Poslední schválená novela energetického zákona se netýká je komunitní energetiky. Přinesla také jednu změnu, která ovlivní budoucnost oboru plynárenství. Novela totiž umožnila přimíchávání vodíku do zemního plynu a jeho distribuci plynovodní sítí až k odběratelům. Informovala o tom společnost GasNet, která vlastní a provozuje plynovodní síť na většině českého území.
Energetický zákon počítá jak s plynovou směsí, tak využitím čistého vodíku. Zatímco směs s obsahem vodíku do 20 procent se chová podobně jako zemní plyn a nevyžaduje dodatečné investice do sítě, s překročením hranice 20 procent už je nezbytná úprava plynárenských zařízení. Zapotřebí budou také změny v prováděcích předpisech a technických normách v oblasti připojování výroben vodíku a kvality plynu.
„Energetický zákon poprvé uvádí vodík mezi plyny, které lze distribuovat plynárenskou soustavou. Vodík je tak nyní zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. Je to jasný signál státu pro všechny hráče na trhu, že se s vodíkem počítá a že je možné začít s výraznějšími investicemi do využívání tohoto nízkoemisního plynu, bez kterého se v dlouhodobém horizontu zkrátka neobejdeme,“ říká Pavel Dočekal, který má v GasNetu na starosti legislativní záležitosti.
Plány Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu počítají s tím, že fosilní zemní plyn se přestane používat do roku 2050. Řešením je postupné navyšování podílu vodíku, biometanu a syntetického metanu v plynovodní soustavě. „Chceme stabilní budoucnost. Máme 2,3 milionu odběratelů, ke kterým denně distribuujeme našimi plynovody energii. Uvědomujeme si obrovskou odpovědnost za to, abychom v těchto bezpečných a spolehlivých dodávkách dokázali pokračovat i ve světě nízkoemisní a bezemisní energetiky,“ zmínil Pavel Dočekal.
První molekuly vodíku by se mohly objevit v českých plynovodech poměrně brzy. V nejpokročilejší fázi se nachází pilotní projekty na výrobu vodíku v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Jedna z prvních výroben zeleného vodíku má vzniknout v průmyslové zóně Triangle na Žatecku. Firma For H2energy zde chce pořídit 5megawattový elektrolyzér a vyrábět 712 tun vodíku ročně s využitím elektřiny z fotovoltaických panelů. Tento záměr před třemi týdny získal kladné stanovisko v řízení EIA.
Změna plynného paliva není v českých poměrech ničím novým. V plynovodech se původně distribuoval svítiplyn vyrobený z hnědého uhlí. Ten byl během let 1969 až 1996 postupně nahrazen zemním plynem dováženým tradičně ze Sovětského svazu a později z Ruska. Poté, co Rusové v létě roku 2022 svévolně ukončili dodávky do Německa, směřuje do Česka zemní plyn hlavně z Norska a Spojených států amerických (prostřednictvím LNG terminálů v západní Evropě).
(dtr)
