Ruský oligarcha a asi nejvlivnější tamní bankéř z Alfa Bank Michail Fridman byl v Londýně zadržen kvůli podezření z praní špinavých peněz. Britská kriminální agentura uvedla, že byl zatčen „bohatý ruský podnikatel“, aniž by ho identifikovala. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. O firmu českého spolupracovníka Fridmana Petra Šmídy se už v létě začal zajímat Finanční analytický úřad. Protože v ní Rusové kolem Fridmana podíl drží přes kyperskou společnost.
Ruský miliardář Michail Fridman byl v Londýně zadržen kvůli podezření z praní špinavých peněz, informovala ruská státní tisková agentura TASS poté, co britská Národní kriminální agentura uvedla, že byl zatčen „bohatý ruský podnikatel“.
Kriminální agentura uvedla, že podnikatel, jehož totožnost neuvedla, byl podle sobotního prohlášení zadržen už ve čtvrtek ve svém londýnském domě pro podezření z praní špinavých peněz, spiknutí s cílem podvést ministerstvo vnitra a spiknutí s cílem dopustit se křivé přísahy.
Muž byl později propuštěn na kauci, uvedlo se v něm.
Fridman, který stojí za skupinou Alfa Group, jednou z největších soukromých investičních skupin v Rusku, je na sankčním seznamu Evropské unie kvůli invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Když EU koncem února zařadila 58letého Fridmana na sankční seznam, označila ho za „předního ruského finančníka a pomahače Putinova okolí“.
Ve svém sobotním prohlášení britská kriminální agentura uvedla, že 58letý muž byl mezi třemi muži, které ve čtvrtek zadrželi policisté z buňky pro boj s kleptokracií v „mnohamilionové rezidenci“ v Londýně. Všichni tři muži byli propuštěni na kauci, uvedla agentura.
Alfa Group vydala v sobotu prohlášení, v němž uvedla, že Fridman není zatčen; prohlášení se však nezabývalo tím, zda byl Fridman propuštěn na kauci, jak uvedlo Rádio Svobodná Evropa.
Michail Fridman, jehož jmění se odhaduje na zhruba 12,6 miliard dolarů (296 miliard korun), žije v Londýně v domě vedle kriketového hřiště Lord’s Cricket Ground a také vlastní obrovskou nemovitost Athlone House v severním Londýně, za kterou v roce 2016 zaplatil 65 milionů liber (2 miliardy korun).
Český bankéř v Moskvě
V Alfa Bank byla po řadu let zachytitelná i zásadní česká stopa. Pracoval pro ni v čele správní rady český byznysmen Petr Šmída. Po ukončení působení u Fridmana se Šmída začal ve velkém věnovat investicím do finančních start-upů.
Šmída opustil vedení jednoho z největších ruských peněžních ústavu Alfa Bank v září roku 2018. Z banky ruských oligarchů Michaila Fridmana a Germana Chana odešel po patnácti letech.
„Přišla prostě chvíle na změnu. Banka má nového generálního ředitele, daří se jí dobře a já odteď chci věnovat všechen pracovní čas mladým, rychle rostoucím firmám a jejich lídrům, kteří tvoří bankovní a finanční služby pro 21. století. V globálním měřítku kdekoli na světě,“ řekl serveru E15.cz ke konci své kariéry v Rusku Šmída.
Podnikatelské ostruhy získal Šmída v první polovině 90. let privatizací splátkové společnosti Multiservis. V roce 1997 od něj firmu koupil americký gigant General Electrics. A Šmída se postavil do čela tuzemské části GE Capital Bank. Na pozici generálního ředitele vydržel do roku 2002. Tehdy odešel do americké centrály GE Consumer Finance na vrcholovou manažerskou pozici se zodpovědností za 40 zemí.
