Prezident Petr Pavel ve středu vetoval kontroverzní novelu zákonů upravujících sestavování veřejných rozpočtů. Své rozhodnutí oznámil v oficiálním vyjádření na webu Hradu. Klíčová norma se tak vrací k novému projednání do Poslanecké sněmovny, která má možnost prezidentské veto přehlasovat.
Pavel varuje, že zákon by mohl vážně narušit dlouhodobou stabilitu státních financí a oslabit demokratickou kontrolu nad tím, jak kabinet nakládá s penězi daňových poplatníků.
Sněmovna versus Senát: Spor o miliardy na obranu
Poslanecká sněmovna schválila novelu hlasy vládní koalice před dvěma týdny, kdy zároveň přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu. Horní komora se do zákona snažila prosadit omezující podmínky, které by mírnily vládní apetit.
Novela má totiž kabinetu umožnit navyšovat výdaje na obranu nad rámec schválený Sněmovnou až do roku 2036, což je o tři roky déle než dosud. Výdaje přesahující dvě procenta HDP by se navíc nezapočítávaly do standardních výdajových rámců. Podobný mechanismus by mohl platit i pro strategické stavby v infrastruktuře.
První veto pro současný kabinet
Prezident Pavel využil svou pravomoc vrátit zákon Parlamentu potřetí ve svém funkčním období, avšak vůbec poprvé od nástupu současné vlády. V minulosti vetoval například úpravu platů politiků nebo změny v rozhodování soudních senátů. V obou případech jej však poslanci následně přehlasovali.
Ohrožení budoucích generací a růst dluhů
Hlavním důvodem aktuálního veta je podle hlavy státu riziko pro udržitelnost veřejných financí. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ zdůraznil Pavel.
Podle něj musí být pravidla nastavena tak, aby chránila i budoucí generace. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ dodal.
Méně kontroly, více moci pro ministry
Prezidentovi vadí také to, že novela rozšiřuje vládní pravomoci na úkor Sněmovny. V krizových situacích by kabinet mohl překročit rozpočet až o deset procent pouze na základě doporučení vlastního poradního orgánu – Bezpečnostní rady státu. Na tento přesun moci od zákonodárců k exekutivě hlasitě upozorňovala i opozice, která se obává nekontrolovaného bobtnání státního dluhu.
Schillerová: „Zákon nemá alternativu“
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kritiku dlouhodobě odmítá. Podle ní zákon sám o sobě nezvyšuje deficit ani o korunu a vláda zůstává věrná závazku udržet schodek pod třemi procenty HDP.
Schillerová argumentuje, že bez této novely by nebylo možné sestavit budoucí státní rozpočet v souladu s legislativou, a označuje ji za rozumné a nezbytné řešení.
Nebezpečný tlak na nezávislé instituce
Petr Pavel v odůvodnění upozornil i na další citlivý bod: novela umožňuje ministerstvu financí měnit hospodaření nezávislých institucí prostřednictvím „dohody“. „Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, NKÚ nebo Kanceláře prezidenta. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné a ministerstvo financí by o změnách rozhodovalo z výrazně silnější pozice,“ varoval prezident.
Hlava státu závěrem dodala, že nezpochybňuje nutnost investic do dopravy či energetiky, ale i ty musí podléhat přísné demokratické kontrole. O osudu vetovaného zákona by poslanci mohli rozhodovat na konci srpna, kdy se vrátí z parlamentních prázdnin.
