Už déle než rok trvá napsání odůvodnění rozsudku v kauze ostravského podnikatele, označovaného za lobbistu, Martina Dědice. Ten si předloni 5. října vyslechl u Krajského soudu v Ostravě trest osmi let vězení a propadnutí veškerého majetku. Předseda soudu Petr Novák už poněkolikáté vyhověl žádosti o vyhotovení písemného rozsudku. Při vyřizování žádosti svého podřízeného Igora Krajdla se mimo jiné dozvěděl, že dosud stvořený text rozsudku čítá dosud nebývalých 428 stran a že v souzené kauze nebyly nikdy policií ani státním zastupitelstvím dodány soudu přímé důkazy.
Rozsudek měl být dle zákona písemně odůvodněn už předloni v říjnu. Jenže jeho vydání bylo několikrát odloženo a předseda senátu Igor Krajdl mezitím rezignoval na post místopředsedy soudu.
Průtahy odůvodňoval účastí na pořádání akce nadačního fondu Ostravské paragrafy nebo zpracováváním agendy pro kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu. Pravdou jest, že se spis nacházel nějaký čas na Vrchním soudu v Olomouci, ale rozsudek byl vynesen a existuje v audioverzi, nic tedy nebránilo na jeho vyhotovení průběžně pracovat.
Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky a na to konto měl ovlivňovat veřejné zakázky.
Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.
Odsouzení se kvůli absenci písemného rozsudku nemohou proti svému odsouzení už přes rok odvolat.
Poslední den lhůty byl 3. listopad 2021
„Žádám o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozhodnutí
Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2021 a jeho předání k doručení. Poslední den lhůty připadá na 3. 11. 2021, poslední den prodloužené lhůty pak připadá na 31. 12. 2022. Rozhodnutí nebylo možno vyhotovit v zákonné lhůtě z těchto důvodů: složitosti a rozsahu věci (tři spojené obžaloby, celkový rozsah spisů cca 38000 stran), potřeby do 30. 6. 2022 zpracovávat agendu místopředsedy soudu včetně mimořádně náročných zadání zpracovávaných pro kontrolu NKÚ za období let 2015 — 2020 a přípravy akce Ostravské paragrafy.
Po dobu od 6. 5. 2022 do 9. 8. 2022 doby nebylo možno v pracích na rozsudku pokračovat, neboť spis musel být odeslán společně s návrhem na určení lhůty k provedené úkonu Vrchnímu soudu v Olomouci. (Současně předložena také stížnost proti rozhodnutí o zajištění majetku.) Účast na rozhodování senátu 5To,“ sdělil předsedovi soudu soudu Igor Krajdl, který dnes soudí jen odvolání.
Přímé důkazy zcela absentují
V současné době je podle Krajdla vyhotoveno 428 stran odůvodnění (1970 975 znaků, tj. 1095 normostran). Je také vyhotoveno hodnocení výpovědi všech obžalovaných a svědků.
„V průběhu měsíce ledna 2023 byly zpracovány znalecké posudky v počtu cca 36 čítající cca 2000 stran textu a dále odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu žurnalizované na cca 900 stranách.
Dále je zapotřebí zpracovat cca 10 000 stran listinných materiálů, které je nutno v dané věcí považovat za klíčový důkaz o trestné činnosti. Rozsah rozsudku a dobu jeho skutečného vyhotovení nyní nelze odhadnout a podotýkám, že odsuzující rozsudek je postaven na řetězci nepřímých důkazů, které vyvracejí tvrzení obžalovaných o běžné obchodní činnosti mezi nimi, neboť přímé důkazy zcela absentují.
Z těchto důvodů navrhuji prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí do 28. 2. 2023,“ požádal předseda senátu o další prodloužení vydání písemného odůvodnění rozsudku.
Předseda soudu Petr Novák žádosti poněkolikáté vyhověl: „Když s ohledem na mimořádný rozsah a složitost věci, nutnost předložit spisový materiál Vrchnímu soudu v Olomouci a účast předsedy senátu na rozhodovací činnosti nelze stanovit lhůtu kratší nebo činit
jiná opatření.
Čekání na možnost odvolání
Co absence písemného rozsudku pro odsouzené v tzv. kauze Dědic představuje? Například to, že odsouzení k vysokým trestů nemají možnost se proti rozsudku odvolat, což například Martin Dědic naznačil hned po vynesení verdiktu.
Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.
Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.
„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.
Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.
Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.
„Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku se ponořím se svými advokáty a poradci do příběhu z pohledu soudu a budeme vše uvádět na pravou míru v dalším pokračování této trestní frašky,“ dodal Martin Dědic, který se proti rozsudku odvolá.
Podle informací Ekonomického deníku by se proti rozsudku chtěl odvolat i Břetislav Pavelek, který si vyslechl čtyřletý nepodmíněný trest, ale i minimálně tři z obžalovaných, kteří odešli od ostravského soudu s podmínkou.
Řada pochybností
Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností. Ekonomický deník se mu věnoval například zde a zde.
Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.
Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.
Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.
Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.
Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.
Martin Dědic podle zjištění Ekonomického deníku soudu také podrobně doložil nabytí svého majetku, včetně toku vkladů na účet.
Zasahuje Nejvyšší soud
Nepřiměřené délce vyhotovení rozsudku se věnoval na sklonku roku 2018 kárný senát Nejvyššího soudu v případě předsedkyně senátu Okresního soudu v Uherském Hradišti Hany Kurfiřtové. Pravdou jest, že v případě této soudkyně šlo o více případů.
Hana Kurfiřtová byla uznána vinnou, že jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí v následujících věcech:
Za A 1. sp. zn. 26 T 17/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 23. 3. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 6. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 21. 3. 2018,
2. sp. zn. 26 T 61/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 6. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 4. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 11. 5. 2018,
3. sp. zn. 26 T 56/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 24. 4. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 10. 5. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 7. 3. 2018,
4. sp. zn. 26 T 10/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 1. 6. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 15. 6. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 27. 3. 2018,
5. sp. zn. 26 T 56/2015, v níž rozsudek vyhlásila dne 21. 8. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 4. 9. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 20. 3. 2018,
6. sp. zn. 26 T 78/2014, v níž rozsudek vyhlásila dne 26. 1. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 9. 2. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jejích žádostí, jeho písemné vyhotovení předala kanceláři dne 30. 1. 2018,
B. jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobila průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu k nařízení hlavního líčení nebo učinění jiného úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, a to v následujících věcech:
1. sp. zn. 26 T 63/2015, v níž byla obžaloba podána dne 24. 7. 2015, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 14. 8. 2015, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 14. 5. 2018,
2. sp. zn. 26 T 51/2016, v níž byla obžaloba podána dne 14. 6. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 7. 7. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018,
3. sp. zn. 26 T 91/2016, v níž byla obžaloba podána dne 13. 10. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 3. 11. 2016, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 18. 6. 2018,
4. sp. zn. 26 T 108/2016, v níž Okresní soud v Uherském Hradišti spis obdržel dne 12. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 2. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 19. 6. 2018,
5. sp. zn. 26 T 109/2016, v níž byla obžaloba podána dne 20. 12. 2016, lhůta k učinění prvního úkonu uplynula dne 10. 1. 2017, avšak tento úkon ke dni 28. 2. 2018 neučinila a pokyn k němu předala kanceláři dne 20. 6. 2018.
Celé rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího soudu je k dispozici ZDE.
Jan Hrbáček
