Dejte zákazníkům možnost uzavírat smlouvy na elektřinu a plyn s dynamickou cenou, která se mění podle aktuální situace na trhu! Takový požadavek vyslovilo hned několik účastníků připomínkového řízení. Jenže překladatel novely energetického zákona, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu, všechny námitky smetl ze stolu; na omezeném přístupu domácností ke spotovým ceníkům trvá. Návrh novely má v nejbližších týdnech projednat vláda.
Jak se lze dočíst ve vládní databázi připravované legislativy eKlep, mezi obhájce dynamických cen patří ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ministerstvo životního prostředí (MŽP), ministerstvo zemědělství, ale také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. MPSV navíc varovalo před druhou variantou v návrhu novely, která by zákazníkům vzala možnost uzavírat měsíční fixace cen; tato náhražka dynamických ceníků se těší rostoucí oblibě, otevírá totiž cestu k zajímavé finanční úspoře oproti běžným smlouvám na dobu neurčitou.
„Nesouhlasíme s paušálním zákazem dynamických cen elektřiny a plynu pro zákazníky, kteří nemají odběrné místo vybaveno průběhovým měřením. Jedná se o nadměrně ochranitelské pojetí ochrany spotřebitele, které je v evropském kontextu neobvyklé. Zákaz dynamických cen by měl negativní dopad na konkurenceschopnost menších dodavatelů elektřiny a plynu a mohl by mít negativní dopad na hospodářskou soutěž a v konečném důsledku i na ceny pro koncové zákazníky,“ varovalo MPSV.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) trvá na svém: „V případě nabízení smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizik a vlivu na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu se pak jedná o nové produkty na trhu, které pro nepoučené zákazníky představují výrazně vyšší riziko než standardní produkty, proto je vhodné jim věnovat zvýšenou pozornost a na základě zjištěných údajů a aktivního monitoringu pružně navrhovat úpravu legislativy tak, aby byla rizika mezi dodavateli a spotřebiteli spravedlivě rozložena.“
MPO tak dál trvá na podmínce, že k proměnlivým cenám elektřiny získají přístup pouze ti maloodběratelé, kteří budou mít nainstalovaný moderní „smart“ elektroměr. Jejich instalace však u prvních zákazníků začne až během letošního roku; navíc jen tam, kde spotřeba překročí 6 MWh za rok. Běžných domácností, které elektřinu nevyužívají k vytápění či ohřevu vody, se tato novinka netýká. Cesta k dynamickým tarifům jim zůstane odepřena.
Uzavírání smluv s dynamickou cenou elektřiny lidem zablokovala vláda na počátku roku 2023 v souvislosti se zavedením cenového stropu. Dodavatelé krátce poté reagovali tím, že zavedli ceníky s měsíční fixací. Jak vyplývá z nedávného srovnání cen elektřiny, které publikoval v prosinci Ekonomický deník, tyto smlouvy s měsíční fixací nabízejí zajímavou úsporu oproti běžným ceníkům velkých dodavatelů. Tedom energie, která se na tyto produkty specializuje, získává tisíce nových zákazníků. Teď reálně hrozí, že tyto levnější ceníky z trhu zmizí.
Presumpce viny majitelů plynových zásobníků?
Ministerstva a podnikatelské svazy měly k aktuální novele energetického zákona, známé jako Lex OZE 3, stovky výhrad. Naprostou většinu z nich se podařilo vysvětlit či jinak vypořádat. Neplatí to pro ustanovení paragrafu 10d, které jde nad rámec legislativy EU a podle kritiků zavádí presumpci viny v procesu certifikace provozovatele zásobníku plynu. „Dané ustanovení po provozovatelích zásobníků plynu požaduje, aby prokazovali svou nevinu, což se jeví v rozporu s obecnými zásadami demokratického právního státu,“ upozornilo MŽP. Podle vyjádření MPO je však navržené znění v pořádku.
Energetický regulační úřad si postěžoval na velké množství nových kompetencí a povinností, které mu novela přináší. Požadujeme proto, aby byl personálně posílen o nejméně 20 systemizovaných míst a jeho rozpočet byl navýšen o 31 milionů korun ročně. „Není pravda, že by z hlediska navrhované úpravy pravomocí měl návrh novely energetického zákona tak zásadní dopady, pro které by bylo nezbytné navyšovat počet systemizovaných míst o 20, jak navrhuje ERÚ,“ uvedlo MPO a požadavek regulátora neakceptovalo.
Novelu energetického zákona „Lex OZE 3“ dokončilo ministerstvo průmyslu a obchodu v září a následně ji poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Novela se týká hlavně zavedení legislativních pravidel pro fungování velkých bateriových úložišť energie a flexibility v elektroenergetice. Připomínek k této stěžejní oblasti bylo poměrně málo.
Pravidla pro velké baterie
Podle předkladatele je návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Zařízení pro ukládání elektřiny (typicky bateriová úložiště) umožní podle MPO „uskladnit“ přebytečnou elektřinu a využít ji později, až bude více potřebná. Pomohou tak řešit problém s výrobou fotovoltaických elektráren, která je vysoká okolo poledne. Spotřeba je naopak nejvyšší v ranní a večerní špičce.
Flexibilita umožní dočasné řízené změny odběru elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy v reakci na ceny elektřiny nebo převis spotřeby nad výrobou. Fungovat to má i opačně, v době, kdy je elektřiny nadbytek a její cena klesá do záporných hodnot. Zlepšit řízení výroby a spotřeby elektřiny má také agregace, tedy spojování širšího okruhu výrobců nebo odběratelů energie do větších funkčních celků.
Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek považuje za zásadní to, že novela odstraňuje riziko dvojího zpoplatnění uložené elektřiny poplatkem za podporované zdroje energie. Za zklamání naopak považuje fakt, že novela má být účinná až od ledna roku 2025. „Desítky investorů, kteří chystají projekty na výrobu zelené elektřiny s ukládáním energie, by uvítaly posun účinnosti na červenec příštího roku,“ doplnil Fousek.
MPO v novele Lex OZE 3 dále navrhuje několik opatření, která lépe ochrání zákazníky. Novinkou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s dodavatelem, který nemá bezpečnou obchodní strategii. Zavedena bude také povinnost informovat zákazníka, který má uzavřenou smlouvu na dobu určitou, o blížícím se konci smluvního vztahu.
David Tramba