Netrvalo však dlouho a v roce 2003 Šmída vystřídal Američany za angažmá u Rusů. Kývl na nabídku oligarchy Michaila Fridmana a stal se výkonným ředitelem Alfa Bank. Z banky zmítané problémy vybudoval jeden z největších peněžních ústavů na ruském trhu.
„Od roku 2008 žijeme s rodinou v Praze. Banka se v té době stala jasným technologickým lídrem v Rusku a měla špičkový mezinárodní tým. V roce 2011 mi akcionáři položili otázku, zda bych se stal předsedou správní rady se zodpovědností za strategii a klíčové lidi. Nabídku jsem přijal,“ dodal pro ekonomický server Šmída.
Aktuálně Šmída zažívá další zlomové období. „Strávil jsem ve finančním odvětví většinu života a chci se na jeho změně aktivně podílet, ne jen přihlížet. Možná si někdo vzpomene jak jsme s GE Capital Bank v roce 2000 rozdávali jako první mobilní telefony. Nic se nezměnilo. Pohled dopředu mě pořád fascinuje,“ řekl v roce 2018 serveru E15.cz Petr Šmída.
Petr Šmída se nakrátko mihnul před několika lety i v české politice, a to v pozadí politické strany Realisté, vedené politologem Petrem Robejškem. Jejím zakladatelem byl tajemník strany a bývalý náměstek ministra vnitra za Věci veřejné Michal Moroz. Vedle Moroze tvořili tehdy páteř iniciativy exministryně informatiky Dana Bérová a již zmiňovaný předseda správní rady ruské Alfa Banky a spolumajitel investiční firmy Enern Petr Šmída.
Zájem cifšpionů
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se lidé kolem Michaila Fridmana během pár dní ocitli na evropských sankčních seznamech kvůli mnohaletému úzkému napojení na Kreml. A o českou firmu Enern se začal zajímat Finanční analytický úřad (FAÚ), protože v ní Rusové kolem Fridmana podíl drží přes kyperskou společnost. FAÚ proto zakázal Rusům peníze do firmy posílat a ti je nesmí ani vyplácet, upozornil v červnu Radiožurnál.
„Bylo zahájeno správní řízení s uvedenými osobami,“ uvedla pro Radiožurnál mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová.
„Vzhledem k mlčenlivosti, kterou nám ukládá zákon o provádění mezinárodních sankcí, ale nebudeme v této fázi věc více komentovat,“ podotkla.
Podle zjištění Radiožurnálu se FAÚ zajímal o ruský podíl v jedné firmě z portfolia investiční skupiny Enern. Konkrétně jde o společnost Enern Sprout II, která se zaměřuje na investice do technologických firem v jejich začátcích. V Enern Sprout II totiž podle veřejně dostupných údajů vlastní nadpoloviční podíl kyperská společnost ABH Financial Limited, za kterou stojí čtveřice sankcionovaných Rusů – Michail Fridman, Alexej Kuzmičev, German Chan a Petr Aven.
Zapojení Rusů i správní řízení FAÚ potvrdil Radiožurnálu mluvčí skupiny Enern Jan Husták.
„Správní řízení se týká pouze specializované společnosti Enern Sprout II. Ta z celkových aktivit skupiny drží méně než dvě procenta objemu spravovaného kapitálu,“ uvedl.
Podle Hustáka šetření FAÚ fakticky nijak chod společnosti neohrožuje. Nicméně kvůli běžícímu řízení nemůže Enern posílat peníze ABH a ani od ní žádné přijímat. Čeští společníci Enern Sprout II díky zakladatelským smlouvám drží nad společností i přes nadpoloviční podíl ABH kontrolu. Podle Hustáka se vedení Enernu chce i tak od Rusů odstřihnout.
„V Enernu podporujeme boj Ukrajiny za svobodu a s tím spojené sankce proti Rusku jako agresorovi. Mezi českými společníky již padlo rozhodnutí aktivně hledat cestu, jak ABH vyčlenit,“ vysvětlil Radiožurnálu Jan Husták.
(hrb)
