Těžba hnědého uhlí v posledních měsících prudce klesá. Zatímco od ledna do dubna se jeho produkce držela na loňských hodnotách, v květnu nastal meziroční pokles o 26 procent a v červnu o 49 procent. Za celé první pololetí se v Česku vytěžilo 14,2 milionu hnědého uhlí, meziročně o 13,5 procenta méně. Aktuální statistiku o produkci uhlí zveřejnilo na webu ministerstvo průmyslu a obchodu.
Pokud se současné trendy udrží, tak objem produkce hnědého uhlí letos klesne pod úroveň roku 2021 (29,3 milionu tun), možná až na nejnižší hodnotu od roku 1950. Loni objem těžby dosáhl 33,4 milionu tun poté, co zájem o uhlí vzrostl v reakci na skokové zdražení zemního plynu. Žádný komentář k příčinám propadu těžby uhlí ministerstvo průmyslu nepřipojilo.
Zkusme tedy zapátrat sami. Logickou příčinou je snížená spotřeba elektřiny ve střední Evropě v kombinaci s rostoucí výrobou elektřiny z větrné a sluneční energie. Firma Amper Meteo ve své analýze hovoří o snížení spotřeby elektřiny v Česku o 6,5 procenta v prvním a o 6,9 procenta v druhém čtvrtletí. Současně objem výroby elektrické energie z fotovoltaických, větrných a vodních elektráren v prvním pololetí vzrostl meziročně o 20,4 procenta na 2,825 TWh.
Víc zelené energie, menší export
Důsledkem je snížené využití kapacity uhelných zdrojů. Podle údajů na webu společnosti ČEPS kleslo průměrné využití výkonu parních (tedy hlavně uhelných) elektráren v Česku z 4513 MW v loňském červnu na 2514 MW v tom letošním. Pro srovnání: maximální dostupný výkon všech parních elektráren v ČR dosahuje 9416 MW.
Svou roli zde může hrát také klesající objem vývozu elektřiny z Česka na Slovensko, o kterém Ekonomický deník nedávno informoval. Slováci posilují výrobu díky spuštění třetího bloku Atomové elektrárny Mochovce, současně však u východních sousedů klesá spotřeba elektřiny, hlavně kvůli omezování hutní výroby. Příkladem může být zavření hliníkárny Slovalco, která do loňska byla největším spotřebitelem elektřiny na Slovensku.
Jak uvedl ČEZ v poslední prezentaci pro investory, výroba hnědého uhlí se stále vyplatí v elektrárnách stojících přímo u zdroje uhlí. Variabilní výrobní náklady zde dosahují 91 EUR/MWh, přičemž elektřinu na následující rok lze na energetické burze PXE prodat za 145 EUR/MWh. V horší pozici jsou uhelné elektrárny, které musejí platit nemalé náklady za přepravu paliva po železnici.
Zvýšení těžby uhlí a produkce elektřiny v uhelných elektrárnách, které jsme mohli pozorovat v Česku a také v jiných evropských zemích od září roku 2021 do loňského podzimu, bylo evidentně jen dočasným výkyvem na cestě k nízkoemisní evropské energetice.
David Tramba
