Česká republika se zapojí do dvou inovačních fondů Severoatlantické aliance. Inovační fond NATO (NIF/Fond) bude investovat do slibných technologických start-upů a univerzitních spin-offů. NIF/Fond na bázi venture kapitálového fondu, tj. fondu rizikového kapitálu, bude disponovat částkou jedné miliardy eur. Obranné a inovační centrum DIANA pak nabídne možnost financování start-upům a spin-offům, které se věnují umělé inteligenci, velkým datům nebo kosmickým technologiím.
Ruská agrese na Ukrajinu nastolila zásadní otázku, jakým směrem se Česká republika vydá, aby byla schopna zajistit si v případě vojenského konfliktu svoji bezpečnost.
V následujících letech bude pro zachování obranyschopnosti nutné, aby Česká republika, ale stejně tak NATO i Evropská unie, rozvíjely své nejmodernější technologické kapacity, podporovaly růst těchto subjektů a jejich zapojování do sektoru obrany.
Právě přístup k těmto technologiím a nejnovějším informacím o nich je hlavním benefitem, který poskytnou dva inovativní fondy. Inovační fond NATO (NIF/Fond) a Obranné a inovační centrum DIANA.
Hlavním benefitem účasti České republiky v obou fondech by měl být přístup přístup k nejnovějším technologiím a informacím.
Nehledě na to, že podpora vzniku a rozvoje inovativních podniků je v souladu s národními hospodářskými strategiemi a koncepčními dokumenty České republiky.
„Inovační fond NATO (NIF/Fond) bude investovat do slibných technologických start-upů a univerzitních spin-offů, jejichž technologie budou mít potenciál pro aplikaci do vojenských schopností v následujících letech. NATO a současně ministerstvo obrany tak bude schopné navázat úzký vztah s nejinovativnějšími firmami, a to i se subjekty mimo tradiční oblast bezpečnostního a obranného průmyslu a zasadit se o rozvoj a následnou integraci inovativních technologií do svých schopností,“ potvrdila informace Ekonomického deníku ohledně začlenění země do dvou fondů Natálie Forsterová z ministerstva obrany.
Bližší informace resort obrany ale zatím poskytnout neumí, protože vzhledem ke stavu procesu vytváření NIF zatím detailnější informace nejsou k dispozici.
„V obecné rovině můžeme říci, že NIF bude svou funkcí spíše připomínat venture kapitálové fondy, tj. fondy rizikového kapitálu, a bude disponovat částkou 1 miliardy eur na období trvání fondu 15 let. Tyto prostředky budou určeny na investice do vysoce inovativních firem s vysokým potenciálem pro bezpečnostní a obranné využití. Smyslem fondu je umožnit alianci udržet si technologickou převahu v následujících letech,“ doplnila Natálie Fosterová.
Záměr vzniku NIF byl odsouhlasen státy NATO na summitu v Bruselu v roce 2021 jako součást programu NATO 2030, který má zajistit relevanci aliance a jejich obranných schopností v následujících letech. Od prosince roku 2021 mezi státy ochotnými se účastnit NIF probíhala diskuze v rámci pracovní skupiny, která měla vytvořit strukturu fondu k naplnění tohoto strategického záměru.
Na letošním summitu NATO v Madridu hlavy států potvrdily zájem nadále se podílet na vytvoření NIF. Skupina států, které projevily zájem účastnit se, čítá v současné chvíli 22 spojenců. Očekávaný vznik fondu je odhadován na polovinu příštího roku.
Dalšími očekávanými státy podílejícími se na vzniku NIF jsou Belgie, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Itálie, Maďarsko, Německo, Norsko, Holandsko, Velká Británie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Turecko.
Ministerstvo obrany v tuto chvíli pracuje na nastavení nejlepšího možného právního mechanismu, jak se do fondu rizikového kapitálu, zapojit.
Příspěvek ČR? Maximálně 36 milionů eur
Příspěvek České republiky do Inovačního fondu NATO by činil maximálně 35,90 milionů eur. Při účetním kurzu 24,87 korun za euro se jedná přibližně o 89,3 milionů korun za rok po dobu osmi let let (3,59 milionů eur za rok), a následně do konce existence fondu cca 25,7 milionů korun za rok po dobu sedmi let (1,03 milionů eur za rok.
Rozpočtové prostředky budou vyčleněny v rozpočtu kapitoly 307 – ministerstvo obrany.
Vzhledem ke stádiu zrodu, ve kterém se fond NIF nachází, zatím ministerstvo obrany neoslovilo žádný tuzemský subjekt.
Až bude znám přesný plán aktivit fondu (ne pouze vzniku), resort Jany Černochové (ODS) plánuje blíže seznámit soukromý i akademický sektor s principem jeho fungování a možností získání investic.
Hlavním záměrem je nabídnout zdroj kapitálu technologickým start-upům a univerzitním spin-offům s potenciálem pro obrannou aplikaci, které na ostatní zdroje pro svůj rozvoj zatím nedosáhnou.
