Hlavní evropský zákazník – Německo – už víc než jeden měsíc ruský plyn neodebírá. A dnes už ani nemůže. Potrubí plynovodu Nord Stream na dně Baltského moře poškodily záhadné exploze. Hledání viníka teprve začíná, ale hlavního podezřelého známe od první chvíle – Rusko v čele s Vladimirem Putinem.
Mohlo by jít o další krok na cestě k třetí světové válce? Švédský ekonom Anders Aslund, ale i někteří další komentátoři, upozorňují na fakt, že se incident stal v mezinárodních vodách. Tedy mimo dánské či švédské teritoriální vody. Takový útok nestačí na aktivaci článku 5 nebo 6 Severoatlantické smlouvy a ke společnému postupu zemí NATO proti agresorovi.
Stejně tak je pozoruhodné, že útok nijak nenarušil plynovod z Norska přes Dánsko do Polska, který byl nedávno dokončen. Rusko tedy nechce tímto postupem vyvolat válku se zeměmi NATO, ale vzkazuje nám něco jiného. Nabízí se vysvětlení, že tu jde hlavně o peníze. Případně o drsný vzkaz směrem k ruské opozici a vlivným oligarchům.
Strach z arbitráží
V polovině září přinesla agentura Reuters informaci, že se největší německý dovozce ruského plynu Uniper chystá vyvolat arbitráž proti ruskému Gazpromu. Svévolné zastavení dodávky plynovodem Nord Stream totiž Uniperu způsobilo ztráty v řádu miliard eur; chybějící plyn musí shánět za vyšší cenu z jiných zdrojů. Další velcí odběratelé plynu od Gazpromu o stejném kroku uvažují.
Rusové nejspíš hledali záminku, jak se smluvním pokutám a prohraným arbitrážím vyhnout (vedle hromady peněz by mohl Gazprom přijít také o majetek v zahraničí, například i o firmu Nord Stream AG registrovanou ve Švýcarsku). Smlouvy zpravidla obsahují klauzuli o vyšší moci (force majeure), která umožňuje vyhnout se odpovědnosti. Když nezabrala výmluva na vadné kompresory, tak přišla řada na scénář „záhadné“ exploze na podmořském plynovodu.
Jiné vysvětlení vychází z vnitropolitické situace Ruska. „Zničením plynovodů totiž Putin může opozici vůči své osobě oslabit. Pokud by se totiž našel někdo, kdo by Putina chtěl svrhnout, nedokázal by hned obnovit dodávky plynu do Evropy, protože by neměl jak. Oprava plynovodů Nord Stream potrvá možná dva roky i více, a tak slábnou argumenty pro nahrazení Putina někým jiným,“ uvedl ve vyjádření pro CNN Prima News hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
Velké baltské jacuzzi
Explozí se v pondělí 26. září odehrálo několik. Způsobily protržení a únik plynu z nespuštěného Nord Streamu 2 a také z obou potrubí staršího plynovodu Nord Stream 1 – donedávna hlavní přepravní trasy pro ruský plyn do střední Evropy. Od konce května nicméně Rusové začali objem dodávek baltským plynovodem uměle omezovat, až jej na konci srpna zastavili úplně. Od té doby si Německo (ale také Česko) musí vystačit s dodávkami norského plynu a plynu z LNG terminálů v Nizozemsku, Belgii a Francii.
Po pondělních explozích zřejmě zůstalo v provozuschopném stavu jedno potrubí Nord Streamu 2, ale ne na dlouho. Švédská pobřežní stráž ve čtvrtek ráno oznámila, že na trase plynovodu odhalila další únik plynu. Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které se nacházejí 70 až 80 metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva.
Převažující názor je, že za útokem stojí Rusko. Nejasný je způsob provedení – spekuluje se o nasazení ponorek, podvodních dronů nebo vojenských potápěčů. Britský deník Times citoval zdroj z obranných kruhů, podle něhož byl plynovod „pravděpodobně záměrně a plánovaně“ sabotován pomocí výbušného zařízení, které bylo vhozeno do moře několik týdnů před výbuchem.
Rusové házejí vinu na druhé
Rusové naopak hledají viníky všude jinde než u sebe. Mluvčí ruského diktátora Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Rusko je „extrémně znepokojeno“. Ruské ministerstvo zahraničí dokonce vytáhlo konspirační teorie, že za sabotáží stojí Spojené státy nebo Polsko.
Na druhou stranu některá západní média přinesla informaci, že Spojené státy varovaly evropské spojence před možným ruským útokem na plynovod Nord Stream už v létě. Vyšetření tajemných explozí na dně Baltu je jen otázkou času – podobně, jako tomu bylo třeba v případě sestřeleného malajsijského dopravního letadla nad Donbasem v červenci 2014.
David Tramba
