Na rozšíření železniční sítě chce Rakousko v letech 2024 až 2029 vynaložit 21,1 miliardy eur, v přepočtu přibližně 514 miliard korun. Sumu schválila rakouská vláda. Původní plán přitom počítal s částkou 19 miliard eur pro roky 2023 až 2028, informoval o tom server zaměřený na železniční dopravu RailTech.com. Navýšení investic má přinést vyšší počty cestujících, větší objem přepraveného zboží, ale i rozšíření udržitelné dopravy a řešení klimatických problémů.
Schválení nového rámcového plánu bude znamenat úpravu harmonogramů, ale i nákladů probíhajících projektů. Podle Rakouských spolkových drah (ÖBB) bude možné také do plánu zakotvit i další důležité priority.
Z hlediska ochrany klimatu je podle Rakouských spolkových drah důležité zatraktivnit regionální železnice a prosadit elektrifikaci. Velký význam bude mít i další rozšiřování infrastruktury pro nákladní dopravu. Část investic poputuje do digitalizace.
Prioritou je také rozšíření obnovitelných zdrojů energie, a to, aby mohla být elektřina, která se vyrobí ve větrných a solárních elektrárnách rakouských drah, využita v rámci železniční sítě. Rakousko pokračuje i v modernizaci a částečné elektrifikaci regionálních vlaků.
Rakouské spolkové dráhy informovaly o tom, že velké projekty pokračují podle plánu. Jde o stavbu úpatního tunelu Semmering, trať Koralmbahn či tunel pod Brennerem. Jedná se ale také například o rozšíření dopravy v městských centrech. Na údržbu stávající železniční infrastruktury Rakousko v plánech počítá s částkou přibližně 4,7 miliardy eur.
Své projekty má i Česká republika
Plány s rozvojem železniční sítě má i Česká republika. Podstatným zdrojem financí má být půjčka od Evropské investiční banky, smlouvu na úvěr ve výši 24 miliard korun už s bankou podepsalo ministerstvo financí. Peníze by měly putovat v letech 2023 až 2027 na 40 projektů. Část z nich ale bude vyčleněna také na opravy nádražních budov.
Úvěr od Evropské investiční banky přispěje k financování projektů ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury. Fond by měl podle návrhu státního rozpočtu v příštím roce hospodařit s částkou 150,1 miliardy korun. Jak už dříve řekl mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský, bude to znamenat dostatek finančních prostředků pro všechny aktuálně běžící investiční akce v oblasti silnic, dálnic, železnic i vodních cest. V příštím roce také podle něj bude možné zahájit i všechny další připravené projekty.
Podle manažerky komunikace Svazu průmyslu a dopravy Kateřiny Jungbauerové by ale bylo ideální rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro železnice ještě navýšit. Česká republika má podle ní největší nedostatky v dokončení železniční sítě i její modernizaci. „Nejde jen o financování, ale o potřebu výrazného urychlení přípravy železničních staveb, kde je oproti silnici jasně patrný nedostatečný počet staveb připravených k realizaci,“ upozornila Jungbauerová. Změnu by podle ní mohla přinést i novela zákona o strategických investicích.
Mezi nově zahajované železniční akce patří podle ministerstva dopravy například rekonstrukce železničního nádraží Praha-Smíchov, modernizace a dostavba dalšího pražského železničního nádraží Praha Masarykovo nádraží nebo revitalizace trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.
Mezi řadou akcí, které už jsou aktuálně v realizaci, mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský jmenoval například modernizaci železničního uzlu Pardubice, rekonstrukci traťového úseku Přibyslav – Pohled nebo optimalizaci trati Karlštejn – Beroun.
Česká republika se také chystá na výstavbu vysokorychlostních tratí. Pro jejich investiční přípravu počítá rozpočet Státní fond dopravní infrastruktury pro rok 2024 s částkou ve výši přibližně 1,5 miliardy korun, v roce 2025 by to pak mělo být zhruba 4,2 miliardy korun, z toho by mělo jít 2,3 miliardy korun na majetkoprávní vypořádání pozemků a objektů.
Finance by do budování vysokorychlostních tratí ale měly proudit i z jiných zdrojů. Ohledně případného financování pomocí PPP projektů se podle Správy železnic zpracovává studie, která má ověřit jejich prospěšnost.
O dalších možnostech financování strategických dopravních staveb se aktuálně vedou politická jednání. Jednou z možností je přijetí novely zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, která by fondu umožnila vydávání dluhopisů. Dalšími možnostmi jsou podle ministra dopravy Martina Kupky z ODS například evropské dotace určené právě na stavbu vysokorychlostních železnic a zapojení Národní rozvojové banky do financování dopravních staveb. Řeší se také ale i zapojení penzijních fondů.
(teč)
