Vedení Skupiny ČEZ se připravuje na rychlý odklon od uhelné energetiky. A to nikoli z politických, ale z ekonomických důvodů. Vysoká cena emisní povolenky totiž brzy udělá z provozování uhelných elektráren ztrátový byznys. Jak uvedli členové představenstva na nedávné tiskové konferenci, náhradu mají zajistit hlavně plynové elektrárny. Než je ČEZ postaví, bude Česko muset dovážet chybějící elektřinu z okolních zemí.
Podle údajů v prezentaci pro média a analytiky sníží ČEZ v letošním roce výrobu elektřiny z uhlí v České republice ze 14,1 terawatthodiny (TWh) na 12,5 TWh. Tento trend vydrží i do dalších let. Jak k tomu dodal finanční ředitel ČEZ Martin Novák, díky předprodeji elektřiny může dávat ekonomicky smysl vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2027. Při očekávaném vývoji cen elektřiny a emisní povolenky na německé energetické burze bude nejpozději v roce 2028 uhelná energetika ztrátová a zralá na rychlé odstavení.
Nejde jen o cenu emisní povolenky. Již dnes se k nám často valí přebytky elektřiny z větrných a solárních elektráren z Německa a spotové ceny energie padají k nule. Za takové situace se již dnes vyplatí uhelné bloky odstavit a nakoupit levnou elektřinu z dovozu. Pro pokrytí deficitu v době, kdy je výkon větrných a fotovoltaických elektráren slabý, se hodí více plynové elektrárny než ty uhelné.
Konec těžby uhlí v roce 2030
Rychlý odklon od uhlí potvrzují také informace v účetní závěrce Skupiny ČEZ za rok 2023. Hovoří se zde o čerpání rezerv na demontáže uhelných zdrojů, a to v letech 2026 až 2028 v případě Elektrárny Dětmarovice a v letech 2031 až 2034 v případě ostatních uhelných elektráren. Z toho logicky vyplývá, že uhelné elektrárny ukončí provoz před zmíněnými roky.
Ale to není vše. V účetní závěrce Skupiny ČEZ se píše, že předpokládané ukončení těžby hnědého uhlí v Severočeských dolech je v roce 2030. Následovat bude sanace a rekultivace území postiženého těžbou, to se odehraje hlavně v letech 2033 až 2045.
Deset největších uhelných elektráren
| pořadí | uhelná elektrárna | vlastník | výkon (MW) |
| 1 | Elektrárna Počerady | Sev.en | 1050 |
| 2 | Elektrárna Chvaletice | Sev.en | 840 |
| 3 | Elektrárna Tušimice II | ČEZ | 800 |
| 4 | Elektrárna Ledvice | ČEZ | 770 |
| 5 | Elektrárna Prunéřov II | ČEZ | 750 |
| 6 | Elektrárna Dětmarovice | ČEZ | 600 |
| 7 | Energotrans – Elektrárna Mělník | ČEZ | 460 |
| 8 | Teplárna Kladna | Sev.en | 406 |
| 9 | Elektrárny Opatovice | EPH | 378 |
| 10 | Elektrárna Tisová | SUAS | 289 |
Náhradu mají zajistit nové plynové elektrárny a teplárny, v menší míře také zdroje na biomasu a energetické využití odpadu. Jak k tomu uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, souhlas Evropské komise se zavedením finanční podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) ze zemního plynu je „očekáván každým dnem.“ Poté může ministerstvo průmyslu a obchodu vypsat dlouho očekávané aukce na finanční podporu pro moderní plynové teplárny. ČEZ se chce takové aukce aktivně účastnit.
Co se týká zdrojů zaměřených výhradně na výrobu elektrické energie, tady ČEZ vyhlíží zavedení jiného podpůrného systému – kapacitních plateb. Cestu k jejich zavedení otevírá poslední novela energetického zákona Lex OZE III. Také zde bude zapotřebí získat notifikaci ze strany Evropské komise, což je časově náročný proces s nejistým výsledkem.
Proto je ČEZ zatím s přípravou stavby nových plynových elektráren opatrný. V pokročilejší fázi je pouze náhrada staré uhelné elektrárny u Mělníka za moderní paroplynový zdroj o výkonu až 1000 megawattů. Tento záměr prošel v roce 2022 posouzením dopadu na životní prostředí (EIA) a loni získal rekordní dotaci ve výši 7,5 miliardy korun z Modernizačního fondu. Letos by měl ČEZ vybrat dodavatele stavby.
Sev.en zmiňuje konec v roce 2025
Signály, že se ČEZ chystá na rychlejší odchod od uhlí, v poslední době přibývají. Příkladem může být investice do nových teplárenských zdrojů, které budou zajišťovat dodávky do Chomutova a Klášterce nad Ohří. Uhelná elektrárna v Prunéřově totiž po roce 2025 začne omezovat provoz v letním období a nejpozději v roce 2030 bude zcela odstavena z provozu, jak ČEZ uvedl v dokumentaci pro řízení EIA.
Rychlý konec uhelné energetiky připouštějí také další energetické skupiny. Sev.en vlastněný miliardářem Pavlem Tykačem dokonce zvažuje odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a dvou uhelných lomů na Mostecku již na jaře příštího roku. Elektrárna Chvaletice vyrábí 4 až 5 TWh elektřiny ročně, Elektrárna Počerady okolo 5,5 TWh. Vedle nich Sev.en vlastní ještě poměrně velkou uhelnou teplárnu v Kladně.
Brzký konec uhlí v české energetice očekává také předseda dozorčí rady SUAS Group a Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Právě Sokolovská uhelné je po skupinách ČEZ a Sev.en třetím největším provozovatelem uhelných elektráren v Česku. „Výroba z uhlí by snad ještě v roce 2025 mohla vycházet s nižší ztrátou, rok 2026 už je pro nás všechny velká neznámá,“ řekl Tomek v únoru.
David Tramba
