Maďarsko začne splácet půjčku od ruské vlády o pět let později. Na úpravě podmínek se obě země dohodly s ohledem na opožděnou výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Paks II. Původně dohodnutý termín dokončení v roce 2025 je zcela nereálný, projekt dodnes nemá platné povolení k umístění stavby. Již v tuto chvíli je zpoždění stavby minimálně pětileté.
Původní plán – spuštění v roce 2025 a splácení úvěru od následujícího roku – byl příliš optimistický. Podle nového znění dohody, o níž informovala maďarská a ruská média či zpravodajský web Euractiv, nastane odklad až o pět let. Maďaři svůj finanční závazek vůči Rusku začnou splácet po dokončení elektrárny, nejpozději však v březnu roku 2031. Současně dál platí, že Maďarsko musí uhradit půjčku ve výši 10 miliard eur do roku 2047 – místo původních 21 let tak bude „hypotéku“ na Paks II splácet jen 16 let.
Stále platí odhad, že náklady na stavbu dvou jaderných bloků VVER-1200 v Paksi vychází na zhruba 12,5 miliardy eur (322 miliard korun). Generálním dodavatelem je Rosatom, na stavbě se má podílet řada maďarských i západoevropských společností. Ruský úvěr z pokryje většinu nákladů, a sice 10 miliard eur. Úročení mezivládního úvěru přitom není zrovna nízké. V prvních letech začíná na úrovni 3,95 procenta za rok, poté bude třikrát navýšen a v závěrečné fázi se dostane na sazbu 4,95 procenta ročně z nesplacené části půjčky.
Jak již dříve Ekonomický deník upozornil, podrobný a zasvěcený popis rusko-maďarského jaderného obchodu nabízí text, který pro think-tank Evropské hodnoty zpracoval analytik maďarského Political Capital Institute Dominik Istrate. Dohoda uzavřená mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 přišla jako blesk z čistého nebe. Západní konkurenti Rosatomu nedostali příležitost zapojit se a předložit nabídku.
Jaké jsou politické dopady? „Postupný obrat politiky Viktora Orbána směrem k poloautoritářskému fungování vedl k tomu, že negativní ruský vliv v Maďarsku narostl do zatím bezprecedentních rozměrů. Ekonomická spolupráce s Kremlem na strategických projektech, jakým je například jaderná elektrárna Paks II, vede k tomu, že ospravedlňuje udržování politických vazeb s Kremlem na nejvyšší možné úrovni, navíc v době, kdy jsou vztahy mezi EU a Ruskem v rozkladu a Moskva hledá způsoby, jak ovlivnit euroatlantické společenství. Projekt Paks II znamená vedle podemílání maďarské orientace na Západ také zásadní důsledky pro každou evropskou zemi, která uvažuje o podnikání s ruským státem,“ varuje Dominik Istrate, autor studie Ruský vliv v Maďarsku – Případ Paks 2.
Kriticky se k chystané stavbě elektrárny Paks II v ruské režii vyjádřila také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Co mě jako státnímu dozoru dělá vrásky, je, že zpoždění vzniká hlavně ve fázi přípravy stavby, zejména v licenční dokumentaci a její akceptovatelnosti na evropské úrovni. To se týká projektů Rosatomu jak v maďarské Paksi, tak ve finském Hanhikivi,“ řekla Drábová v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Žádost o povolení stavby nového jaderného zařízení předložil podnik Paks II ze skupiny MVM v červnu loňského roku. Maďarský jaderný regulační úřad má na rozhodnutí 12 měsíců, v případě komplikovanějších řízení se může termín protáhnout o tři měsíce. Až získání tohoto povolení může výstavba nových bloků v Paksi naplno začít.
Maďarsko se tak vydalo zcela jinou cestou než Česká republika. Česká vláda z původních pěti uchazečů vyřadila nejprve čínské CGN a po odhalení zákulisí exploze muničních skladů ve Vrběticích i ruský Rosatom. Šanci na získání zakázky na nový blok v Dukovanech tak v chystané soutěži mají jen tři společnosti – americký Westinghouse, francouzské EDF/Framatome a korejské KHNP.
David Tramba
