Nezaměstnanost už v podstatě přestává být problémem české ekonomiky. Míra nezaměstnanosti se v srpnu opět snížila (tentokrát na 5,3 %) a je tak nejnižší od roku 2009. Když k tomu připočteme rostoucí počet volných pracovních míst na jedné straně a rekordní zaměstnanost v ekonomice na straně druhé, je trh práce v nejlepší kondici za posledních sedm let. Pryč jsou důsledky posledních dvou recesí, které tvrdě dopadly na zaměstnanost i na mzdy.
Nezaměstnanost je díky silné ekonomice o skoro jeden procentní bod nižší než před rokem a volných míst je o třetinu více. Pozitivní vývoj přitom vidíme i v regionech. V řadě z nich je sice míra nezaměstnanosti nad celostátním průměrem, avšak i tam je vidět dlouhodobé řídnutí řad nezaměstnaných na úřadech práce. A dokonce i početně slušnou nabídku práce, i když ta se v důsledku požadavků a nabízených mezd často míjí s poptávkou mezi nezaměstnanými.
S klesající nezaměstnaností roste nabídka volných pracovních míst. Na jedno místo tak statisticky připadají méně než tři uchazeči, přičemž situace se mezi jednotlivými regiony výrazně liší. Tam kde jsou velké úspěšné exportní firmy – jako třeba automobilky – na jedno volné místo nepřipadá ani jeden „celý“ uchazeč. Dlouhodobě slabé regiony jako severní Morava a západní Čechy jsou stále na špici, i když i tam se v průběhu situace výrazně zlepšila. O jedno místo se tam uchází více než deset lidí.
Ekonomice se daří, a tak firmy chtějí nabírat nové zaměstnance, ale s čím dál tím většími obtížemi je nacházejí. Nejde přitom o to, že by nutně potřebovaly jen zkušené kvalifikované pracovníky, a tak roste výrazně poptávka i po nekvalifikované pracovní síle. Stačí se podívat na přehledy nabízených míst a hned na prvních příčkách najdeme pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky nebo třeba místa v bezpečnostních agenturách. Vedle toho zůstává stabilně vysoká poptávka po řidičích, nástrojářích a kuchařích.
Nabízené mzdy nejsou v mnoha případech nijak atraktivní, pokud to firmy skutečně myslí vážně s náborem zaměstnanců, budou si muset připlatit. Tak jako v době krize mzdy dokonce klesaly, v době růstu a nedostatku pracovníků prostě zase rostou. Není to nic překvapivého, dramatické či nevysvětlitelného. Vzhledem k tomu, že ČR patří i díky slabé koruně k zemím s velmi nízkými pracovními náklady – které se navíc v posledních letech v podstatě ani nepohnuly – tak to není ve většině případů až takový problém. Proto argumenty o případně klesající konkurenceschopnosti nehrají až takovou roli. Často se stačí podívat, jak velkou roli hrají mzdové náklady v rámci celkových nákladů…
A co čekat dále? Ekonomika sice zpomaluje, ale nejde o tak výraznou ztrátu tempa, která by zvrátila dosud pozitivní trend na trhu práce. Předpokládáme proto, že se nezaměstnanost může ještě mírně snížit a přiblížit k pěti procentům. Teprve na přelomu roku dojde k sezónnímu zvýšení počtu lidí bez práce, za nímž budeme moci hledat konec sezónních prací nebo tolik oblíbených úvazků na dobu určitou. Nezaměstnanost se tak dostane na chvíli nad 5,5 %, avšak pozitivní trend se tím nemění.