Společnost GasNet chystá pilotní projekt na přidávání zeleného vodíku do plynovodní sítě. Projekt je umístěn v nejzápadnějším koutu České republiky – v městečku Hranice v Ašském výběžku. Obnovitelný vodík se bude vyrábět z lokálních obnovitelných zdrojů, kterými jsou větrné elektrárny a fotovoltaika.
Podle zjištění Ekonomického deníku se tento projekt připravuje od roku 2022 a letos přešel do fáze realizace. Ta zahrnuje výstavbu elektrolyzéru, plynového zásobníku, směšovacího zařízení a připojení do rozvodné soustavy. „Spuštění projektu se předpokládá nejpozději v první polovině příštího roku. V počáteční fázi počítáme s maximální příměsí 10 procent vodíku k zemnímu plynu,“ řekl mluvčí společnosti GasNet Aleš Gregorovič.
Bližší informace sdělí GasNet v nejbližších týdnech, kdy projekt oficiálně zveřejní a představí.
Pilotní projekt na přimíchávání vodíku do zemního plynu v Hranicích zmiňuje ve svém Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy také společnost NET4GAS, kterou od konce loňského roku vlastní stát. „Ve městě byla provedena kontrola všech plynárenských zařízení i odběrných plynových zařízení, jako jsou plynové kotle nebo sporáky. Ve spolupráci s Technickou inspekcí České republiky bylo ověřeno, že jsou plynové spotřebiče u zákazníků v pořádku,“ uvedl NET4GAS v Desetiletém plánu.
NET4GAS dále zmiňuje, že dodavatelem zeleného vodíku bude společnost Farma Trojmezí. Jedná se firmu, která v roce 2008 u Hranic v Ašském výběžku spustila do provozu tři větrné elektrárny o celkovém výkonu 2,7 megawattu. Farma Trojmezí na počátku letošního roku vybrala dodavatele, který zajistí dodávku elektrolyzéru, čtyř zásobníků na vodík, propojovacího potrubí a souvisejících stavebních prací.
Cestu otevřela novela Lex OZE 2
Přidávání vodíku do zemního plynu a jeho distribuci plynovodní sítí k odběratelům umožnila loni schválená novela energetického zákona „Lex OZE 2“. Zatímco směs s obsahem vodíku do 20 procent se chová podobně jako zemní plyn a nevyžaduje podle plynařů dodatečné investice do sítě, s překročením hranice 20 procent už je nezbytná úprava plynárenských zařízení.
„Energetický zákon poprvé uvádí vodík mezi plyny, které lze distribuovat plynárenskou soustavou. Vodík je tak nyní zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. Je to jasný signál státu pro všechny hráče na trhu, že se s vodíkem počítá a že je možné začít s výraznějšími investicemi do využívání tohoto nízkoemisního plynu, bez kterého se v dlouhodobém horizontu zkrátka neobejdeme,“ uvedl v únoru Pavel Dočekal, který má v GasNetu na starosti legislativní záležitosti.
Výrobu zeleného vodíku chtějí spustit také další investoři, první projekty jsou umístěny – mimo jiné díky štědřejší dotační podpoře – v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Jedna z prvních výroben zeleného vodíku má vzniknout v průmyslové zóně Triangle na Žatecku. Firma For H2energy zde chce pořídit 5megawattový elektrolyzér a vyrábět 712 tun vodíku ročně s využitím elektřiny z fotovoltaických panelů. Tento záměr v lednu získal kladné stanovisko v řízení EIA.
Boom výroby zeleného vodíku nicméně brzdí přísné legislativní požadavky, které navrhla končící Evropská komise. Ta chce podporovat pouze obnovitelný vodík nebiologického původu (zkratka RFNBO). Ten musí být vyroben elektrolýzou s využitím elektřiny ze solární, větrné, vodní či geotermální energie, ale pouze z nových zdrojů. Další omezující podmínky se týkají časové korelace výroby zelené elektřiny a RFNBO vodíku či emisí při jeho přepravě a skladování.
David Tramba
