Neděle, 17. října, 2021

„Rišelié společnosti“. Diplomka s chybami, bakalářská práce k nenalezení. Tak vypadalo studium Róberta Šlachty

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Chybějící citace, zjevné pravopisné chyby, věcné chyby, překlepy, problémy s interpunkcí, odskočené uvozovky, čárky. Tak vypadá diplomová práce plukovníka Róberta Šlachty, bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, a dnes předsedy hnutí Přísaha, který kandiduje ve volbách do Poslanecké sněmovny. Jeho bakalářská práce pak na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně k nalezení není vůbec.

Předseda hnutí Přísaha a bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta nepatří mezi typické absolventy pedagogické fakulty. V práci trávil desítky hodin času a dlel v ní i o víkendech. Přesto dokázal dálkově vystudovat sociální pedagogiku na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v době, kdy pracoval v Národní protidrogové centrále.

Studium Róbert Šlachta uzavřel diplomovou prací s titulem „Vliv drogové závislosti na kriminalitu mládeže se zaměřením na oblast jihomoravského regionu“.

Stejně jako vysokoškolské práce jiných politiků budí pozornost i ta Šlachtova. Ekonomický deník se k její svázané kopii dostal při práci na jiném tématu.

Kvalita diplomové práce, ke které se Ekonomický deník dostal, příliš valná není. Autor se v ní dopustil řady defektů. Ve vysokoškolské práci chybějí citace, obsahuje zjevné pravopisné chyby (např. vymícení, léčba toxikomanu, na světe, effective systém), ale i věcné chyby (např. Rišelié místo Richelieu, generál Jan Šejma místo Šejna, VHO místo WHO – Světová zdravotnická organizace).

V textu získané diplomové práce jsou na první pohled viditelné překlepy i další bizarnosti. Autor má problémy s interpunkcí. Chybuje i jinde. Například používá špatné uvozovky u přímé řeči, skládá je z čárek, jakoby nebyl schopen na klávesnici počítače nalézt ikonu uvozovek samotnou. Některé kapitoly práce jsou nadepsány tu verzálkami (velkým písmem), jindy standardním písmem.

Faksimile z diplomové práce Róberta Šlachty. Foto: Jan Hrbáček
Další z chyb v diplomové práci Róberta Šlachty. Foto: Jan Hrbáček

Tím ale kreativita autora zdaleka nekončí. Například v tabulce s titulkem „Srovnání cen jednotlivých drog v rozmezí let 1998–2000″ autor diplomové práce odkazuje na zdroj z roku 1996, kdy tato data ještě nemohla být evidentně známa.

Autor v textu také hojně cituje odborníky, neobjevují se ale jejich jména.

Student Šlachta přejmenoval ve své diplomové práci generála Jana Šejnu. Foto: Jan Hrbáček

Po detailním zkoumání nelze tuto diplomovou práci rozhodně označit za projekt, jehož závěry by přinesly hlubokou analýzu zvoleného tématu. Natož pak usilovnou práce studenta, schraňujícího pro svou Alma mater nové a zásadní informace. A týká se to obzvláště meritu práce – vlivu drogové závislosti na kriminalitu mládeže se zaměřením na oblast Jihomoravského regionu.

Ve zkratce jde jen o prostě opsaná a seřazená data, která jsou doprovázena komentáři a názory.

Autor dospěl ve své práci k následujícímu zásadnímu resumé:

„Drogy jsou schopny negativně ovlivňovat široké spektrum lidských aktivit, od hospodářství přes politiku až po zdravotnictví. Je naším velkým úkolem vybudovat v České republice funkční systém, který by dokázal drogový problém účinně omezit“.

Čtenáři této práce by mimochodem nemělo uniknout, že překvapivá informační sytost (například citace antických či novodobých filozofů) ve veřejných výstupech Róberta Šlachty poněkud abstrahuje. Což by mělo logicky zakládat pochyby o reálném osobním nasazení autora. O tom, kdo při tvorbě tohoto dokumentu ponocoval, sbíral data a psal jej, se dnes už nejspíš nedozvíme. Róbert Šlachta na podněty ohledně své diplomové práce bohužel nereaguje.

Odlišná kritéria

Ekonomický deník proto oslovil několik českých pedagogických fakult, zda by se mohly ke kvalitě diplomové práce Róberta Šlachty vyjádřit. Některé na prosbu nezareagovaly vůbec, jiné práci posoudit odmítly.

„Velmi si vážím důvěry, se kterou jste se na mě obrátil. K Vašim otázkám se ale vyjadřovat nebudu. Každá vysoká škola či její fakulta má vlastní parametry posuzování kvalifikačních prací a diplomová práce Bc. Róberta Šlachty navíc vznikla před 20 lety, kdy mohla být relevantní zcela odlišná hodnotící kritéria vztahující se především k odbornému obsahu práce,“ zareagoval děkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Jiří Škoda.

