Ukrajina už dávno nevyužívá digitální technologie pouze k zobrazování pozic vlastních jednotek a nepřítele. Její systém DELTA dokáže pomocí umělé inteligence zpracovávat a propojovat informace z bojiště. Teď o něj projevuje výrazný zájem také německý Bundeswehr, který jeho možnosti začal testovat při cvičení s drony.
Německo chce společně s ukrajinskými partnery dále rozvíjet ukrajinský systém velení a řízení boje DELTA a vyzkoušet jeho využití v německých ozbrojených silách. Oznámil to německý ministr obrany Boris Pistorius na jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG), které se uskutečnilo v Bruselu.

Pistorius připomněl, že Německo už v minulosti podporovalo nasazení systému DELTA na Ukrajině. Bundeswehr podle něj platformu vyzkoušel také při dronovém cvičení v minulém měsíci. Zúčastnilo se ho několik evropských partnerů.
Důležitou roli při cvičení sehráli ukrajinští instruktoři a poradci, jejichž aktivní podpora umožnila německým vojákům systém prakticky prověřit. Pistorius označil Ukrajinu za významného bezpečnostního partnera, od něhož se Německo může mnohé naučit.
Mohlo by vás zajímat
DELTA propojuje informace z různých zdrojů
O tom, jakou roli může systém v moderním boji sehrát, hovořil už na začátku října také inspektor německého pozemního vojska, generálporučík Christian Freuding. V podcastu Bundeswehru označil platformu DELTA, kterou německá armáda právě testuje, za velmi inovativní řešení pro integraci dat na taktické úrovni. Podle něj může podporovat vedení operací, v nichž hrají hlavní roli bezpilotní systémy.
Freuding popsal DELTA jako nástroj, který shromažďuje informace z průzkumu i poznatky o protivníkovi a následně je propojuje pomocí agentů umělé inteligence. Ti data vzájemně porovnávají, upřesňují, třídí a seskupují. Velitel nebo jiný rozhodující pracovník pak dostává již zpracované informační podklady.
„To jsou procesy, které musejí probíhat mimořádně rychle a které lze zvládnout už jen s podporou umělé inteligence,“ vysvětlil Freuding.
Německý generál ovšem upozornil, že Bundeswehr nemůže ukrajinský systém jednoduše převzít jako hotový celek. Německá armáda si musí v praxi ověřit, které jeho funkce budou fungovat v jejích podmínkách a které dokáže využít ve vlastních postupech, strukturách a schopnostech. Součástí tohoto procesu má být také získávání zkušeností přímo od ukrajinských ozbrojených sil.
Ukrajina používá DELTA na všech úrovních ozbrojených sil
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo loni v srpnu, že systém DELTA nasadí na všech úrovních obranných sil. Tehdejší ministr obrany Denys Šmyhal jej označil za digitální bojový ekosystém, který ukrajinské armádě poskytuje přehled o situaci na bojišti v reálném čase, podporuje operační plánování a umožňuje sdílet informace mezi jednotkami, brigádami, většími útvary a podle potřeby také se spojenci.
Podle Šmyhala systém úspěšně prošel ověřením informační bezpečnosti a osvědčil se v reálných bojových podmínkách. Jmenoval například obranu Kyjeva v roce 2022, ničení ruské Černomořské flotily, osvobození Hadího ostrova a znovudobytí Chersonu.
DELTA se podle ukrajinského ministerstva stala jednotným zdrojem pro výměnu dat. Vojáci ji mohou používat na různých zařízeních, od notebooků a tabletů až po chytré telefony, a pracovat s ní mohou velitelé na všech úrovních. Šmyhal tehdy uvedl, že systém podporuje zaměřování více než 2 000 nepřátelských cílů denně. Za rok to podle jeho vyjádření představuje přes půl milionu ověřených cílů, které ukrajinské síly zneškodnily nebo poškodily.
Ukrajinské ministerstvo zároveň informovalo o průběžném rozšiřování funkcí DELTA. Jednou z novinek byla platforma umělé inteligence, která umožňuje automaticky a v reálném čase rozpoznávat nepřátelskou techniku. Ukrajinské ministerstvo obrany popsalo nasazení systému v srpnu 2025.

Systém se dostal také do prostředí NATO
DELTA se ještě před nynějším německým testováním představila také při aliančních zkouškách interoperability. V červenci 2024 o tom informovalo Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (Allied Command Transformation). Ukrajinští zástupci tehdy představili systém při cvičení CWIX 2024, které ověřovalo schopnost různých aliančních technologií a systémů vzájemně spolupracovat.
Podle NATO jde o největší ukrajinskou integrační platformu a národní datové úložiště, které funguje v cloudovém prostředí. Její digitální mapy umožňují ručně zadávat informace nebo propojovat data z různých senzorů, sledovacích zařízení, radarů a satelitních poskytovatelů. Vojáci tak mohou sledovat polohu vlastních jednotek i identifikovat pozice protivníka.
Ukrajinská podplukovnice Jelyzaveta Bojko, která v té době působila jako vedoucí rozvoje schopností v Centru pro inovace a rozvoj obranných technologií ukrajinského ministerstva obrany, přirovnala systém k „Google pro armádu“. DELTA podle ní představuje ekosystém různých vojenských produktů, k nimž uživatel získá přístup po jediném přihlášení.
NATO v přehledu funkcí uvedlo situační přehled o bojišti, přenos obrazu z bezpilotních letounů a stacionárních kamer, zabezpečenou komunikaci, plánovací nástroje i synchronizaci průzkumných prostředků a prostředků pro vyhledávání cílů. Platforma umožňuje také integraci robotických systémů.
Důležitou součástí zkoušek CWIX 2024 bylo ověřování výměny operačních informací mezi různými spojeneckými státy a systémy vyvinutými v rámci NATO. Ukrajinští specialisté předvedli sdílení dat z pozemní, vzdušné, námořní, kybernetické a vesmírné oblasti, ale také zdravotnických a logistických systémů. Cílem bylo zajistit, aby si jednotlivé systémy a státy dokázaly informace předávat prostřednictvím odpovídajících standardů. Podrobnosti o ukrajinské účasti na CWIX 2024 zveřejnilo alianční velitelství v červenci 2024.
Německo chce ověřit, co dokáže využít
Německý Bundeswehr tak nyní navazuje na dřívější spolupráci Ukrajiny se spojenci v oblasti výměny vojenských dat a interoperability. Aktuální testování při dronovém cvičení a plán dalšího společného rozvoje oznámil Pistorius na jednání UDCG v Bruselu. Freuding přitom zdůrazňuje, že německá armáda musí nejprve prakticky prověřit jednotlivé možnosti platformy a rozhodnout, které z nich odpovídají jejím vlastním potřebám a způsobům velení.
