Přestože se datum pro transpozici evropské směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných vozidel nezadržitelně blíží, návrh zákona ještě neprošel ani prvním čtením. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je předkladatelem zákona, proto přišlo s alternativním řešením – předkládá vládě ke schválení pravidla, která mají zákon dočasně nahradit. Upozorňuje však na to, že jde pouze o provizorní řešení.
Sněmovní tisk č. 1121, pod kterým je návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících evidován, stále leží ve poslanecké sněmovně. Přesněji řečeno, zatím stále nedošlo ani na první čtení. Vláda přitom návrh zákona schválila a sněmovně předložila počátkem letošního ledna.
„Vzhledem k aktuální situaci ve sněmovně by bylo úspěchem projednání alespoň v prvním čtení. Je to škoda, považuji tento tisk za velice užitečný,“ reagoval na dotaz Ekonomického deníku, zda se zákon stihne do konce funkčního období sněmovny projednat, poslanec Pavel Pustějovský, který byl pro tento tisk určen jako zpravodaj.
Skoro třetina čistých vozů
Směrnice o čistých vozidlech sice neukládá povinnosti ve vztahu k jednotlivým veřejným zakázkám a jednotlivým zadavatelům, ale po členských státech vyžaduje dosažení požadovaného cílového stavu. V případě České republiky je to zvýšení podílu čistých vozidel nakoupených či pronajatých ze strany obcí v rámci veřejných zakázek, a to na 29,7 procent do roku 2025.
Počty vozidel pak budou sledovány bez ohledu na to, zda se členskému státu podaří či nepodaří přijmout implementační předpisy.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem dopravy proto předkládá vládě ke schválení Pravidla podpory nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících.
„Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně zdůrazňuje potřebnost neprodleného projednání a přijetí návrhu tak, aby vstoupil v účinnost k v návrhu uvedenému datu 2. srpna 2021. Pokud zde totiž nebude od uvedeného data zákon, který zadavatelům veřejných zakázek a objednatelům veřejných služeb v přepravě cestujících uloží předmětné povinnosti ve vztahu k pořizování nízkoemisních vozidel, nebude uvedený závazek z novelizované směrnice o čistých vozidlech ze strany ČR cíleně plněn. V případě pozdějšího nabytí účinnosti zákona pak již nebude možné garantovat úplné naplnění závazku ČR,“ uvádí se v předkládací zprávě materiálu určeného pro vládu.
Nouzové řešení
V případě, že by se tedy zákon skutečně nepodařilo schválit, což je velmi pravděpodobné, navrhují obě ministerstva náhradní řešení. Upozorňují však na to, že jde pouze o provizorní řešení do doby řádného přijetí zákona, protože plnění povinnosti tak může být pokryto jen částečně.
Usnesení vlády je však v tuto chvíli jediný nástroj, který lze alespoň ke zmírnění dopadů neplnění povinností uložených směrnicemi využít. Usnesení vlády by v takovém případě platilo do doby, než bude zákon schválen.
Kritika směrnice
Přestože většina měst postupně své vozové parky obměňuje a pořizuje nízkoemisní či zcela bezemisní vozy, povinnost nákupu povinného podílu čistých vozidel, ale i samotný proces zahrnutí povinnosti do české legislativy už dříve řada obcí a měst kritizovala.
V praxi se jako problém může ukázat třeba to, že u některých typů vozidel, zejména těch pro zimní údržbu, zatím nejsou odpovídající vozy na trhu dostupné. Už v rámci připomínkového řízení k zákonu na tuto skutečnost upozornil Jihomoravský kraj: „Ignorace tohoto faktu může vést ke snížení účinnosti zimní údržby a tím k ohrožení bezpečnosti provozu, protože by (ad absurdum) nebylo možno zadat žádnou zakázku na pořízení vozidel zimní údržby.“
Z výsledků jednání ohledně směrnice, která se má do české legislativy transponovat, byla zklamaná i europoslankyně Kateřina Konečná. Projednávání se účastnila v minulém volebním období Evropského parlamentu.
„Přijaté znění směrnice je slabé a obsahuje řadu výjimek jak pro lehká, tak pro těžká vozidla. Směrnice není dost přísná, protože povinnost splnit první cíl nákupů čistých vozidel nabíhá členským zemím až ke konci roku 2025,“ vyjmenovává slabá místa Kateřina Konečná.
Lucie Přinesdomová