Je nutné podotknout, že pravopisné ani faktické chyby, jež jsou v práci Róberta Šlachty k nalezení, žádná, ani dřívější, vysokoškolská kritéria nepřipouštěla.

„I když chápu Vaší motivaci, tak preferuji oficiální postupy. Masarykova univerzita jistě má etickou komisi, která celou věc může v případě podnětu prošetřit. Medializovat vyjádření jednotlivců bude vždy v těchto případech zavádějící… …Nejde o strach, ale etický rozměr posuzování závěrečných prací. Zvláště pak u osoby veřejně činné. Komise má v těchto případech nezastupitelnou úlohu. Komise může být objektivní a v diskusi posoudit veškeré aspekty práce a její kvalitu,“ sdělil Ekonomickému deníku děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Daniel Jandačka.

Bakalářku nemáme

Ekonomický deník se prostřednictvím žádosti o poskytování informací obrátil na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity a požádal kvůli studiu Róberta Šlachty i o kopii jeho bakalářské práce.

„Masarykova univerzita nemá k dispozici text bakalářské práce Mgr. Roberta Šlachty. Diplomová práce Mgr. Roberta Šlachty je veřejně přístupná v archivu Masarykovy univerzity na adrese Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno (budova Krajského úřadu Jihomoravského kraje), a to včetně jejího hodnocení ze strany vedoucího práce doc. PhDr. Ladislava Zapletala, CSc. A oponentů doc. PhDr. Stanislava Vodičky, CSc. a pplk. JUDr. Jiřího Komorouse. Pro úplnost uvádíme, že tyto dokumenty nemá Masarykova univerzita v elektronické podobě,“ odpověděla na žádost reportéra Ekonomického deníku Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.

Ekonomický deník proto poslal na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity další otázky.

„K Vašim dotazům týkajícím se dohledání bakalářské práce pana Róberta Šlachty si Vám dovoluji sdělit, že způsob zveřejnění závěrečných prací upravila podrobněji až novela zákona č. 111/1998 Sb., z roku 2005 platná od 1. 1. 2006, která nařídila vysokým školám nevýdělečně zveřejňovat závěrečné práce prostřednictvím databáze kvalifikačních prací. V této souvislosti konstatuji, že na starší práce (tj. před rokem 2006) se v souladu s tehdy platnými normami nahlíželo jako na archiválie, u kterých je skartační lhůta 20 let,“ sdělil Ekonomickému deníku vedoucí sekretariátu děkana fakulty Jan Šplíchal.

Teta u zkoušky?

Ekonomický deník byl při svém pátrání několika zdroji upozorněn na to, že v době studia Róberta Šlachty na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity přednášela i pedagožka, která má být údajně jeho tetou.

„Jmenuje se Miroslava Kejdová. Hodně mu pomáhala,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů, kteří předávají validní informace.

Ekonomický deník se snažil tuto informaci z několika zdrojů o možném příbuzenském vztahu Róberta Šlachty a vysokoškolské pedagožky Miroslavy Kejdové ověřit. Oslovení ale nezareagovali, jak se lze dočíst níže.

Ekonomický deník se proto Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity prostřednictvím žádosti podle zákona o poskytování informací dotázal, zda se doktorka práv Miroslava Kejdová mohla podílet na studiu Róberta Šlachty intenzivněji než u jeho kolegů z distančního ročníku.

„Masarykova univerzita nemá k dispozici žádnou informaci, že by se Vámi uvedená doktorka práv podílela na pracích Mgr. Róberta Šlachty. V této souvislosti pro úplnost uvádíme, že byla členkou sedmičlenné státní zkušební komise při státní bakalářské zkoušce Mgr. Róberta Šlachty,“ zní odpověď.

Ekonomický deník proto položil Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity další dotazy: „Co by se dělo, kdyby se zjistilo, že ve zkušební komisi k určité práci určitého studenta zasedal jeho příbuzný a nevyloučil se pro podjatost? Jaké závěry by z toho fakulta vyvodila? Byla by zkouška platná?“

„V prvé řadě uvádím, že akademičtí pracovníci jsou povinni dodržovat Etický kodex akademických a odborných pracovníků MU, který stanoví etické požadavky na jednání dotčených zaměstnanců Masarykovy univerzity související s jejich odbornými a akademickými aktivitami. Porušení etického kodexu je projednáváno po linii organizační struktury s možností předložení případu k posouzení Etické komisi Masarykovy univerzity,“ začal svou odpověď Ekonomickému deníku vedoucí sekretariátu děkana fakulty Jan Šplíchal.

