Rusové se s měsíčním zpožděním mstí za rozhodnutí německé vlády, která na počátku dubna fakticky převzala kontrolu nad společností Gazprom Germania a jejími dceřinými podniky. Nyní těmto firmám zastavují dodávky plynu. Dopad to může mít i na dvě energetické společnosti působící v Česku – Wingas a Vemex Energie.
Vše začalo tím, že německé ministerstvo hospodářství uvalilo na podniky ze skupiny Gazprom na svém území nucenou správu. Funkci správce vykonává Bundesnetzagentur, tedy německý regulátor síťových odvětví. Zásah měl dopad třeba na společnost Wingas, která patří mezi významné dodavatele zemního plynu koncovým zákazníkům, a to nejen v Německu. Aktivní je i v Česku, kde mu loni patřilo 3,2 procenta trhu s plynem.
Další českou firmou, které se rusko-německý spor týká, je Vemex Energie. Tato společnost je také aktivní na trhu s energiemi v Česku. Zatímco Wingas se zaměřuje na velké firemní zákazníky, Vemex Energie zásobuje hlavně domácnosti a firemní maloodběratele. Podle statistik správce energetického trhu OTE dodávala Vemex Energie na konci března elektrickou energii do 13 693 odběrných míst a zemní plyn do 7791 míst.
Jména těchto dvou společností lze nalézt na sankčním seznamu, který včera zveřejnil úřad ruského prezidenta. Seznam obsahuje jména celkem 31 firem spjatých s Gazpromem se sídlem v zemích Evropské unie nebo Velké Británii. Ze známějších jmen se zde nachází třeba Gazprom Marketing & Trading nebo EuRoPol – provozovatel polského úseku plynovodu Jamal. Tím nastalo přerušení dodávek ruského plynu do Německa přes polské území. Na druhou stranu je pravdou, že od loňského října byl plynovod Jamal pro export ruského plynu využíván jen minimálně.
Seznam to nebyl samoúčelný. Krátce po jeho publikaci se ukázalo, že Rusko přerušilo dodávky zemního plynu některým firmám na sankčním seznamu. „To znamená, že některé z těchto dceřiných firem Gazpromu nedostávají žádný další plyn z Ruska. Ale trh nabízí jiné alternativy. Dostáváme na trh plyn z jiných zemí,“ uvedl včera k aktuálnímu vývoji ministr hospodářství Robert Habeck.
Jedná se tak o další ruský zásah, který zvyšuje napětí na trhu s plynem. Připomenout lze ukončení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska – bez ohledu na uzavřené smlouvy s Gazpromem. Fakticky se jednalo o trest na rozhodnutí obou jmenovaných zemí ukončit s platností od počátku roku 2023 odběr ruského plynu.
Další úder přišel v minulých dnech, kdy Ukrajina zastavila odběr plynu přes stanici Sochranovka kvůli ruským zásahům do infrastruktury na okupovaném území. Gazprom následně informoval, že bude pokračovat v dodávkách plynu do Evropu přes ukrajinské území prostřednictvím předávací stanice Sudža. Současně však oznámil, že objem dodávek klesne z původních 72 na 50 milionů metrů krychlových denně.
(dtr)