Zjištění pozice bez GPS
Další možností, jak získat peníze na vývoj nových armádních technologií, pak bude obranný akcelátor DIANA (Defence Innovation Accelerator of the North Atlantic.
V České republice je velice silné zastoupení start-upů věnujících se umělé inteligenci, velkým datům, či kosmickým technologiím. Obranné a inovační centrum DIANA jim nabízí možnost, jak jejich talentu a know-how využít pro navýšení obranných schopností České republiky a celé aliance.
Těmto subjektům se otevře možnost nabídnout svůj produkt všem 30 členským zemím NATO. Dojde tak k představení českých technologií pro další zahraniční zákazníky a potenciální investory.
K projektu DIANA lze konstatovat, že jde o další iniciativu, kterou se aliance snaží do oblasti obrany a bezpečnosti zahrnout i netradiční aktéry jako start-upy a spin-offy.
„Cílem projektu je podpořit integraci nastupujících a přelomových technologií do vojenských schopností, zajistit interoperabilitu a standardizaci už od počátku vývoje prototypu, zvýšit spojeneckou spolupráci v oblasti EDTs a podpořit jejich inovační ekosystémy,“ potvrzuje zjištění Ekonomického deníku Natálie Forsterová z ministerstva obrany.
DIANA bude každoročně vyhlašovat několik výzev, v rámci kterých budou mít start-upy/SMEs možnost představit NATO svá řešení s jednoznačným obranným a bezpečnostním uplatněním.
„Vybrané subjekty na rozpracování svých návrhů, například zajištění přesné pozice v terénu bez využití GPS, dostanou finanční podporu po dobu půl roku až 1 roku, která jim umožní například. pronájem testovacích center, či sjednání expertních konzultací,“ doplňuje Natálie Forsterová.
Formální cestou nebyl zatím žádný subjekt o účasti v obranném akcelerátoru DIANA ze strany ministerstva informován. Je to opět dáno stavem, v jakém se obranný akcelerátor nachází.
„V současné chvíli mezinárodní tým vybírá experty, kteří budou odpovědní za nastavení mechanismů DIANA a způsobu například vyhodnocování podaných návrhů. Pilotní provoz a vyhlášení prvních výzev jsou očekávány v polovině roku 2023. Jakmile budou známy přesnější informace o specifických podmínkách pro zapojení a o možných tématech výzev, plánuje resort obrany přiblížit akcelerátor DIANA soukromému i akademickému sektoru.
Česká republika byla předběžně vybrána jako jedno z míst pro umístění akceleračního pracoviště DIANA.
Možnosti zapojení tu jsou
V obou iniciativách, jak v inovačním fondu NIF, i DIANA, nejde pouze o tradiční obranný průmysl, s nímž má NATO i ministerstvo obrany dlouhodobě navázánu spolupráci, ale zejména o subjekty, jejichž technologie dvojího užití mají velký potenciál pro využití v obranných schopnostech, ale zatím s ozbrojenými silami neměly příliš možností spolupracovat.
Z důvodu klíčového významu těchto technologií v budoucích konfliktech se pak proto ministerstvo obrany pokusí tuto spolupráci iniciovat.
Ekonomický deník proto oslovil klíčové hráče na poli českého obranného průmyslu, zda jsou jim nové možnosti, jak posílit roli českého armádního průmyslu v aliančních strukturách, známy. Zareagovaly bohužel jen dvě
„Společnost Colt CZ Group si je vědoma vzniku Inovačního fondu NATO, jehož je Česká republika členem. Víme také o iniciativě DIANA, která vznikla na půdě NATO v loňském roce. Vítáme tyto aktivity, jejichž pomocí hodlá NATO získat nové schopnosti v oblasti EDT (Emerging and Disruptive Technologies) duálního užití ve spolupráci s civilním sektorem. Vyhodnocujeme možnosti pro zapojení naší společnosti do těchto iniciativ,“ odpověděla na otázky Ekonomického deníku mluvčí Colt CZ Group SE Eva Svobodová.
„Žádné bližší informace o zapojení České republiky do NIF nemáme. Přínosem může být podíl a využití nejnovějších poznatků v definovaných oblastech pro naše technologie – e.g.: ERA nebo Aircraft Industries,“ zaregovala mluvčí společnosti Omnipol Marika Přinosilová.
Omnipol podle jejích slov zatím osloven kvůli možné účasti na inovačních programech nebyl.
„Za naše společnosti by se dalo uvažovat o využití schopností společností ERA a Aircraft Industries v oblasti ATC/ATM, C4ISTAR a EW,“ dodala Marika Přinosilová.
Ekonomický deník doplňuje, že 20. července pořádalo ministerstvo obrany v rámci svého předsednictví Everopské unii konferenci „Importance of Modern Technologies for European Defence and Security, kde vystoupoupil mimo jiné i zástupce NATO, který představil oba projekty. Pozváni na ni byli i zástupci akademické sféry a průmyslu.
Podrobné informace o obou fondech z vládních zdrojů zde nalézt ZDE.
Jan Hrbáček
