Evropské akciové burzy dnes dopoledne spíše stagnovaly nebo mírně klesaly, jen v Česku nastal pád burzovního indexu o 2,4 procenta. Není za tím tentokrát vládní krize ani snížení ratingu, ale znechucení investorů z retroaktivního dopadu daně z mimořádných zisků bank a energetických podniků.
Vlna výprodejů postihla hlavně akcie ČEZ, které v 11:30 hodin padaly skoro o 5 procent na 735 korun. Pokračoval tak pád akcií největší české energetické skupiny, který Ekonomický deník nedávno rozebral více do hloubky. Erste Bank zaznamenala oslabení o 2,7 procenta na 601 korun za akcii, Komerční banka o 2,2 procenta na 684 korun a Moneta Money Bank o 1,5 procenta na 72,90 koruny za akcii.
Kontroverzní rozhodnutí, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i na zisk letošního roku, přijali v úterý večer lídři koaličních stran. Novinářům to následně oznámil šéf KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka. Podle vyjádření citovaného agenturou ČTK se neobává toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli retroaktivitě.
Piráti se radují, investoři zuří
„Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energetický sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli,“ pochlubila se v úterý večer místopředsedkyně poslanecké sněmovny Olga Richterová.
Jenže jiní ekonomové a další experti jsou ostře proti a upozorňují na retroaktivní dopad takové daně. „Na konci zdaňovacího období nelze v právním státě zpětně stanovit vyšší sazbu daně, než bylo známo před započetím zdaňovacího období. Jednalo by se – v právním státě – o nepřípustnou pravou retroaktivitu,“ upozornil na Twitteru daňový poradce Tomáš Hajdušek, který nyní zastává pozici náměstka hejtmana Jihočeského kraje pro finance a ekonomiku.
„To, co se děje v posledních měsících kolem ČEZ, je naprosto strašné. Noční můra investora. Vždy se najde nové nižší dno. Nyní retroaktivní zdanění zisků, co čekat příště? Dividenda pouze pro většinového akcionáře?,“ postěžoval si na Twitteru analytik firmy XTB Jiří Tyleček. Další uživatelé sociálních sítí si neberou servítky a WFT (Windfall Tax – daň z nadměrných zisků) překřtili na „WTF daň.“
Mezi kritiky se tentokrát zařadil i bývalý lídr TOP09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „K nelibosti mnoha kolegů jsem v této situaci windfall tax podporoval. Říct ale někomu na konci roku, že bude za celý ten rok více zdaněn, než mohl tušit, to se vymyká mé představě o právním státu a férovém podnikatelském prostředí. Pro to bych ruku nezvedl,“ uvedl Kalousek na Twitteru.
Kdo má velký zisk, odvede 60 procent navíc
Jak jsme uvedli 7. října, daň z mimořádných zisků bude platit od ledna 2023 po dobu tří let. Vztahovat se bude na největší energetické společnosti a banky a plošně na podniky z oboru zpracování ropy a těžby fosilních paliv. Za nadměrný je považován zisk, který o 20 procent a více překoná průměrný zisk společnosti za poslední čtyři roky. Tento nadměrný zisk bude zdaněn navíc ještě 60procentní sazbou.
Od nové daně si ministr financí slibuje výnos v rozsahu 85 miliard korun jen v příštím roce. Dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií dle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem z mimořádné daně dosáhnout 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.
dtr
