Okresní soud ve Strakonicích by měl zítra řešit justiční křivdu z padesátých let minulého století. Rozsudkem bývalého Lidového soudu ve Strakonicích ze dne 17. 8. 1955 byla Marie Švejdová (1905-1989) odsouzena za to, že spáchala „sabotáž“, když jako samostatně hospodařící zemědělec v Kakovicích přes veškeré výzvy a nabídky „nechala ležet ladem 4,80 hektarů půdy“. Předsedkyně senátu nařídila dle justiční databáze veřejné zasedání na zítřek na půl desátou.
Marie Švejdová navíc podle rozsudku Lidového soudu ve Strakonicích „svým dobytkem spásala družstevní kultury, řepu i zrní a napáchala tak více škod na družstevním majetku“.
A také „nadávala“ předsedovi Jednotného zemědělského družstva i jiným členům družstva.
Kromě tříletého trestu vězení byl Švejdové uložen peněžitý trest 1 000 korun, ztráta čestných práv občanských na 5 let a také propadnutí veškerého jmění.
A aby toho nebylo dost, byla také „zabrána ve prospěch státu ideální polovina zemědělské usedlosti patřící dceři obviněné“, Jarmile Švejdové, později provdané Martínkové (1935-2020).
V roce 2009 provedli studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy v rámci festivalu Mene Tekel rekonstrukci procesu s Marií Švejdovou.
„Studenti (a v roli obžalované i jedna profesionální herečka, Lucie Juřičková z vinohradského divadla) v sále plném diváků předvedli místy až mrazivý soudní spektákl,“ hodnotily rekonstrukci média
Tento „mrazivý soudní spektákl“ bude nyní, v roce 2022, pokračovat v reálu.
Marie Švejdová byla totiž po letech soudních tahanic nakonec in memoriam plně očištěna, ale její dcerou se polistopadová justice doposud nezabývala.
Teprve teď bude Okresní soud ve Strakonicích řešit, zda soudní rehabilitace dopadá i na dceru, která nebyla odsouzena ani obviněna, a přesto jí byl zabrán majetek.
Předsedkyně senátu Ivana Kolářová nařídila veřejné zasedání na zítřek na 9, 30. Soud proběhne v jednací síni číslo 14.
Marie Švejdová, rozená Kahovcová (3. října 1905 Javornice – březen 1989) byla česká sedlačka, která byla odsouzena v 50. letech 20. století v rámci komunistických politických procesů, během tzv. Akce Kulak.
Švejdová se během kolektivizace dostala do sporu s vedením tehdejšího podniku Jednotného zemědělského družstva v Katovicích. Spor nakonec skončil až u tehdejších soudů. Švejdová nesouhlasila s vybraným vedením podniku JZD a snažila se mu radit, což však tehdejší vedení odmítalo.
Švejdová byla v roce 1955 tzv. Lidovým soudem ve Strakonicích odsouzena na tři roky vězení jako kulak, dále k propadnutí majetku a zákazu pobytu na území Českobudějovického (tj. jihočeského) kraje. Po zbytek života žádala znovuotevření procesu a zproštění viny.
Po roce 1989 byla Švejdová rehabilitována, avšak jen částečně. Státní zástupkyně označila tehdejší rozsudek jako účelový a likvidační. Úplně zrušil verdikt nad Švejdovou v roce 2014 Nejvyšší soud.
(hrb)
