Firma Sanaka Industry ovládaná investiční skupinou RSJ má využití lithia a dalších kovů z hald u Horního Slavkova doslova na dosah. Městský úřad v Sokolově schválil stavební záměr investora. Ten se může pustit do výstavby separační linky pro získávání kovů z horniny.
Podle rozhodnutí Městského úřadu v Sokolově, které má Ekonomický deník k dispozici, může investor přistopit k bourání starých objektů, umístění trafostanice a připojení k síti vysokého napětí, stavbě administrativní budovy a zázemí pro pracovníky, budování příjezdové cesty či terénních úprav. Dopady na okolí má snížit třímetrová protihluková stěna.
Terčem zájmu firmy Sanaka Industry jsou staré haldy po těžbě cínu a wolframu, nacházející se jižně od Horního Slavkova. Podle odhadů geologů se zde nachází nejméně 1200 tun lithia; připomeňme, že cena lithia letí nahoru – hlavně díky rostoucímu využití v Li-ion a LiFePO bateriích. Na haldách lze po nepříliš efektivním zpracování vytěžené horniny v socialistické éře nalézt také zajímavé množství cínu, wolframu, mědi, molybdenu a rubidia.
Stavební řízení začalo v listopadu 2020 a protáhlo se na rok a půl. Jistý podíl na tom měl odpor radnice v Horním Slavkově. Projektová dokumentace obsahovala podle starosty Alexandra Tereka některé vady a nedostatky. Konkrétně zmínil nejasnosti okolo příjezdové komunikace a nakládání s dešťovými vodami z areálu. Proti záměru byla také část místních obyvatel, která vyjádřila obavy ze zvýšené hlučnosti, prašnosti a kontaminace okolí nebezpečnými látkami.
Další povolení k těžbě získala firma již dříve. Obvodní báňský úřad se sídlem v Sokolově povolil společnosti Sanaka Industry v dubnu loňského roku hornickou činnost. O dva mésíce později následoval souhlas stejného úřadu se stavbou separační linky v dobývacím prostoru odkaliště v Horním Slavkově. Její kapacita má dosahovat 357 tisíc tun zpracovaného materiálu ročně.
Plánovaná separace lithia ze starých hald u Horního Slavkova zůstává ve stínu více medializované těžby u Cínovce v Krušných horách. Tady se jedná dokonce o dva různé záměry. Zatímco firma Cínovecká deponie ze skupiny RSJ chce lithium získávat z hald po starší těžbě cínu, konsorcium skupiny ČEZ a australské EMH chce postavit důl s produkcí 4225 tun čistého lithia ročně.
EMH v prezentaci z ledna letošního roku zmiňuje, že při růstu ceny hydroxidu lithného na 22 tisíc dolarů za tunu vzroste čistá současná hodnota (NPV) na 3,02 miliardy dolarů (64,5 miliardy korun). Jenže i takový odhad je z dnešního pohledu příliš konzervativní. Současná cena hydroxidu lithného se pohybuje už okolo 80 tisíc dolarů za tunu.
David Tramba
