V Česku pokračuje příprava výstavby vysokorychlostních tratí. Nejdále jsou v procesu zpracování úseky Moravská brána mezi Přerovem a Ostravou a Jižní Morava mezi Brnem a Břeclaví. „Oba mají téměř dokončený návrh polohy kolejí a všech zařízení okolo. Podrobnost odpovídá projektu pro územní řízení,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí Správy železnic Ondřej Šrámek.
Projekt bude podle Šrámka sloužit jako podklad pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí, k tomu by mělo dojít v příštím roce. Následně by mělo v rámci přípravy vysokorychlostních tratí podle mluvčího Správy železnic dojít k dalšímu oslovování vlastníků pozemků a nemovitostí a k zahájení jejich výkupů.
„Zároveň budeme pokračovat v přípravě zadání soutěže na budoucího stavitele prvních úseků. Technický návrh tratí by měl být hotový, anebo v pokročilé fázi projektování, u více než 300 kilometrů tratí,“ uvedl Šrámek.
Celkem je v České republice v přípravě 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, které by měly být v provozu do roku 2050. Odhadovaná částka na jejich přípravu a vybudování je přibližně 800 miliard korun.
Kdo zafinancuje vysokorychlostní tratě?
Pro investiční přípravu vysokorychlostních tratí počítá rozpočet Státní fond dopravní infrastruktury pro rok 2024 s částkou ve výši přibližně 1,5 miliardy korun, v roce 2025 by to pak mělo být zhruba 4,2 miliardy korun, z toho by mělo jít 2,3 miliardy korun na majetkoprávní vypořádání pozemků a objektů.
Finance do budování vysokorychlostních tratí by ale měly podle plánů státu proudit také od soukromníků. Ohledně případného financování pomocí PPP projektů se aktuálně podle Správy železnic zpracovává studie, která má ověřit jejich prospěšnost. „Z technického pohledu je výhodné, aby byl delší úsek trati postavený a po určité období i udržovaný stejnou společností nebo konsorciem. Slibujeme si od toho efektivní vynakládání investičních prostředků i kvalitní provedení stavby,“ zkonstatoval Šrámek. To podle něj minimalizuje náklady na budoucí údržbu, protože na tom bude stavitel přímo zainteresovaný.
Zájem o výstavbu vysokorychlostních tratí už podle Šrámka projevují jak domácí dodavatelé, tak dodavatelé ze zahraničí, například Polska, Francie nebo Španělska. Konkrétnější ohledně konkrétních firem Šrámek nebyl.
Terminály v přípravě
Svou budoucí podobu už získávají i plánované terminály vysokorychlostní železnice. Aktuálně hledá Správa železnic architekty pro v pořadí třetí terminál, který má vzniknout v Jihlavě. Připravené už jsou návrhy terminálů u Roudnice nad Labem a u Nehvizd. „V budoucnu nás čeká návrh terminálů v Ústí nad Labem, u Bečvár a v Brně,“ upřesnil Šrámek.
Výstavbu vysokorychlostních železnic má urychlit liniový zákon, který by měla projednávat Poslanecká sněmovna ve třetím čtení v pátek 3. listopadu. „V tuto chvíli se počítá s účinností od 1. ledna 2024, s výhradou vybraných ustanovení s odlišným datem účinnosti,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.
Novela zákona, tak jak ji dostali poslanci od vlády k projednání, počítá s tím, že by měly nejvýznamnější stavby železniční, dálniční, ale i vodní infrastruktury ze zákona získat povolení ve lhůtě čtyř let. Tuto dobu určuje evropská směrnice, kterou novela zavádí do českého práva. Poslanci k předloze ale vznesli desítky pozměňovacích návrhů.
Jedním z nich je i návrh ministra dopravy Martina Kupky z ODS ohledně doplnění institutu dílčího územního rozvojového plánu do liniového zákona. „Možnost přijetí územního rozvojového plánu pouze pro část území a pouze pro některé významné stavby dopravní infrastruktury má za cíl zjednodušit a zefektivnit přípravu a povolování významných dopravních záměrů, typicky vysokorychlostních tratí,“ sdělil Ekonomickému deníku Medelský.
Tereza Čapková
