INZERCE

Výstavba plynovodu Nord Stream 2. Foto: Portal morski

Vojenští experti si lámou hlavu. Výbuchy tras plynovodů Nord Stream mohly způsobit i podvodní drony. Objevil se další defekt

Už čtyři netěsnosti v plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři jsou pro experty na bezpečnost krizové infrastruktury i nadále záhadou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už zmínila možnost úmyslného narušení, předseda Rady EU Charles Michel napsal přímo o sabotážních akcích. Švédští seismologové zaznamenali také dva výbuchy na mořském dně, které podle všeho nesouvisely se zemětřesením. V případě sabotáže padají různé verze, nyní nejčastěji o možných útocích podvodních dronů. Švédská pobřežní stráž ve čtvrtek ráno oznámila, že byl objeven čtvrtý únik v potrubí Nord Stream.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs na twitteru napsal, že tímto incidentem vstoupil kontinent do nové fáze hybridní války. Za eskalaci situace na Ukrajině považuje úmyslné poškození plynovodů i polský premiér Mateusz Morawiecki. Dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen řekl, že plyn bude unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní.

„NATO a EU by měly (úmyslné útoky na Nord Stream) brát vážně a patřičně na ně reagovat,“ uvedl Rinkévičs, který o věci telefonicky hovořil s šéfem dánské diplomacie Jeppem Kofodem.

Co by tedy mohlo být příčinou úniků z obou větví plynovodů Nord Stream? Anders Puck Nielsen, poradce Královské dánské obranné akademie v Kodani, hovořil v deníku The Sun o „zarážejícím“ načasování údajného útoku. Současně byl totiž otevřen plynovod Baltic Pipe mezi Norskem a Polskem, který má ukončit závislost na Rusku.

Sabotáž? Vojenský expert zmínil bojové potápěče

Podle Pucka Nielsena není sabotáž plynovodů, které leží na mořském dně v nepříliš velké hloubce, „technicky obtížná“.

„Stačí k tomu člun a několik potápěčů, kteří vědí, jak zacházet s výbušnými zařízeními,“ uvedl Puck Nielsen.

Taková operace by podle něj musela být provedena například maskovanými obchodními loděmi, které by místem proplouvaly.

Spekuluje se také o útoku z ponorek. Jenže použití ponorek by bylo rychle zpozorováno v hloubce 100 metrů, uvedl britský deník Guardian.

Podle dánského vojenského výzkumníka Kennetha Øhlenschlægera Buhla přichází v úvahu i jiný scénář: použití bojových dronů.

„K sabotáži takového potrubí je nejjednodušší odpálit nálož umístěnou na potrubí,“ řekl Buhl dánským novinám BT. Instalace nástražného výbušného zařízení by podle Buhla mohla být provedena pomocí podvodních dronů. „Drony jsou dálkově řízené a pak se snesou dolů a přesně lokalizují, kde se potrubí nachází,“ doplnil Buhl.

Vojenský expert: Někdo přesně věděl, kde se potrubí

Kenneth Øhlenschlæger Buhl také hovoří o dobře naplánovaném sabotážním činu: Kennetha ØhlenschlægeraNěkdo přesně věděl, kde se tyto plynové trubky nacházejí.“

Na civilní lodi by taková operace „mohla být snadno provedena uprostřed noci, aniž by vzbudila podezření“.

Podle Anderse Pucka Nielsena je v podezření pouze jedna strana – a to Rusko, které rozpoutalo válku na Ukrajině a útočí na Evropu přerušením dodávek energetických surovin.

„Pokud se podíváme na to, kdo skutečně profituje z okolností, které uvrhly evropské trhy s plynem do chaosu, myslím, že existuje pouze jeden aktér, který profituje z rostoucí nejistoty – a tím je Rusko.“

Pozadí úniku zůstává nejasné

Od chvíle, kdy se informace o dírách v plynovodech objevily se zmiňuje několik scénářů. Primárně se hovoří o ruském zapojení, ale i o takzvané „operaci pod falešnou vlajkou – False flag“, kterou by chtěla Ukrajina dále zdiskreditovat Rusko a ukončit svou závislost na ruském plynu. Dále je zmiňován i možný zásah USA, kterým se budování plynovodu Nord Stream 21 nezamlouvalo. Ve hře je i možnost, že za údajný útok mohou být zodpovědní také radikální aktivisté.

Plynovody Nord Stream 1 a 2 nejsou v současné době v provozu, ale jsou naplněny plynem. Snímky a videa dánské armády ukazují velký koberec bublin na hladině Baltského moře. Podle ekologů to není nebezpečné.

Nekontrolované emise metanu ale představují nebezpečí pro klima. Místa byla uzavřena pro lodní dopravu v rozsáhlé oblasti. Dánská vláda předpokládá, že bude trvat „nejméně další týden“, než se metan unikající z potrubí spotřebuje. Možná, že do té doby už bude o způsobu narušení potrubí a následnému úniku plynu známo více.

(hrb)