Snad u žádné jiné společnosti tolik nevadí, že má ruského vlastníka. Škoda JS se významnou měrou podílí na modernizaci a údržbě českých jaderných elektráren a její zapojení do stavby nových reaktorů v Česku je s ruským majitelem téměř vyloučeno. Podle zjištění Ekonomického deníku se tento problém brzy vyřeší a Škoda JS získá nového vlastníka.
Podle dvou dobře informovaných zdrojů se otázka problémového majitele Škody JS vyřeší pravděpodobně již v první polovině června. Současný vlastník – strojírenská skupina OMZ kontrolovaná ruskou Gazprombank – jedná s několika vážnými zájemci, kteří podnik známý dříve pod názvem Škoda Jaderné strojírenství chtějí koupit.
Mezi nejvážnější zájemce patří ČEZ, který patří mezi hlavní zákazníky Škody JS. Podle posledních známých výsledků za rok 2020 získala Škoda JS v Česku – logicky hlavně od Skupiny ČEZ – zakázky za 1,3 miliardy korun, více než polovinu z toho tvoří servis reaktorů a dalších zařízení v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Další zakázky se týkají inženýringu a dodávky zařízení, například kontejnerů pro skladování použitého jaderného paliva.
Dalším zájemcem má být korejský jaderně strojírenský koncern KHNP, který patří mezi nejvážnější zájemce o stavbu nového bloku elektrárny Dukovany. S přihlédnutím k tomuto faktu by se Korejcům vlastnictví českého specialisty na jadernou energetiku s 1100 kvalifikovanými zaměstnanci hodilo. Na dotaz, zda má KHNP má o Škodu JS, zatím korejská společnost neodpověděla.
Spor o 2,76 miliardy korun
Zájemců o koupi jaderné Škodovky je prý více, avšak za favorita soutěže lze považovat ČEZ. Drží totiž v ruce trumf, který ostatní nemají. ČEZ totiž Škodu JS zažaloval za odfláknutou kontrolu svarů potrubí v Jaderné elektrárně Dukovany. Nekvalitní rentgenové snímky sice pořídili pracovníci chomutovské firmy Tediko, avšak Škoda JS nesla odpovědnost v roli generálního dodavatele údržby a servisu dukovanských bloků.
Dočasné omezení provozu dukovanských bloků snížilo zisk Skupiny ČEZ o miliardy korun. ČEZ dal kauzu k soudu a vzniklou škodu vyčíslil na 2,76 miliardy korun. Prodej Škody JS skupině ČEZ by umožnil elegantní vyřešení sporu mimosoudní cestou, nejspíš formou slevy z kupní ceny. Jiný nabyvatel by musel spor s klíčovým zákazníkem řešit komplikovaněji.
Škoda JS se dostala do vlastnictví ruského strojírenského podniku OMZ v dubnu 2004. Stalo se tak krátce po privatizaci plzeňské Škodovky. Noví vlastníci Škoda Holdingu se rozhodli soustředit se pouze na dva perspektivní obory – klasickou energetiku a dopravní strojírenství. Ostatní dceřiné firmy prodali Rusům, a to v balíku zahrnujícím Škodu JS, Škodu Hutě a Škodu Kovárny.
Gazprombank se pokusila Škodu JS prodat už před dvěma lety. Tehdy jednala se čtyřmi zájemci. Vyjednávací týmy se však neshodly na ceně; požadavek ruského vlastníka (údajně 250 milionů eur) se zcela minul s tím, co byli zájemci ochotni za jadernou Škodovku zaplatit.
Když ruský znamená toxický
Před koronavirovou krizí vykazovala Škoda JS stabilní výsledky. Tržby se pohybovaly od tří do čtyř miliard korun a čistý zisk okolo 150 milionů korun ročně. V roce 2020 to i vlivem koronavirové pandemie bylo méně, necelých 18 milionů. Loňské výsledky zatím podnik nezveřejnil. Zdroje z trhu nicméně tvrdí, že z jaderné Škodovky odcházejí zkušení dlouholetí zaměstnanci a experti a že v podniku převládá „blbá nálada“.
Podnik táhne ke dnu „toxický“ ruský vlastník, což je znát hlavně od zahájení ruské agrese proti Ukrajině – tedy od konce února. Problémy s ním však byly už dříve. Jak upozornily Hospodářské noviny v září 2016, Škoda JS se dostala kvůli svému majiteli na sankční seznam americké vlády, což v praxi znemožnilo spolupráci v jaderné oblasti se společnostmi z USA.
David Tramba
