INZERCE

Řecko zpět v rodině „správně hospodařících zemí EU“ na okraj se dostává Itálie kvůli návrhu svého rozpočtu

Evropská komise stanovila hospodářské a sociální priority EU pro rok 2019, představila stanoviska k návrhům rozpočtových plánů a potvrdila závažný nesoulad s Paktem o stabilitě a růstu v případě Itálie. Do evropského semestru je poprvé začleněno také Řecko.

Další cyklus koordinace hospodářské a sociální politiky, evropský semestr 2019, začíná na pozadí udržitelného ale méně dynamického růstu v atmosféře silné nejistoty. Od roku 2014 se podařilo dosáhnout řady úspěchů, ale stále před námi stojí mnoho úkolů, jejichž cílem je podpořit inkluzivní a udržitelný růst a zvýšit zaměstnanost a současně zlepšit odolnost ekonomik členských států. Na úrovni EU to vyžaduje přijmout rozhodnutí nezbytná k dalšímu posílení hospodářské a měnové unie. Na úrovni jednotlivých států vyvstává naléhavá potřeba využít současnou dynamiku růstu k vytvoření fiskálních rezerv a snížení dluhu. Investice a strukturální reformy se musí ještě více zaměřit na zvýšení produktivity a růstového potenciálu. Taková opatření zajistí podmínky pro trvalou makrofinanční stabilitu a napomohou dlouhodobé konkurenceschopnosti EU. Tím vzniknou podmínky k vytvoření většího počtu kvalitních pracovních míst, větší sociální spravedlnosti a lepších životních podmínek obyvatel Unie.

Balíček, který byl včera zveřejněn, vychází z hospodářské prognózy z podzimu 2018 a opírá se o priority, které oznámil předseda Komise Juncker v roce 2018 ve svém projevu o stavu Unie.

Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k situaci uvedl: „Evropě se z ekonomického hlediska daří, ale narůstající rizika ukazují, že to nebude trvat věcně. Země EU musí dobře zacílit investice a obnovit své reformní úsilí, aby se posílily základy růstu a zvýšila produktivita. Pokud jde o rozpočtovou politiku, je načase snížit úroveň veřejného zadlužení a obnovit fiskální rezervy. Díky tomu získáme manévrovací prostor, který budeme moci využít, až přijde ekonomický pokles. Rovněž nastal vhodný čas pokročit v prohlubování evropské hospodářské a měnové unie.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová prohlásila: „Hospodářské oživení posledních let přineslo řadu pracovních míst a snížilo míru nezaměstnanosti na rekordní úroveň. Zároveň se lidé více zapojují na trhu práce. Míra ekonomické aktivity dosáhla historicky nejvyšší úrovně a v tomto ohledu jsme dokonce předčili Spojené státy. Nastaly vhodné podmínky investovat více do naší společnosti a do lidí, aby toto oživení nabylo trvalého charakteru a přinášelo užitek všem, včetně budoucích generací.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici uvedl: Hospodářství EU roste i nadále zdravým tempem. Dnešní politická doporučení Komise mají za cíl zajistit, aby tento růst nezeslábl a aby byl trvalý, protože nejistota v globálním kontextu stoupá a nic nemůžeme považovat za samozřejmost. Udržitelná a prosperující eurozóna potřebuje nejen zdravé veřejné finance, ale také konkurenceschopné ekonomiky a inkluzivní společnost.“

Mimořádně příznivá hospodářská situace v loňském roce a prostředí nízkých úrokových sazeb pomohly podpořit růst, zaměstnanost a investice a snížit zadlužení v EU a eurozóně. Podle prognózy budou ekonomiky všech členských států díky silné domácí spotřebě a investicím růst i nadále, i když pomalejším tempem. Pokud nedojde k větším otřesům, měl by být hospodářský růst v Evropě i nadále nad svým potenciálem, měla by ve větší míře vznikat nová pracovní místa a klesat nezaměstnanost. Stav veřejných financí členských států eurozóny se výrazně zlepšil a souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně je nyní pod úrovní 1 %. Přesto je zadlužení několika zemí stále vysoké. Vzhledem k tomu, že ekonomika nadále roste, nastal čas vytvořit fiskální rezervy, které jsou zapotřebí pro zvládnutí budoucího hospodářského útlumu a zmírnění možných dopadů na zaměstnanost a společnost.

