Poslanecká sněmovna ve svižném tempu schválila dlouho očekávanou novelu energetického zákona, která otevře cestu k energetickým společenstvím a sdílení elektřiny. Pro výslednou podobu novely známé pod označením Lex OZE 2 hlasovalo všech 162 přítomných poslanců. Neprošly však některé pozměňovací návrhy, které by zákon učinily ještě vstřícnějším ke komunitní energetice.
Poslanci ponechali v novele limit hlasovacích práv v energetických společenstvích na 10 procentech. Návrh, aby pro obce a územně správní celky tato hranice neplatila, podpořilo pouze 15 poslanců. Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla na sympoziu Ekonomického deníku omezení hlasovacích práv hájil. Podle jeho slov evropská legislativa požaduje, aby došlo k zajištění rovného a nediskriminačního zacházení se všemi účastníky energetických společenství.
Neprošel ani návrh poslance Davida Šimka (KDU-ČSL), který by lidem umožnil účast až ve čtyřech společenstvích současně. Do třetice lze zmínit zamítnutí výhodnějšího dynamického klíče pro rozdělování sdílené elektřiny, které navrhl Karel Havlíček (ANO). Podle vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely se jedná o technický detail, který patří do vyhlášky a ne do zákona.
Zástupci moderní energetiky naopak schválí poslance za schválení pojistky proti odkládání začátku sdílení elektřiny, kterou navrhl výbor pro životní prostředí. Prošla také účast městských příspěvkových organizací v energetických společenstvích i povinnost provozovatele distribuční sítě v termínu do tří měsíců vyměnit účastníkům společenství elektroměr za průběhový.
Mohlo by vás zajímat
Zdražení uhlí a plynu smetli ze stolu
Někteří poslanci k novele, která se týká hlavně sdílení elektřiny, předložili nesouvisející návrhy. Na dva takové upozornil Ekonomický deník před deseti dny. Šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek navrhl snížit počet členů Rady ERÚ z pěti na tři. Současně by rád prodloužil jejich funkční období na sedm let, ve funkci by tak mohli setrvat až 14 let.
Ministr Síkela i předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) tento návrh neodmítli, naopak se jim do značné míry zamlouvá. Podle obou jmenovaných by však neměla být tak citlivá změna schvalována formou poslaneckého přílepku. Síkela dodal, že návrh na zmenšení Rady ERÚ zváží a možná jej zahrne do další plánované novely energetického zákona.
Hůře se svým nápadem dopadl poslanec za ODS a ředitel českobudějovické teplárny Václav Král. Chtěl zavést poměrně vysoké daně na zemní plyn a uhlí, které by dopadly hlavně na domácnosti. Chtěl tím zlepšit pozici dálkového tepla, zatíženého vysokými platbami za emisní povolenky, oproti hlavní konkurenci – domovním a blokovým kotelnám.
Tento nepopulární krok mezi poslanci podporu nezískal, nedoporučil jej ani ministr průmyslu. Pro jeho přijetí hlasoval pouze jeden poslanec, a sice předkladatel návrhu. Naopak 147 poslanců hlasovalo proti zatížení uhlí a plynu ekologickou daní.
Poměrně dramatické bylo hlasování o návrhu poslance Josefa Kotta (ANO), který chce obnovit provozní podporu elektřiny vyrobené v bioplynových stanicích o výkonu do 500 kW. Kott během jednání sněmovny uvedl, že pro malé bioplynky není ekonomicky výhodné vyrábět biometan určený k dodávce do plynovodní sítě; vyplatí se jim zaměření na výrobu elektřiny a tepla.
Kottův návrh podpořila – navzdory nesouhlasnému stanovisku ministerstva průmyslu – těsná většina 82 ze 163 přítomných poslanců. Poslanec Pavel Bělohrádek (KDU-ČSL) hlasování zpochybnil, avšak na druhý pokus Kottův návrh opět těsně prošel.
Podporovatelé zákona v euforii
Schválení novely vyvolalo vlnu nadšení u příznivců moderní energetiky. „Příští rok můžeme očekávat boom komunitní energetiky. Zákon je připravený kvalitně a navíc je nyní téměř jisté, že bude schválen do konce roku. Od ledna tak budou moci vznikat energetická společenství a od července potom mohou začít sdílet elektřinu,“ uvedla Laura Otýpková, expertka na energetické právo ve společnosti Frank Bold.
„Důležitost komunitní energetiky vzroste také z hlediska rozvoje větrných a velkých fotovoltaických elektráren, které bude také možné zapojit do energetických komunit. Obce a domácnosti budou moci čerpat výhody těchto zdrojů a vznikne tak další motivace tyto zdroje na svém území povolovat nebo samy budovat,“ doplnil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Nejodvážnější komentátoři očekávají zapojení milionů Čechů do sdílení energie. „Po dvou letech konečně vidíme, co znamená demokratizace energetiky v praxi. Člověk už nemusí čekat, co pro něj zařídí někdo jiný, ale stará se sám – o sebe, své blízké i širší okolí. Nový zákon sice klade desítky překážek, ale nabízí i tisíce příležitostí. Češi mají velké nadání pro společné neziskové aktivity. Do roku 2030 by díky zákonu a aktivitě občanů v Česku mohla být do nějaké formy komunitní energetiky zapojena až třetina obcí a polovina občanů,“ odhaduje Jiří Krist, předseda sdružení ENERKOM Opavsko a člen vedení Unie komunitní energetiky (UKEN).
Ministr průmyslu Jozef Síkela ve svém vyjádření připomněl, že novela zavádí kromě sdílení elektřiny také koncept aktivního zákazníka. Skupinu až deseti předávacích míst zákazníků bude možné propojit a sdílet mezi nimi vyrobenou elektřinu. Jeden příklad: Zájemce si může vyrábět elektřinu na střeše své chaty a vyrobenou elektřinu si „přeposílat“ do bytu ve městě.
Dlouhý a komplikovaný porod
Novelu Lex OZE 2 představilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v listopadu. Jejím cílem je otevřít cestu ke vzniku energetických společenství a následnému sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku. Nejčastějším zdrojem energie budou nejspíš fotovoltaické panely na střechách budov, avšak v úvahu připadá také využití větrné energie či biomasy.
Následovalo poměrně dlouhé a bouřlivé připomínkové řízení. Početné připomínky se ministerstvu průmyslu podařilo zcela vypořádat až na konci února. Řada účastníků mezirezortního připomínkového řízení kritizovala ustanovení, které dávalo obchodníkovi právo jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny (tedy typicky navýšit cenu za dodávky elektřiny). Sporné ustanovení z nové verze novely energetického zákona zmizelo.
Poté se návrh zasekl v Legislativní radě vlády, jejíž členové měli k podobě novely vážné výhrady. Výsledkem je další přepsání návrhu novely a také nejméně tři další měsíce zpoždění. Ministerstvo průmyslu přesto dále počítá s účinností novely od počátku roku 2024. Záležet však bude na tom, jak rychle novelu posoudí senát a podepíše prezident.
Na začátku května došla trpělivost ministrovi průmyslu a obchodu Jozefovi Síkelovi, který na svém twitterovém účtu ostře zkritizoval jak „fosilní lobbisty“, kteří přípravu nové legislativy brzdí, tak ty zelené, kteří prý požadují živelný rozvoj komunitní energetiky bez omezení. Síkela tehdy prvně oznámil, že bude v prvních letech omezen počet členů energetických společenství na jeden tisíc a současně bude platit regionální omezení jejich působnosti. V této podobě novelu v červnu schválila vláda.
(dtr)
