Pro českou ekonomiku to byl nečekaně úspěšný rok. Více než 4% růst a nízká nezaměstnanost jsou skvělé výsledky. A co korunové investice?
Česká ekonomika zažila výborný rok, a to zcela nečekaně. Růst za uplynulých dvanáct měsíců bude činit více než čtyři procenta, což je prakticky dvojnásobné tempo toho, co se zhruba čekalo vloni touhle dobou. Míra nezaměstnanosti během roku klesla přibližně o 1,5 procentního bodu na hodnoty nejnižší od finanční krize a tzv. Velké recese roku 2008 a 2009.
To vše se odehrálo za neexistující inflace, která opět drtivou většinu analytiků v čele s ČNB překvapila velmi nízkými hodnotami (v prosinci skončí na nule). Makroekonomická překvapení jdou v českém případě na vrub toho, že naše ekonomika je extrémně malá a otevřená. Trefit se v klíčových makro odhadech totiž předpokládá dokonale odhadnout vnější předpoklady, na nichž je vystavěna prognóza. Sebelepší model selhání v nastavení vnějších parametrů (např. ceny ropy) už nevylepší.
Domácí ekonomice se tedy letos dařilo, zaměstnanost rostla jakož dokonce i reálné mzdy. Jak to však bylo s korunovými investicemi? Poněkud složitější, než by se zdálo. Zatímco pražská akciová burza bude dnes bojovat o to, aby po třech letech uzavřela rok v plusu, tak jednoznačně vydělal ten, kdo na začátku tohoto roku nakoupil české vládní dluhopisy s dlouhou splatností. Například vládní dluhopis splatný v roce 2030 získal letos na ceně okolo pěti a půl procenta. Dodejme, že podobné výnosy spolu s kapitálovým zhodnocením mohly přinést i třeba české nemovitosti.
Český rybník je však pro investice malý a spousta korunových investorů (při stabilním kurzu) tak investovala do dluhopisů, měn a hlavně akcií v zahraničí. Co zde zafungovalo a co nikoliv? Katastrofou roku 2015 byla rozhodně finanční aktiva, která jakkoliv souvisela s ropou a komoditami. Ropě se sice například v první půlce roku 2015 dařilo a s ní i řadě komoditních měn, resp. akcií. Uplynulých šest měsíců však bylo pro investory/spekulanty krvavou lázní. Například ten, kdo si koupil na počátku roku ruský rubl či jihoafrický rand, ztrácí 13 %, resp. téměř 20 % (pokud neberme v úvahu úrokové výnosy).
Kde naopak v roce 2015 český korunový investor bodoval, byly investice do americké ekonomiky. Ne snad proto, že by se akciím či dluhopisům nějak zásadně dařilo, ale tím rozdílovým momentem byl sílící dolar. A konečně dodejme, že se povedly i investice do hlavních západoevropských indexů, jako je Eurostoxx či DAX. Plošně však evropské akcie nevynášely – např. polský index WIG či britský FTSE100 končí v korunových ztrátách 11, resp. 2 procenta.
Tak to byl letem světem rok 2015 z ekonomicko-investičního pohledu někoho, kdo drží a vydělává koruny. Teď je třeba se soustředit na rok 2016 – o něm lze v tuto chvíli s jistotou říci jediné – že bude jiný.
Jan Čermák, analytik ČSOB
