INZERCE

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš seznamuje premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru s plány na elektrárnu Dukovany II. Foto: ČEZ

Šok ze Stanjurových daní. Akcie ČEZ za jediný měsíc ztratily 20 procent ze své hodnoty

Zdanění mimořádných zisků a přísný stop na tržby z prodeje elektřiny z levnějších elektráren. Postup proti drahé elektřině, který navrhla Evropská unie a který dále „vylepšilo“ ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou, vyvolalo pád akcií společnosti ČEZ. Jen za poslední měsíc ztratily skoro 20 procent ze své hodnoty.

Menšinoví akcionáři ČEZ jsou v posledních týdnech poněkud neklidní. Akcie polostátní energetické skupiny, které před dvěma měsíci měly hodnotu 1080 korun a před měsícem 965 korun, dnes dopoledne spadly na 780 korun. Tržní hodnota celé společnosti za dva měsíce spadla o 160 miliard na 420 miliard korun.

Burzovní investoři mají jasno v tom, kdo tuto situaci zavinil. Jejich hněv schytává hlavně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Pro maximálně 80 miliardové inkaso windfall tax (WFT) z ČEZ připravil soukromé investory a stát o hodnotu 200 až 300 miliard korun, znetvořil kapitálové trhy už navždy a znovu zpochybnil předvídatelnost daňového prostředí v Česku. Pro stejný efekt inkasa WFT šlo vyplatit celkovou dividendu z ČEZ 115 miliard korun za tři roky,“ uvedl analytik a investor Michal Šnobr.

Na nečekaně tvrdý postup státu proti ziskům energetických společností reagoval také analytický tým Erste Group. Analytici ve středu snížili doporučení na akcie ČEZ z kupovat na držet a 12měsíční cílovou cenou snížili z 1331 korun na 920 korun na akcii. Důvod je jediný – zahrnutí potenciálního dopadu nových mimořádných daní.

Místo očekávaného růstu čistého zisku Skupiny ČEZ k hodnotám okolo 100 miliard korun bude výsledkem nového zdanění zisk okolo 40 miliard korun v příštím roce a 48 miliard korun v roce 2024, jak ve své analýze uvádí Erste Group. Dodatečné daně a stropy mají proti předchozí prognóze negativní dopad do čistého zisku v letech 2023 až 2025 v celkové výši 106 miliard korun.

Aktualizovaný výhled hospodaření počítá s 60procentní mimořádnou daní ze zisku v letech 2023 až 2025 nad běžný základ (oproti 30procentní mimořádné dani předpokládané dříve) a s hrubým odhadem 23 miliard korun ze zastropování tržeb z výroby v příštím roce.

David Tramba