Mobilní telefon bude na konci letšoního roku vlastnit už víc než 5 miliard lidí, každý druhý přístroj bude chytrý (čísla serveru Statista). S jeho pomocí je přitom možné rozšířit to co vidíme o funkce a informace z digitálního světa. Tak zvaná rozšířená realita (anglicky Augmented Reality – AR) se pomalu ale jistě rozšiřuje ve skladech, výrobě i turismu. A podle některých náznaků bude pro tuto technologii rok 2019 přelomový.
Vešel by se do místnosti, ve které právě sedíte, průměrně velký žralok? Google nabízí ve vyhledávání novou funkci, která umožní prostřednictvím kamery v chytrém telefonu zobrazit právě například některá zvířata v reálném prostředí a ve správném měřítku. Podívejte se na video. Zákazník si podobně může ověřit, jak mu sluší vybírané oblečení nebo jak se mu hodí křeslo do ložnice. I přes to, že podobné funkce nejsou úplně nové (nabízí je třeba Amazon nebo Ikea), velkého rozšíření se tato technologie mezi běžnými uživateli zatím nedočkala.
„Takový „boom“ novoty byl kolem roku 2014 a 2015. Marketeři, kteří AR zaznamenali, si pohrávali s myšlenkami na její použití. Ale i když těm pár uživatelům co AR aplikace zkusili se většinou moc líbí, pomalu to zase utichlo. Kromě toho, že to bylo zajímavé vidět 3D animaci to uživatelům (spotřebitelům) nic moc nového nepřineslo. Čísla adopce uživateli také moc nepřesvědčila, bylo nutné uživatele hodně vzdělat o tom, jak aplikaci použít. A tak i když technologie se za ty čtyři roky hodně posunula a AR umí mnohem víc, marketeři a firmy co by použili AR pro B2C jsou opatrní a do vytvoření AR aplikace se jim nechce. Vidí to jako nadbytečnou investici,“ vysvětluje Marta Anna Ledgard, která se využití rozšířené reality především v byznysu věnuje. Výjimkou je využití v herním průmyslu, asi nejlepším takovým příkladem je Pokémon Go z roku 2016.
Výhody rozšířené reality v průmyslu jsou naopak zřejmé od začátku. „Nejlepším příkladem je skladové hospodářství. Tam to dává smysl i těm nejopatrnějším firmám,“ dodává Ledgard. Přímo na regálech totiž dokáže rozšířená realitu ukázat třeba stav zásob i umístění zboží. Podle nové studie společnosti BusinessWire se víc než polovina firem, které tuto technologii využívají, snaží díky ní zvýšit efektivitu práce a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Tyto aplikace dokáží například promítáním přímo na konkrétním stroji ukázat zaměstnanci co a kdy má přesně dělat. Ať už při opravách složitých strojů nebo třeba při čištění kávovaru, práce je rychlejší a efektivnější.
Většímu rozšíření v ulicích zatím brání i způsob, jak digitální informace do reality dostat. Telefon nebo tablet je potřeba držet a uživatel tak nemá volné ruce. Speciální brýle zase prostě nevypadají dobře. „AR brýle tak jak vypadají dnes nikdo ze zákazníků nosit nebude. V průmyslu to samozřejmě neplatí, tam nezáleží na tom, zda vypadáte stylově či ne, ale na efektivnosti,“ vysvětluje Ledgard. Na konci letošního roku by se ale podle spekulací mohla do výroby dostat i novinka od společnosti Apple.
Chybí ale i digitalizovaná data. V době, kdy zákonodárci stále častěji mluví o Industry 4.0 má mnoho provozů stále problém i s poměrně základní technickou dokumentací. Ta je sice často digitalizovaná, mnohdy ale ve formátech, se kterými se dál pracuje jen obtížně. „Hned jak začneme uvažovat o tomto, napadne nás jak se rychle mění digitální formáty a rázem mají všichni příšerný pocit, že by to znamenalo tolik práce, že se to raději zase odloží na později. Tomu se odborně říká „corporate inertia“ – upřednostňování stávajícího, zaběhnutého systému před (často nutnou) adaptací na měnící se podmínky. A na osobní bázi to s největší pravděpodobností také známe,“ dodává Marta Anna Ledgard.
Potenciál ale jak rozšířená tak virtuální realita (virtuální realita okolní skutečnost úplně vytváří, ta rozšířená ji doplňuje) skrývají obrovský. Zatímco velikost trhu letos již zmíněný časopis Statista odhaduje celosvětově na 20,4 miliardy dolarů, v nejbližší době by číslo mělo raketově vzrůst. V roce 2022 by se mělo blížit až 193 miliardám. Velké peníze už do něj investovaly třeba giganti jako Intel nebo Sony, jen samotný Microsoft v této oblasti vlastní víc než deset tisíc patentů. A svůj díl by na tom mohly mít i tuzemské firmy. „Rozhodně nejsme pozadu. Máme šikovné programátory, výborné designery, zkušenosti s vytvářením mobilních aplikací, zkušenosti s vytvářením a řízením databází,“ tvrdí Ledgard. Například barokní areál Kuks v Královehradeckém kraji nabízí návštěvníkům prohlídku s rozšířenou realitou, která umožňuje vidět hospital tak, jak vypadal v době největšího rozkvětu.
Vanda Kofroňová