  • Komise vydala stanoviska k rozpočtům eurozóny. S Itálií navrhuje zahájit řízení o nadměrném deficitu – poprvé v historii jako „prevenci“ a ne až „ex-post“.
  • Vydala zároveň i Roční analýzu růstu na 2019: Ekonomika EU zažívá zlaté časy a Komise proto vyzývá členské státy, aby toho využily k vytváření rezerv a snížení dluhů.
  • Startuje tzv. „evropský semestr“, každoroční proces koordinace hospodářských politik zemí EU – poprvé je součástí i Řecko, které v srpnu opustilo záchranný program.
  • V EU je historicky nejvyšší zaměstnanost, práci má 239 mil. lidí. Za Junckerovy komise vzniklo 12 mil. pracovních míst.
  • ČR: česká ekonomika je zatím bez zásadních makroekonomických nerovnováh. Určitým rizikem je rychlý růst cen nemovitostí a snižování konkurenceschopnosti kvůli rychlému růstu mezd

Roční analýza růstu na rok 2019

Roční analýza růstu, která stanoví obecné hospodářské a sociální priority pro nadcházející rok, vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly rozhodná a sladěná politická opatření k zajištění udržitelného inkluzivního růstu. Politické úsilí na úrovni jednotlivých států by se mělo zaměřit na vysoce kvalitní investice a reformy, které zvýší růst produktivity, inkluzivnost a kapacitu institucí, a mělo by pokračovat v zajišťování makrofinanční stability a zdravých veřejných financí. Prioritami na úrovni EU jsou prohlubování jednotného trhu, doplnění struktury hospodářské a měnové unie (HMU) a prosazování zásad stanovených v evropském pilíři sociálních práv.

 

 Zpráva mechanismu varování na rok 2019

Zpráva mechanismu varování, jež slouží jako screening k identifikaci výskytu makroekonomické nerovnováhy, uvádí 13 členských států, které budou v roce 2019 podrobeny hloubkovému přezkumu. Tento přezkum posoudí, zda se skutečně s makroekonomickou nerovnováhou potýkají. Členské státy, u nichž byla makroekonomická nerovnováha zjištěna v předchozím kole postupu při makroekonomické nerovnováze, budou automaticky podrobeny hloubkovému přezkumu i v roce 2019. Jedná se o tyto státy: Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko. Hloubkový přezkum bude proveden i u Řecka a Rumunska.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti na rok 2019

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti, která analyzuje stav zaměstnanosti a sociální situaci v Evropě, uvádí, že nadále dochází k vytváření pracovních míst, snižování nezaměstnanosti a zlepšování sociální situace v celé EU. Zpráva rovněž zahrnuje zjištění srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, který analyzuje výkonnost členských států na základě zásad evropského pilíře sociálních práv.

Ve druhém čtvrtletí roku 2018 bylo v EU zaměstnáno 239 milionů lidí, což je historicky nejvyšší zaznamenaný počet. Od začátku činnosti Junckerovy Komise vzniklo přibližně 12 milionů pracovních míst. V roce 2017 se výrazně snížil podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a v porovnání s předchozím rokem se více než pěti milionům lidí podařilo z prostředí chudoby a sociálního vyloučení vymanit. Celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením klesl pod úroveň z doby před krizí.

Z hospodářského oživení však dosud nemají prospěch všechny skupiny společnosti. V posledních deseti letech se výrazně zvýšila míra zaměstnanosti starších pracovníků. Nicméně uplatnitelnost mladých lidí, osob s nízkou kvalifikací a osob přistěhovaleckého původu na trhu práce je stále v řadě členských států problematická. Zapojení žen na trhu práce i nadále roste rychlým tempem, ale zatím se to nijak výrazně neprojevilo ve snížení rozdílů v odměňování žen a mužů a rozdílů v důchodech.

Příjmy domácností rostou, ale v některých členských státech dosud nedosáhly úrovně před krizí. Růst reálných mezd se v roce 2018 zvýšil, ale je stále nižší než růst produktivity a zaostává za očekáváním s ohledem na pozitivní situaci na trhu práce a hospodářskou výkonnost. Nerovnost a chudoba zůstávají obecně předmětem obav.

Doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny

Doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny, které stanoví konkrétní opatření, jež jsou zásadní pro fungování eurozóny, bylo zjednodušeno, takže se nyní zaměřuje na hlavní výzvy. Doporučení vyzývá k zavedení opatření, která podpoří inkluzivní a udržitelný růst, zvýší odolnost a posílí obnovu rovnováhy a konvergenci v rámci eurozóny. Doporučuje, aby byly prioritně realizovány reformy, které zvýší produktivitu a růstový potenciál, prohloubí jednotných trh, zlepší podnikatelské prostředí, podpoří investice a zlepší situaci na trhu práce.

Komise doporučuje zlepšit kvalitu a strukturu veřejných financí a obnovit fiskální rezervy, aby se vytvořil větší manévrovací prostor pro období ekonomického poklesu. Členské státy, které vykazují schodek běžného účtu, by se měly snažit zvýšit produktivitu a snížit vnější zadlužení. Členské státy, které vykazují přebytek běžného účtu, by měly posílit podmínky podporující investice a růst mezd.

Komise doporučuje přesunout daňové zatížení z pracovní síly jinam a posílit vzdělávací systémy, investice do dovedností a účinnost a přiměřenost aktivních politik na trhu práce a systémů sociální ochrany. To je v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv.

Komise také vyzývá, aby se rychle pokročilo v dokončování hospodářské a měnové unie EU v souladu s návrhy Komise, včetně programů na podporu reforem a evropské funkce investiční stabilizace v rámci návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Doporučení rovněž vyzývá k pokračování příprav bankovní unie tím, že se zprovozní mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí a vytvoří se evropský systém pojištění vkladů. Rovněž by se mělo přistoupit k finanční integraci posílením evropské regulační a dohledové struktury. Je třeba pokračovat v úsilí o snížení objemu úvěrů v selhání a zabránit jejich vzniku v budoucnu. Pro dokončení bankovní unie má i nadále zásadní význam, aby byl do konce roku 2018 přijat bankovní balíček z listopadu 2016. Integrovanější finanční sektor (dokončená bankovní unie a skutečná unie kapitálových trhů) posílí mezinárodní postavení eura, takže bude lépe odpovídat významu eurozóny ve světě.

Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny

Komise rovněž přijala stanoviska k tomu, zda jsou návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2019 v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu.

Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu

V případě Itálie Komise po posouzení revidovaného návrhu rozpočtového plánu, který byl předložen 13. listopadu, potvrzuje existenci obzvláště závažného nesouladu s doporučeními, které Rada zaslala Itálii 13. července 2018. Komise přijala stanovisko již 23. října 2018, v němž upozornila na obzvláště závažný nesoulad původního návrhu rozpočtového plánu, který Itálie předložila 16. října 2018.

Návrhy rozpočtových plánů deseti členských států na rok 2019 (Finsko, Irsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Řecko) jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

U tří členských států (Estonsko, Lotyšsko a Slovensko) jsou návrhy rozpočtových plánů na rok 2019 obecně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. U těchto zemí by plány mohly vést k určitému odklonu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od postupu korekce směřujícího k jeho dosažení.

Návrhy rozpočtových plánů čtyř členských států (Belgie, Francie, Portugalsko a Slovinsko) představují riziko, že požadavky Paktu o stabilitě a růstu nebudou v roce 2019 dodrženy. U těchto členských států by návrhy rozpočtových plánů mohly vést k značnému odchýlení od postupů korekce směřujících k dosažení příslušného střednědobého rozpočtového cíle.

Nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu (postup při nadměrném schodku)

Předpokládá se, že celkový schodek španělského státního rozpočtu klesne příští rok pod hranici 3 % a na zemi se přestane uplatňovat postup při nadměrném schodku, což znamená, že by se na Španělsko začala od příštího roku vztahovat preventivní složka Paktu. Z návrhu rozpočtového plánu, který Španělsko předložilo, plyne v této souvislosti riziko, že požadavky Paktu o stabilitě a růstu nebudou v roce 2019 dodrženy. Toto zjištění vychází z evropské hospodářské prognózy z podzimu 2018, která předpovídá významnou odchylku od požadovaného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu v roce 2019.

Opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Komise rovněž podnikla v rámci Paktu o stabilitě a růstu řadu kroků.

