INZERCE

Vlajky zemí Evropské unie. Foto: Pixabay

Europoslanci narazili s novým rozpočtem, národní ministři chtějí škrtat

Tři klíčové instituce Evropské unie mají rozdílné představy, jak má vypadat společný rozpočet na následující rok. Rozšířený však bude fond pro strategické investice (EFSI) a dvacet členských států definitivně založí úřad nového prokurátora. Ekonomický deník shrnuje, o čem jednají Rady Evropské unie, tedy národní ministři.

Evropská komise navrhla rozpočet Unie na rok 2018: Plánované výdaje činí 160,6 miliardy eur v závazcích (například ve smlouvách, podepsaných na více let dopředu) a 145,4 miliardy eur v platbách (například v dotacích, vyplacených v daném roce). Pro srovnání, jde téměř o hrubý domácí produkt České republiky. Ovšem poněkud jinou představu mají instituce, jejichž souhlas komisaři potřebují: Parlament navrhuje, aby byly celkové výdaje zhruba o 1 % vyšší, ale Rada EU (národních ministrů) chce naopak zhruba 1 % seškrtat. Pokud ještě před koncem listopadu nebude vyjednán kompromis, Komise musí připravit jiný návrh rozpočtu.

Rada však již s Parlamentem dohodla prodloužení a navýšení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI): Do roku 2020 půjde na inovace 26 miliard eur z rozpočtu Unie a 7,5 miliardy eur od Evropské investiční banky, aby byly “mobilizovány další investice v rozsahu nejméně půl bilionu eur”.

20 členských států, včetně České republiky, Německa, Rakouska nebo Slovenska, přijalo nařízení, kterým bude zřízený Úřad evropského veřejného žalobce. Společný prokurátor má vyšetřovat a posílat před soud pachatele trestných činů, pokud poškozují finanční zájmy EU. Jde například o eventuální dotační podvodníky. Mezi zúčastněnými státy chybějí Dánsko, Irsko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Spojené království a Švédsko.

Ekonomika a finance

Ministři financí dále odsouhlasili nový systém, který má vyřešit problematiku dvojího zdanění. Nová směrnice údajně ukončí spory a “sníží náklady na podnikání”. Daňový poplatník získá právo, aby byla situace “vzájemnou dohodou” vyřešena do dvou let, pokud chtějí dva nebo více členských států zaplatit za totéž (stejný příjem nebo kapitál).

Ministři financí taky odsouhlasili nové nařízení, které má usnadnit investorovi, aby vstupoval do nadějných projektů (start-upů) navýšením jejich základního kapitálu (rizikový neboli venture kapitál). A připravují takové změny v dani z přidané hodnoty, “aby bylo jednodušší kupovat a prodávat zboží a služby online”.

Sociální věci a obchod Ministři sociálních věcí “dosáhli dohody”, jak revidovat směrnici o vysílání pracovníků. Pokud česká firma posílá svoje zaměstnance do jiného členského státu, aby tam plnili zakázky pro místního odběratele, bude muset dodržovat tamní pracovní právo: nejenom minimální mzdu, ale i případnou kolektivní smlouvu (mezi zaměstnavateli a odbory) v daném oboru, eventuální příplatky nebo jiné odměny apod. Rada bude nyní o definitivním výsledku jednat s Evropským parlamentem. Nová směrnice by pravděpodobně začala účinkovat za 4 roky. Změněna bude taky metodika pro výpočet cenového dumpingu, pokud jde o “nekalé obchodní praktiky” zahraničních států a podniků. Unie zřejmě přestane rozlišovat…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Woff