Česká republika čelí vážné hrozbě ze strany ruských špionů. Ti zneužívají diplomatické krytí k nepřátelským aktivitám. Zatímco se Evropa snaží koordinovat svou reakci, česká policie volá po radikálních změnách v systému povolování vstupu. Jak se bránit proti špionům s falešnými pasy a jak zajistit suverenitu státu?
Na jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se projednávala také bezpečnostní rizika spojená s pohybem diplomatického personálu Ruské federace na území státu. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) zdůraznil, že bezpečnostní zájmy Česka vyžadují bezodkladné zavedení systému povinné autorizace a omezení pohybu ruských diplomatů. Vycházel z ranního utajovaného jednání s představiteli policie a tajných služeb.

Schengenská díra a falešné identity
Policie dlouhodobě upozorňuje na takzvanou „schengenskou díru“. Pokud ruský diplomat akreditovaný v Berlíně nebo ve Vídni přijel do České republiky, policie o něm prakticky nevěděla. Zjistila to, až když se s ním dostala do přímého kontaktu, například při silničních kontrolách.
Bezpečnostní složky jednoznačně podporují přechod od pouhé notifikace (oznámení o průjezdu – pozn. red.) k faktické autorizaci (žádosti a schválení průjezdu zemí – pozn. red.). Argumentují tím, že většina nepřátelských aktivit probíhá prostřednictvím osob, které nejsou akreditovány v cílové zemi, ale přejíždějí z jiného státu. Bezpečnostní složky chtějí mít možnost zakázat vstup konkrétní osobě s diplomatickým pasem ještě předtím, než překročí hranice České republiky.
Dále prosazují, aby se u ruských diplomatů vyžadovala přísná biometrická identifikace. Rusko totiž často využívá k pohybu diplomatů sice pravé pasy, ale lidí s falešnou identitou. Složky chtějí mít možnost ověřit osobu v databázi, což je bez autorizačního procesu nemožné.
Ministerstvo zahraničí: Notifikace jako bezpečnostní opatření
Vrchní ředitelka sekce evropské ministerstva zahraničních věcí (MZV) Hana Hubáčková informovala, že od 25. ledna 2026 je pro ruské členy misí, kteří jsou akreditováni v jiném členském státě EU a chtějí cestovat do ČR (včetně tranzitu), vyžadována předchozí notifikace. Ta musí být podána nejpozději poslední pracovní den před cestou a minimálně 24 hodin před vstupem na území České republiky.
Hubáčková podotkla, že už samotná notifikace je bezpečnostním opatřením. Musí totiž obsahovat údaje o vstupu, výstupu, účelu cesty a identifikaci osoby. Za dobu platnosti opatření obdrželo MZV „nižší desítky“ notifikací. Většina cest se týkala průjezdu přes Česko z Rakouska směrem do Polska a dále do Ruska a opačně.
Mohlo by vás zajímat
V případě zavedení autorizace by tyto žádosti z většiny spadaly do kategorie výjimek, neboť autorizace má řadu výjimek (např. diplomatické kargo, rodinní příslušníci). MZV vede konzultace s dalšími členskými státy EU; plný režim autorizace zavedly Estonsko a Litva, Polsko v hybridním režimu. Česká republika v tuto chvíli pokračuje s notifikací a vyhodnocuje ji. Ponechává si však prostor pro zavedení autorizace, pokud to bezpečnostní parametry vyžadují.
Nespokojenost s komunikací a volání po suverenitě
Senátní výbor konstatoval, že současný systém pouhé notifikace je z hlediska ochrany suverenity a bezpečnosti České republiky nedostačující. Vyjádřil také znepokojení nad tím, že klíčové písemné dotazy předsedy výboru adresované ministru zahraničních věcí Petru Macinkovi (Motoristé) a předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) ohledně harmonogramu předložení materiálu vládě zůstávají bez relevantních odpovědí.
Senátor Róbert Šlachta zdůraznil, že usnesení je výrazem suverenity, sebevědomí a péče o bezpečnostní zájmy. „Dáváme jasně najevo velkému medvědovi, že jsme suverénní zemí. Je to jeden z klíčových nástrojů,“ řekl.
Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se poté dotázala, zda vrchní ředitelka Hubáčková viděla návrh Šlachtova usnesení a zda se k němu může vyjádřit. Hubáčková uvedla, že usnesení nemůže komentovat, ale doufala v drobné změny.
V reakci na připomínky vrchní ředitelky Hubáčkové, která požádala o zmírnění kritiky komunikace MZV, navrhl zpravodaj Šlachta úpravu. Původní znění „dosavadní úroveň komunikace vedení Ministerstva zahraničních věcí s vývojem je neuspokojivá“ bylo změněno na „byla do dnešního dne neuspokojivá“, s tím, že „byly dodány dostatečné informace“.