Provedla nové posouzení zjevného nedodržování kritéria dluhu
ze strany Itálie. Italský veřejný dluh dosáhl v roce 2017 úrovně 131,2 % HDP,
v přepočtu 37 000 EUR na obyvatele, a překračuje referenční hodnotu 60 % stanovenou ve Smlouvě. Provedení nového posouzení bylo nezbytné, jelikož fiskální plány Itálie na rok 2019 představují podstatnou změnu relevantních faktorů, které Komise analyzovala v květnu. Analýza předložená v této nové zprávě vypracované podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie zahrnuje posouzení všech relevantních faktorů, zejména pak: a) skutečnost, že i přes nedávné zvýšení rizika nepříznivého vývoje se nelze odvolávat na makroekonomické podmínky k vysvětlení toho, proč Itálie vykazuje tak velké nedostatky v dodržování doporučené hodnoty pro snižování dluhu, jelikož růst nominálního HDP se od roku 2016 pohybuje nad hranicí 2 %; ii) skutečnost, že vláda plánuje provést zásadní krok zpět v otázce strukturálních reforem podporujících růst, zejména důchodových reforem zavedených v minulosti; a především iii) odhalené riziko podstatné odchylky od doporučeného postupu korekce směřujícího k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2018 a v roce 2019 obzvláště závažný nesoulad s doporučeními, která Rada zaslala Itálii 13. července 2018 a která vycházejí jak z plánů vlády, tak prognózy Komise z podzimu 2018. Z analýzy celkově vyplývá, že kritérium dluhu tak, jak je definováno ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997, nebylo splněno a že existuje důvod k zahájení postupu při nadměrném schodku na základě zadlužení.

Pokud jde o Maďarsko, Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června 2018 nebyla přijata žádná účinná opatření, a navrhuje, aby Rada zaslala Maďarsku revidované doporučení vedoucí k nápravě významné odchylky od postupu korekce směřujícího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. V červnu 2018 doporučila Rada Maďarsku v rámci postupu při významné odchylce roční strukturální korekci ve výši 1 % HDP v roce 2018. Vzhledem k vývoji od té doby a skutečnosti, že Maďarsko k nápravě své významné odchylky nepřijalo žádná účinná opatření, Komise nyní navrhuje revidované doporučení, které v roce 2019 předpokládá roční strukturální korekci ve výši alespoň 1 % HDP. Schodek veřejných financí Maďarska vzrostl z -1,6 % v roce 2016 na -2,4 % v roce 2018 a podle prognózy zůstane v příštích dvou letech mírně pod úrovní -2 %.

Pokud jde o Rumunsko, Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června nebyla přijata žádná účinná opatření, a navrhuje, aby Rada zaslala Rumunsku revidované doporučení vedoucí k nápravě významné odchylky od postupu korekce směřujícího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. V červnu 2018 doporučila Rada Rumunsku v rámci postupu při významné odchylce roční strukturální korekci ve výši 0,8 % HDP v roce 2018 i 2019. Vzhledem k vývoji od té doby a skutečnosti, že Rumunsko k nápravě své významné odchylky nepřijalo žádná účinná opatření, Komise nyní navrhuje revidované doporučení, které v roce 2019 předpokládá roční strukturální korekci ve výši alespoň 1 % HDP. Schodek veřejných financí Rumunska vzrostl z -0,5 % v roce 2015 na -2,9 % v roce 2016 a podle prognózy
dosáhne -3,3 % v roce 2018, -3,4 % v roce 2019 a -4,7 % v roce 2020. Jedná se o nejvyšší schodek v EU.

Zpráva o posíleném dohledu nad Řeckem

Komise přijala první zprávu o Řecku v rámci posíleného dohledu, který byl zaveden po ukončení podpůrného programu Evropského mechanismu stability dne 20. srpna 2018. Zpráva dochází k závěru, že návrh řeckého rozpočtového plánu na rok 2019 zajišťuje soulad s jeho závazkem dosáhnout primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP. V otázce pokroku reforem v jiných oblastech jsou výsledky smíšené a orgány budou muset provádění reforem urychlit, aby splnily své cíle. Aktivace politicky podmíněných dluhových opatření, která tvoří součást důležitého balíčku dluhových opatření schváleného na zasedání Euroskupiny 22. června 2018, bude záviset na pozitivním hodnocení ve druhé zprávě v rámci posíleného dohledu. Tato zpráva bude zveřejněna na začátku příštího roku.

 Co bude následovat

Komise vyzývá Radu, aby balíček projednala a schválila dnes předložené pokyny. Se zájmem očekává plodné diskuse s Evropským parlamentem o politických prioritách pro EU a eurozónu a těší se na další setkání se sociálními partnery a zúčastněnými stranami na všech úrovních v rámci evropského semestru.

-red-