Evropská unie se dohodla na novém velkém balíku sankcí proti Rusku, respektive jeho vojenskému průmyslu. Jeho formální schválení ale teprve přijde. Podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka má balík zasáhnout zhruba 1 700 položek a většina návrhů pochází z Ukrajiny.
Těžiště míří na ruský raketový program, elektroniku, polovodiče, výrobu lancetů (ruské sebevražedné kamikaze drony, odborně nazývané vyčkávací neboli loudavá munice), elektronický boj i další části vojenského průmyslu.
Evropská unie se přiblížila k novému rozsáhlému rozšíření sankcí proti Rusku. Velký balík už schválili unijní velvyslanci, formální přijetí však teprve čeká na další krok. Podle jedné z poskytnutých zpráv má k němu dojít v polovině října, konkrétně při jednání ministrů zahraničí v Lucemburku.
Ukrajinský prezidentský zmocněnec pro sankční politiku Vladyslav Vlasiuk oznámil, že EU odsouhlasila nový balík zaměřený na ruský vojenský průmysl. Podle něj jde o nový velký, dokonce největší balík sankcí proti ruský zbrojařům a zahrnuje přibližně 1700 položek.
Současně zdůraznil, že evropské rozhodnutí z velké části vychází z ukrajinských návrhů. Přibližně 60 procent balíku podle Vlasiuka tvoří ukrajinské návrhy a podněty.
V centru jsou rakety a elektronika
Nejdůležitější část nových omezení se podle Vlasiuka soustředí na ruský raketový program a základnu elektronických součástek. Ta zahrnuje elektroniku, kondenzátory, rezistory a polovodiče.
Právě elektronické komponenty představují jednu z oblastí, na kterou se nové sankce zaměřují. Vlasiuk uvedl, že EU do balíku zahrnula také výrobce a dodavatele materiálů používaných pro obráběcí stroje, drony Lancet a balistické zbraně.
„Jádrem balíku je raketový program a elektronická komponentová základna: elektronika, kondenzátory, rezistory a polovodiče,“ uvedl Vlasiuk.
Nová opatření ale nemají zůstat pouze u raket a jejich elektronických komponentů. Podle ukrajinského zmocněnce se dotknou také elektronického boje, lodního průmyslu a výbušnin.
„Je tam elektronický boj, lodní průmysl a výbušniny. Také tam přidali opravárenské závody, chemické podniky, oděvní továrny a obchodníky,“ řekl Vlasiuk.
Na seznam míří i ruská konstrukční kancelář
Mezi nově zasažené subjekty má patřit také Konstrukční kancelář speciálního strojírenství z Kurganu. Podle poskytnutých informací jde o významný ruský podnik zaměřený na projektování, vývoj a modernizaci lehkých a středních obrněných vozidel.
Ukrajina na něj uvalila vlastní sankce už v září. Nyní se má dostat také do evropského sankčního balíku.
Vlasiuk zároveň upozornil, že evropská opatření zahrnují firmy a jednotlivce spojené s ruským vojenským průmyslem. Podle jeho údajů se přitom velká část nových evropských sankcí opírá přímo o dřívější ukrajinská rozhodnutí.
U jednotlivců uvedl konkrétní poměr. Ze 132 osob, na které se vztahovala ukrajinská sankční rozhodnutí, se jich 83 dostalo pod evropské sankce, což podle Vlasiuka představuje 63 procent. Z těchto 83 osob připadá 63 na sankce zavedené v roce 2023, dalších 24 na rok 2025 a 24 na rok 2026.
U společností je podíl ještě vyšší. Ze 193 firem jich podle Vlasiuka Ukrajina sankcionovala do konce roku 2023 celkem 160, což představuje 83 procent.
Některé cíle přibyly teprve letos
Ukrajinský zmocněnec upozornil také na několik čerstvějších případů. Mezi ně patří cíle z ukrajinských rozhodnutí z letošního roku, konkrétně rozhodnutí č. 899/2026 ze 13. září 2026, které se týká SKB strojírenství, a rozhodnutí č. 747/2026 z 20. srpna 2026, spojené s Viktorem Ulanovem.
