravotnické prostředky, tak si všichni řeknou, že jsme se na ministerstvu definitivně zbláznili. Na svou chabou obranu ale musím říct, že v úhradové vyhlášce na rok 2015 jsme, přestože k tomu nemáme dostatečná ekonomická data, udělali v následné péči to, že budeme úhradu zdravotních pojišťoven za lůžkoden sbližovat, a dali jsme tam tabulku minimálních úhrad. Přece není možné, aby jedna zdravotní pojišťovna za stejné lůžko ve stejném zdravotnickém zařízení platila o 200 či 300 korun rozdílnou úhradu. Na jedno lůžko pak je sedm různých úhrad – to přece nedává logiku, a může to mezi pacienty zakládat nerovnost. Pro rok 2017 jsme něco podobného udělali i u akutní lůžkové péče. Stanovili jsme to tak, aby se systém moc nerozkolísal. Jde o pokusný balonek, jak to začít zespoda trochu sbližovat, nepůjde ale o kroky, které bychom do budoucna dělali razantně. Nemáme ekonomické informace, abychom si za to mohli stoprocentně stoupnout,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp.
Ministerstvo má přitom pevně daný harmonogram přípravy DRG Restart, který je financován z evropských peněz. Letos na jaře by měla být předána první data ze 40 nemocnic referenční sítě, na podzim bude první celoroční sběr. První vlaštovky by se mohly ocitnout v úhradové vyhlášce pro rok 2019 a bude na politické reprezentaci, jak rychle se bude DRG snažit zavést. To bude zřejmě záviset i na podobě získaných čísel – tedy jaké úhrady za jednotlivé výkony z ÚZIS vypadnou. Rostislav Vyzula se totiž obává, že budou najednou nastaveny zcela mimo současný rámec a nastane velký problém s financováním. To ale náměstek Philipp vyvrací – kdyby tomu tak bylo, už nyní by podle něj byla všechna zařízení v minusu.
„Ve vašem zdravotnickém zařízení jsou výkony, které jsou lukrativní, a pak takové, které lukrativní nejsou. V konkrétním případě tak víte, že vám třeba genetika vydělává na to, abyste mohli operovat. Peněz je tam relativně správně, jen jsou špatně rozdělené – ve zdravotnickém zařízení vyrovnáte ztrátu ziskem někde jinde. Když budeme mít ekonomická data, budeme moci říct, že tohle vydělávalo, to bylo zlaté vejce. A musíme to udělat tak, aby zlatá vejce přestala být tak zlatá a pukavce se staly běžnými vajíčky,“ reaguje Tom Philipp, který ale připomíná, že české peníze na zdravotnictví skutečně jsou mnohem nižší, než je zvykem na západě.
Královské Vinohrady jsou snad z nejhoršího venku
Vraťme se ale ještě k hospodaření jednotlivých nemocnic. Řeč také včera byla o druhé minusové nemocnici na Královských Vinohradech. Jak ovšem poukazuje náměstek Landa, vede si zařízení navzdory ztrátě 55 milionů dobře. Jen pro rekapitulaci: na začátku roku 2015 tehdejší ředitel Marek Zeman avizoval ztrátu 200 milionů. Zanedlouho byl odvolán a nemocnice pak měla dočasné vedení. Zařízení dostala na starosti šéfka Bulovky Andrea Vrbovská, která ztrátu stáhla skoro na půlku. Od začátku loňského roku pak vede nemocnici dřívější náměstek Robert Grill.
„Ten dostal za úkol ztrátu roku 2015 dostat zhruba na polovinu, protože zlikvidovat ztrátu v řádu stamilionů korun není úplně jednoduché – ekonomika má jistou setrvačnost, takže když přijmete opatření, výsledek nějakou dobu trvá. Je to tedy v souladu s projektovaným vývojem a pro letošním rok už má pan ředitel za úkol – a hlásí se k tomu – dostat nemocnici do vyrovnaného hospodaření,“ přibližuje Petr Landa. Ten také dodává, že po auditu a loňské veřejnosprávní kontrole bylo kvůli situaci v nemocnici podáno trestní oznámení, stávající management také v návaznosti na zjištění dostal zadána nápravná opatření.
Hospodaření kapitoly MZ
A jaké bylo hospodaření celé kapitoly ministerstva zdravotnictví, do které spadá 21 organizačních složek státu, 46 příspěvkových organizací či dotace? Celkové příjmy loni dosáhly výše 3,717 miliardy korun, výdaje pak 8,162 miliardy. Podrobnosti najdete v následujících tabulkách.
[/mn_protected]
Michaela Koubová
