Zemní plyn dodávaný ve zkapalněné formě do terminálu na pobřeží Severního či Baltského moře je nejlepším možným řešením, jak snížit či odbourat závislost na dodávkách z Ruska. To není pro Česko ani Evropskou unii vhodným partnerem, protože od loňského podzimu výrazně omezovalo dodávky plynu a manipulovalo tím s trhem a cenou.
Takové doporučení by vládě dal jeden z nejuznávanějších odborníků na energetiku v Česku – ředitel strategie konzultační firmy EGÚ Brno Michal Macenauer. Podle jeho názoru je možné zajistit jiné než ruské dodávky plynu do tří let. „Důležitá bude politická vůle. Pokud bude vůle, domníváme se v EGÚ, že by se první terminály v Baltském a Severním moři mohly zprovoznit do tří let,“ říká Michal Macenauer.
Reálnější variantou je tedy zkapalněný zemní plyn (LNG) než plyn dodávaný potrubní cestou z Norska. „Vyšší dodávky z Norska a Alžírska nemohou výrazně pomoci, ložiska jsou pravděpodobně již na vrcholu těžby. LNG má velkou výhodu flexibility. Zemního plynu je na světové úrovni v odhadovaných i potvrzených zásobách dostatek i na výrazný rozvoj jeho spotřeby po několik desetiletí, přinejmenším do roku 2045,“ dodává Macenauer.
Více o ruském podílu na manipulaci s trhem a růstu cen plynu jsme popsali v polovině ledna.
Dlouhodobá smlouva srazí cenu
Cena takto nakoupeného LNG bude pravděpodobně mírně vyšší, než byla cena plynu z dodávek Ruska do roku 2020, ale současně bude jen zlomkem vyděračských cen, které platíme Rusům v posledních šesti měsících. „Pokud chce Evropa a Česko dál zajistit stabilní energetiku, je nutná stabilita v plynárenství a ta je nemyslitelná při dodávkách zemního plynu z Ruska. Už jen malý podíl, například 10procentní podíl ruského plynu v evropském systému, může při ruské eskalaci a vyhrožování výrazně navyšovat ceny,“ upozornil Michal Macenauer.
Současně by doporučil většinu dodávek zajistit dlouhodobými kontrakty. „Jedině slibem dlouhodobějšího odběru můžeme motivovat těžaře k rozvoji produkční kapacity. Žádný producent plynu nebude investovat do navýšení produkce bez záruk. Otázkou je pak samozřejmě konstrukce cenového vzorce,“ říká Macenauer. Návrat k dlouhodobým smlouvám by tak přinesl finanční úsporu i koncovým spotřebitelům. Cena plynu na energetických burzách totiž v posledních měsících dosahuje až absurdních hodnot, které mohou být pro průmyslové i jiné podniky likvidační.
Ekonomický deník dal prostor k vyjádření i dalším expertům na energetiku, ti však s ohledem na časové vytížení zatím neodpověděli. Jejich názor na konec odběru ruského plynu a možné alternativy přineseme později.
Macenauerova doporučení jsou v souladu s postupem, který jsme na Ekonomickém deníku publikovali na konci března. Tedy uzavřít dohodu se s německou vládou a pořídit pro Česko terminál na zkapalněný zemní plyn. Ideálně na břehu Baltského moře tak, aby bylo možné využít kapacitu plynovodů OPAL a EUGAL. Oba jsou hotové a vzhledem k zablokovanému provozu plynovodu Nord Stream 2 mají volnou kapacitu. Navíc vedou od moře nejkratší cestou přímo do Česka.
Síkela už zahájil jednání s Němci
Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu má vláda zájem získat podíl na některém ze stávajících či připravovaných LNG terminálů, z nichž by bylo technicky možné zajistit dopravu plynu až do tuzemských plynovodů. „Mezi takové určitě patří i terminály, které se chystá vybudovat Německo. To bylo předmětem jednání ministra Jozefa Síkely se spolkovým ministrem hospodářství Robertem Habeckem, který spolupráci v této oblasti přivítal,“ uvedl mluvčí ministerstva David Hluštík.
Již na konci března se země Evropské unie dohodly se Spojenými státy na navýšení dodávek LNG. Letošní objem dodávek se má oproti původnímu plánu zvýšit o 15 miliard metrů krychlových, v dalších letech až o 50 miliard m3. Vzhledem k tomu, že z Ruska nyní země EU odebírají okolo 150 miliard m3 plynu ročně, však bude zapotřebí zajistit dodávky i z jiných zemí – třeba z Kataru či nových terminálů v afrických zemích.
V případě náhlé krize a přerušení dodávek plynu z Ruska lze podle ministerstva průmyslu zajistit aspoň v omezené míře dodávky z Norska. V ideálním případě norské dodávky podle předběžných odhadů mohly pokrýt mimo topné období zhruba polovinu a během zimního období jednu čtvrtinu obvyklé denní spotřeby v Česku.
David Tramba
