Jako rukojmí mezinárodní politiky se cítí řidiči dálkových kamionů. Po minulých Vánocích, kdy kvůli Brexitu zůstali na hranicích mezi Velkou Británií a Francií, zažívají letos mnohadenní utrpení na hranicích Běloruska. Na hraničních přechodech mezi Běloruskem Polskem, Litvou či Lotyšskem stojí fronty kamionů dosahující délky několika desítek kilometrů.
Řidiči zde čekají čtyři až šest dní v nehygienických podmínkách, bez možnosti doplnit si potraviny a vodu, v extrémním případě čekali řidiči na hranicích osm dní v koloně dlouhé 42 kilometrů.
„Vyzvali jsme Mezinárodní unii silniční dopravy IRU, aby řešila tento problém s Evropskou komisí. S žádostí o intervenci jsme se dopisy obrátili na ministry dopravy a zahraničních věcí a také na českou celní správu.
„Řešení vidíme v tom, aby Polsko, Litva a Lotyšsko jako země Schengenu zajistily na svých hranicích s Běloruskem hladký průjezd nákladních vozidel se zbožím a zejména dostatečně kapacitní výkon celní služby“, komentuje nesnesitelnou situaci generální tajemník ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř.
Polští a litevští celníci podle něj provádějí důkladné kontroly vozidel za využití rentgenů a nutí některé řidiče, aby celý náklad vyložili a zase naložili, i když vždy není faktické podezření na převoz ilegálních migrantů.
Především zde však tito celní úředníci nepracují v dostatečných počtech. Neplní tak ani zdaleka minimální počty odbavených kamionů, k nimž se země zavázaly. Od 9. prosince ještě situaci komplikuje zavedení běloruských navigačních plomb.
„Zcela na místě by byla i výplata odškodného pro případy, kdy řidiči stráví na hraničních přechodech kvůli pomalému celnímu odbavení více než 24 hodin. Evropská komise by měla zřídit sociální fond, z nějž bude dopravcům a řidičům refundován každý další den čekání. Ale nyní jde hlavně o to, aby řidiči opět netrávili Vánoce někde v běloruských polích, ale doma s rodinami.“, uzavírá Vojtěch Hromíř.
Jana Bartošová