Podle Vlasiuka může být cesta od ukrajinského rozhodnutí k evropskému zařazení poměrně rychlá. „Od našeho rozhodnutí k evropskému uplynulo několik týdnů,“ uvedl.
Ukrajina už současně pracuje na dalších návrzích. Vlasiuk zmínil připravovaná opatření zaměřená na energetiku, vojenský průmysl, finance a obchod.
Přesné číslo se v podkladech liší
Rozsah nového balíku popisují poskytnuté materiály dvěma způsoby. Vlasiuk hovoří o přibližně 1700 položkách. Jiná zpráva uvádí přesnější součet 1646 nových jmen, která mají být do sankčního seznamu přidána najednou.
Podle této zprávy jde o 743 jednotlivců a 826 subjektů, kteří mají být sankcionováni kvůli podpoře ruské války proti Ukrajině. Samostatně má balík zahrnout také 77 zákonodárců, kteří kandidovali v okupovaných částech Ukrajiny do ruských voleb do Státní dumy.
Tato dvě čísla proto nelze bez dalšího vydávat za totožný údaj. Jedna část podkladů popisuje rozsah jako přibližně 1700 položek, druhá uvádí přesný počet 1646 jmen a samostatnou skupinu 77 zákonodárců.
Velvyslanci už se dohodli, schválení teprve přijde
Klíčová je především současná fáze procesu. Unijní velvyslanci se na balíku dohodli 7. října, ale sankce ještě nejsou formálně přijaty.
Podle poskytnutých informací má formální schválení přijít v polovině října. Druhá zpráva uvádí konkrétně pondělní jednání ministrů zahraničí v Lucemburku. Teprve poté mají být sankcionované osoby a subjekty zveřejněny.
Právě tento rozdíl je důležitý: politická dohoda členských států už podle podkladů existuje, samotné formální přijetí sankcí ale ještě čeká na schválení.
Po přijetí mají sankce zahrnovat zákaz cestování, zmrazení majetku a zákaz poskytování finančních prostředků.
EU řeší i tlak na Rusko a další sankce
Nový balík přichází po 21. sankčním balíku, který EU schválila v červenci 2026. Ten podle poskytnutých informací zasáhl významné části ruské ekonomiky včetně financí a energetiky a zároveň zvýšil tlak na ruskou „stínovou flotilu“.
Tentokrát se pozornost výrazně soustředí také na vojenský průmysl. Poskytnuté informace zároveň spojují rychlost dohody s atmosférou kolem série hybridních útoků, z nichž některé byly připisovány Rusku.
Práce na dalších sankčních seznamech už podle zprávy začala také v souvislosti s incidentem s drony na letišti v německém Lipsku.
Evropské státy navíc řeší následky nedávného odstranění dvou známých ruských oligarchů ze sankčního seznamu, Ališera Usmanova a Michaila Fridmana.
Usmanovovo vyřazení si vyžádala Francie a podle poskytnutých informací souviselo s propuštěním vězněného člověka v Ázerbájdžánu v rámci dohody zprostředkované asijskými postsovětskými státy. Jeden francouzský občan byl propuštěn, druhý podle stejného zdroje zůstává ve vězení.
Výměnou za tento krok EU prodloužila platnost sankčního seznamu na bezprecedentní tři roky. Celkem má sankční seznam po novém rozšíření zahrnovat téměř 4650 jmen.
Kallasová další návrat oligarchů na seznam nečeká
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden připomněla prodloužení sankčního seznamu o tři roky. Současně připustila, že návrat Usmanova a Fridmana na seznam v dohledné době neočekává.
„Země mohou svobodně navrhovat jména, která by měla být na sankčním seznamu. Nakonec je ale na členských státech, aby rozhodly,“ uvedla Kallasová.
K možnosti opětovného zařazení obou mužů dodala: „A nevidím, že by se to u těchto dvou osob v dohledné době stalo.“
