Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhuje, aby v příštím roce vláda na výzkumné a vědecké účely poskytla přes 32,7 miliardy korun. V následujících dvou letech by to mělo být více než 34 miliard.

Po několika stovkách hodin vyjednávání se zástupci jednotlivých resortů a dalších organizací zabývajících se výzkumem, navrhuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) historicky nejvyšší rozpočet na tuto oblast. Ten by měl v příštích letech ještě růst až k 35 miliardám korun, roce 2020 pak překročí hranici 39 miliard. Souvisí to s nově vypsanými evropskými programy, které budou vrcholit právě v roce 2020. O rok později však přijde prudký pokles, před kterým RVVI varuje. Vyplývá to z materiálu, který RVVI odesílá do meziresortního připomínkového řízení a jež má Ekonomický deník k dispozici. Po vypořádání připomínek návrh budou schvalovat ministři. V případě, že projde, ministerstvo financí jej zapracuje do státního rozpočtu.

RVVI také navrhuje změnu hodnocení výzkumných organizací a posílení role jejich zřizovatele, tedy jednotlivých ministerstev. Dosud byly tyto organizace financovány z rozpočtu ministerstev školství a vnitra a často se stávalo, že ministerstva, pro které měl být výzkum přínosem, pořádně nevěděla, na čem „jejich“ výzkumné organizace pracují a jak jsou financovány. V této souvislosti RVVI navrhuje posílení vědeckých tabulek v resortech. Celkem by to mělo být 28 míst.

Tradičně s největším balíkem na vědeckou a výzkumnou práci je počítáno pro ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které by mělo obdržet 14,1 miliardy korun ze státního rozpočtu v příštím roce a podobně vysokou částku také v letech 2018 a 2019. Akademie věd by měla obdržet částku okolo 5,2 miliardy a okolo 4,4 miliardy bude spravovat Grantová agentura ČR.

Mohlo by vás zajímat

Přes 3 miliardy korun má mít na svou činnost Technologická agentura ČR (TA). Ta by se podle stanoviska RVVI měla stát „implementační agenturou pro realizaci programů výzkumu připravených ministerstvy dle jejich potřeb. (např. nově připravovaný program BETA2). Zásadním úkolem TA ČR je dále reagovat na dlouhodobé společenské výzvy a to prostřednictvím programů, které jsou průřezové mezi více rezorty (program OMEGA a připravovaný navazující ÉTA),“ píše se v předkládací zprávě Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Jak již Ekonomický deník v únoru upozornil, na program Beta2 TA požaduje dalších 1,5 miliardy korun. Co však předchůdkyně BETA 1 přinesla dosud není zcela jasné. Mluvčí TA Ivana Drábková uvedla, že typickým výstupem projektu jsou „návrhy úprav legislativních a nelegislativních předpisů, certifikované metodiky a další aplikované výsledky výzkumu a vývoje.“ Konkrétní legislativní či jiné změny však nedokázala specifikovat.

V příštím roce hodlá RVVI také přehodnotit projekty tzv. „velké infrastruktury“, které většinou provozují vysoké školy, nebo Akademie věd. Provozní náklady velkých infrastruktur budou hrazeny převážně z účelové podpory MŠMT. Nové investice budou hrazeny z ESIF fondů, konkrétně z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který administruje MŠMT. „Systém podpory musí být nastaven tak, aby infrastruktura VaVaI byla využita maximálně efektivně, v souladu s Národní politikou VaVaI (NP VaVaI), a prostředky státu kryly pouze nezbytné výdaje.Provozovatelé musí být motivováni získávat veřejné prostředky ze zahraničí (např. z programu Horizont 2020) a ze soukromých zdrojů. Tato problematika je řešena společně s MŠMT,“ uvádí se ve zprávě, která jde do meziresortního připomínkového řízení.

Jiří Reichl