Teplárna Tábor po dlouhé roky patřila mezi nejdražší a nejméně efektivní uhelné teplárny v Česku. Po svých zákaznících požadovala až příliš vysoké ceny za dodané teplo, což s několikaletým odstupem uznal Energetický regulační úřad. Podle druhoinstančního rozsudku ERÚ, který má redakce Ekonomického deníku k dispozici, má teplárna zaplatit pokutu ve výši 3,5 milionu korun a také uhradit náklady řízení.
Energetický regulátor zjistil, že teplárna po svých odběratelích požadovala příliš vysoké ceny tepelné energie v letech 2015 a 2016. Rozhodnutí přesto nepotěší poškozené odběratele tepla, mezi něž patří město Tábor, městská knihovna či Tělovýchovná zařízení města Tábora. ERÚ jim jejich nárok na vrácení části ceny za teplo neuznal a odkázal je na soud.
Co tedy kontroloři úřadu zjistili? Teplárna Tábor správně neoddělovala náklady na tepelnou energii od nákladů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Prvoinstanční rozhodnutí ERÚ z července 2019 určilo výši pokuty na 71,4 milionu korun. Proti tomu se představenstvo teplárny odvolalo a uspělo; v únoru loňského roku Rada ERÚ prvoinstanční rozhodnutí zrušila a vrátila věc k novému projednání.
Napodruhé již byl regulátor mírnější, výši pokuty za předražení tepla v říjnu loňského roku určil na 3,5 milionu korun. „Zabýval se i majetkovými poměry účastníka řízení, přičemž dospěl k závěru, že takováto pokuta není likvidační,“ uvádí se v rozhodnutí ERÚ. Teplárna Tábor se proti udělení pokuty znovu odvolala, ale tentokrát bez úspěchu. Druhoinstanční řízení na ERÚ udělení pokuty ve výši 3,5 milionu korun potvrdilo.
Teplárna Tábor s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nesouhlasí. „Ceny v letech 2015 a 2016 byly stanoveny metodou, která je dnes na trhu zcela běžná. I proto se Teplárna Tábor obrátí na soud, aby o sporu týkajícím se metody stanovení cen tepla rozhodl. Zároveň proto Teplárna Tábor požádala Energetický regulační úřad o odklad splatnosti udělené pokuty do doby, než soud rozhodne, a úřad této žádosti vyhověl,“ uvedl mediální zástupce Teplárny Tábor Miroslav Beneš.
Teplárna Tábor byla v posuzovaném období skutečně drahým dodavatelem. Například na začátku roku 2017 účtovala zákazníkům „ďábelských“ 666 korun za gigajoule. Ostatní velké hnědouhelné teplárny v té době za jednotku tepla účtovaly od 492 do 632 korun včetně DPH. Ve zmíněné době vlastnila majoritních 52 procent akcií Teplárny Tábor německá skupina E.ON (později Uniper). Od počátku letošního roku je jediným vlastníkem zmíněné teplárny C-Energy Planá, která již cenu tepla v Táboře snížila.
Sporná výše cen tepla se netýká zdaleka jen města Tábora. Energetický regulační úřad sice prověřoval řadu kauz, ale téměř nikdy nakonec k úhradě pokuty nedošlo. Nejznámější kauza se týká Pražské teplárenské, které ERÚ v roce 2016 udělil finanční postih ve výši 240 milionů korun. Teplárna se následně odvolala k soudu a zahájila tím dlouhou sérii střetů v různých patrech justice. Nyní obě strany sporu čekají, jak ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud.
David Tramba