„V případě podezření na zaviněné porušení povinnosti stanovené právním předpisem nebo vnitřním předpisem univerzity, může fakulta postupovat podle Disciplinárního řádu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Disciplinární řízení však není možné vést s osobou, která není studentem fakulty. Dále lze uvést možnost revize hodnocení státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce dle čl. 41 Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity. Tento podnět ze strany studenta nebo akademického pracovníka je možné podat pouze do 30 dnů od záznamu hodnocení v Informačním systému Masarykovy univerzity. Poslední možností ve Vámi popisovaném případě je podání stížnosti v souladu se Směrnicí Masarykovy univerzity č. 3/2008 Vyřizování a evidence stížností, podnětu a peticí,“ dodal vedoucí sekretariátu děkana.

Mlčení

Ekonomický deník oslovil Róberta Šlachtu a Miroslavu Kejdovou a položil jim řadu otázek, včetně té, zda jsou spolu v příbuzenském vztahu, jak uvádějí zdroje Ekonomického deníku. Mimochodem, Miroslava Kejdová je spoluvlastnicí bytu v Pohořelicích, který se nachází vzdušnou čarou 200 metrů od trvalého bydliště Róberta Šlachty.

Miroslava Kejdová na přednášce. Foto: Městská policie Brno

„Jaké bylo prosím téma vaší bakalářské a diplomové práce na Pedagogické fakultě MUNI? Můžete nám prosím kopie vašich prací poskytnout? Pokud ne, proč prosím, z jakého důvodu? Jakým způsobem jste prosím studium na Pf MUNI navštěvoval: distančně, v jakém formátu (dny), kolik let jste prosím studoval? V jakém vztahu prosím jste k pedagožce JUDr. Miroslavě Kejdové (příbuzná, přítelkyně, známá)? Podílela se prosím JUDr. Miroslava Kejdová nějak na vašem studiu, jak? Pomoc při studiu, doučování, pomoc při přípravě prací, jinak?“ zněly otázky Ekonomického na předsedu hnutí Přísaha.

Otázky, které položil Ekonomický deník vysokoškolské pedagožce Miroslavě Kejdové. Foto: Jan Hrbáček

Róbert Šlachta i Miroslava Kejdová na otázky Ekonomického deníku ani přes urgence neodpověděli.

„Pracuju tak dvanáct hodin denně, jenže zbylý čas člověk stejně tráví přemýšlením o práci. Zvlášť v mém případě – bydlím totiž na ubytovně. Prakticky nepřetržitě jsem na telefonu a neustále řeším věci, které nesnesou odkladu,“ řekl v roce 2011 v rozhovoru s absolventem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Róbert Šlachta.

„Masarykova univerzita má velmi vysoký kredit. V době, kdy jsem do studia nastoupil, jsem pracoval v Národní protidrogové centrále a spoustu získaných znalostí a dovedností jsem mohl využít i ve své praxi,“ řekl dále Šlachta.

„Myslím, že jsem studiem získal hodně, a čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že to byl dobře investovaný čas,“ dodal.

Politici a studium

V České republice musela vysvětlovat okolnosti získání svého vzdělání řada politiků. Podezření z opisování v diplomových pracích se týkalo i premiéra Stanislava Grosse z ČSSD.

Stanislav Gross vystudoval v letech 1993 až 1999 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Když jako politik v roce 1999 promoval na pražské právnické fakultě, vzbudila pozornost jeho diplomová práce, v níž na pouhých 33 stránkách podle týdeníku Respekt opsal několik zpráv České národní banky. Práci však v archivu školy zničila povodeň v roce 2002. Pochybnosti se objevily i o jeho rigorózní práci z plzeňských práv.

Poslanec ODS Marek Benda vystudoval v letech 2003 až 2008 dálkově Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni. V říjnu 2009 uvedla Česká televize, že tituly Mgr. a JUDr. získal za stejnou práci. ČT také informovala, že Bendova rigorózní práce je téměř o 50 stran kratší, než předepisují pravidla. Požadovaného počtu alespoň sta stran dosáhl díky zvětšení velikosti písmen a odlišnému řádkování. Benda zareagoval, že diplom nepřevzal a titul neužívá.

Pochybnosti o studiu se v minulosti objevily i u šéfa Věcí veřejných Víta Bárty, ministra školství Marcela Chládka nebo ministra vnitra Milana Chovance (oba ČSSD). Naposledy pak u ministryně spravedlnosti Taťány Malé (hnutí ANO), ta ve funkci skončila po 13 dnech, a ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD). Ten v úřadu setrval 20 dní.

Ekonomickým deníkem získaná diplomová práce Róberta Šlachty je v pdf formátu k dispozici zde.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter