V srpnu 2014 vyhlásilo Rusko zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů z EU. Reagovalo tím na embargo na vývoz potravin z Ruska, které vyhlásila Evropská unie v návaznosti na ruské obsazení ukrajinského Krymu a konflikt na východě Ukrajiny. Unijní i ruské sankce byly postupně prodlužovány a trvají doposud. Ačkoli se obě strany postupně s jejich ekonomickými dopady vyrovnávají, na některé sektory má vzájemné embargo zcela zásadní dopad. Mezi ty nejvíce zasažené patří pěstitelé ovoce a zeleniny. Český trh tak před čtyřmi roky zaplavila levná jablka od zoufalých polských zemědělců, kteří hledali nová odbytiště pro svou nadprodukci. A jejich stížnosti, které v mnohém připomínají ty české, mohou mít i politický dopad.
Polsko patří mezi nejvýznamnější producenty potravin v EU. Zároveň se jedná o největšího pěstitele jablek v EU – na celkové loňské sklizni v EU ve výši 13,1 milionu tun se Polsko podílelo více než třetinou. Ruské embargo na dovoz vybraných zemědělských produktů z EU ze srpna 2014, jež bylo reakcí na unijní potravinové embargo vyhlášené v návaznosti na ruské obsazení ukrajinského Krymu a konflikt na východě Ukrajiny, však mělo na polské zemědělce zásadní dopad, protože ruský trh pro ně představoval významné odbytiště. Museli tak svou nadprodukci nasměrovat jinam, mimo jiné i do Česka. A to zase způsobilo nářky českých zemědělců, zejména ovocnářů, na levný polský dovoz, který zdeformoval český trh.
Jak řekl nedávno předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík, Česko není v produkci jablek soběstačné a polská jablka představují v současnosti již přes polovinu našeho dovozu. Česká jablka se v řetězcích sice dokázala prosadit, ale za polské ceny. Ztrátovost sektoru daná nižší produkcí a nízkými cenami se tak v posledních letech odrazila i ve výrazné redukci ploch ovocných sadů.
Situace se každým rokem zhoršuje
Při bližším pohledu do Polska je však zřejmé, že ani tamním zemědělcům není do smíchu, jak aktuálně informoval ve své reportáži z polského venkova deník Financial Times. Uvalením sankcí na dovoz potravin do Ruska přišli polští ovocnáři prakticky přes noc o svého největšího zahraničního odběratele. Obrovské přebytky zároveň poslaly ceny ovoce dolů. A nejde jen o jablka. Polské zemědělce trápí dále prasečí mor, sucho a skutečnost, že, jak říkají, jejich kolegové z jiných zemí EU dostávají vyšší dotace. Nespokojení zemědělci dokonce v letošním roce hlasitě demonstrovali přímo ve Varšavě či jejím okolí, kdy blokovali silnice na protest proti vládní zemědělské politice. Kromě výraznější vládní pomoci se dožadovali také zákazu dovozu ruského uhlí do doby, než Rusko začne znovu dovážet polskou zeleninu a ovoce, dále aby na pultech obchodů bylo nejméně 50% zboží polského původu a aby se jasně označoval původ potravin. Podle jedné z protestujících pěstitelek ovoce: „Jsme tu, aby o nás lidi věděli, protože se o nás doposud skoro vůbec nemluvilo….Od zavedení embarga je to rok od roku horší a loňský rok byl katastrofální.“
S ohledem na rozsah problémů se mnoho polských zemědělců skutečně obává, že už na tom budou jenom hůře a mnoho podniků prostě zanikne. Jak řekl reportérovi Financial Times Sebastian Anyszkiewicz, jehož rodina pěstuje jablka na venkově asi 50 km jihovýchodně od Varšavy už po tři generace, polští zemědělci si často na sebe ani nevydělají: „V naší vesnici musí tři ze šesti zemědělců ještě pracovat někde jinde. Například soused řídí sanitku a až ve volném čase se stará o sad, jinak by se neuživil.“ Krzysztofa Tolwinského, jehož rodinný podnik má své kořeny již v 16. století, zase trápí obavy, že i přes to, že má sám šest dětí, zůstane bez následovníka: „Syn odešel za výdělkem do Belgie a myslím se, že i kvůli stavu domácí politiky.“
Polská vláda jen slibuje
Vládní strana Právo a Spravedlnost (PiS) v kampani před právě skončenými volbami do Evropského parlamentu slibovala zajistit větší podíl na zemědělských dotacích, větší podporu malým farmám i zvláštní příděly pro chovatele dobytka. Mnozí zemědělci jí však nevěří: „Zametají problémy spíše pod koberec,“ řekl jeden z dalších zemědělců Lukasz Sosnowski, podle něhož se jedná o populistické sliby. „Takové opatření by se vztahovalo až na rozpočet po roce 2020. A o rozpočtu nerozhoduje PiS, ale celá EU…“
PiS nakonec evropské volby vyhrála a získala vůbec největší počet hlasů ve své historii – 45,4%. Druhá opoziční Evropská koalice složená z Občanské platformy a skupiny levicových a agrárních stran, jíž některé předvolební průzkumy předpovídaly dokonce vítězství, získala 38,5 %. Evropské volby byly pro Poláky důležitým testem před podzimními parlamentními volbami a nelze vyloučit, že do nich promítnou svou nespokojenost i 2 miliony polských zemědělců, kteří jinak konzervativní katolické hodnoty prosazované PiS podporují a před čtyřmi lety se výrazně podíleli na jejím vítězství v parlamentních volbách.
-sed-
