Připojení nových elektráren v síti je stále bez větších komplikací možné, uvedly na dotaz Ekonomického deníku rozvodné společnosti ČEZ Distribuce a EG.D. Stejně to vidí také správce přenosové soustavy ČEPS. Čísla poskytnutá jmenovanými společnostmi potvrzují, že díky změně legislativy a novým dotačním programům opět roste zájem o připojení elektráren – hlavně solárních.
EG.D, provozující síť v jižních Čechách a jižní polovině Moravy, má v současné době zhruba 4100 smluv na připojení elektrárny. To představuje 320 megawattů (MW) rezervovaného výkonu. Nejčastěji se jedná o fotovoltaické zdroje, kde to činí zhruba 3600 smluv a celkový výkon 215 MW. Nemalý zájem je také o připojení plynových kogeneračních jednotek, v jejich případě EG.D eviduje zhruba 80 výroben s rezervovaným výkonem 76 MW.
Dále EG.D v současnosti řeší okolo 250 žádostí o připojení, které ještě nemají uzavřenou smlouvu o připojení. Tyto žádosti reprezentují rezervovaný výkon ve výši zhruba 800 MW, přičemž podíl fotovoltaiky přesahuje 95 procent. Zatímco u schválených žádostí se jedná hlavně o malé střešní instalace, tady to vypadá na velké solární parky: průměrný výkon jednoho projektu totiž přesahuje 3 megawatty.
ČEZ Distribuce eviduje celkem 1342 žádostí o připojení výroben z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem 3 651 MW. Z toho 894 žádostí s instalovaným výkonem 1271 MW má platnou smlouvu. „Zbylé žádosti jsou v řešení, nebo byl odeslán návrh smlouvy ze strany ČEZ Distribuce a zatím nebyla smlouva žadatelem akceptována,“ dodává mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
Také podle Skupiny ČEZ zájem roste, mimo jiné s ohledem na dotační podporu z Modernizačního fondu. „Vzhledem k očekávanému zájmu o připojování obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě apelujeme na žadatele, aby své žádosti včetně povinných náležitostí podávali s dostatečným předstihem,“ uvedla ČEZ Distribuce na svém webu.
Zájem o dotaci z Modernizačního fondu, které Státní fond životního prostředí nabízí od 12. července, je zatím vlažný. Jakub Hrbek, ředitel Sekce realizace projektů energetik na SFŽP, na pondělní tiskové konferenci uvedl, že zájemci zatím přihlásili „nižší desítky“ projektů. Ve všech případech se jedná o menší instalace do 1 megawattu, mezi nimi je prý několik „baťovských“ projektů s výkonem 999 kilowattů. Naopak nikdo ještě nepřihlásil záměr s výkonem nad hranicí jednoho megawattu.
S velkými zdroji musíte na ČEPS
Největší elektrárny – zhruba od 100 MW výše – se připojují přímo do páteřní sítě společnosti ČEPS. Vedle jaderných a paroplynových zdrojů má souhlas ČEPS také 140 MW výkonu větrných elektráren a 220 MW výkonu ve fotovoltaice. „Doposud byly v roce 2021 uděleny dva souhlasy s uzavřením smlouvy, týkají se paroplynového a fotovoltaického zdroje,“ uvedl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.
Podle dřívějších informací se zmíněný výkon ve větrných elektrárnách týká projektu v Krušných horách, za nímž stojí podnik APB-Plzeň. Stejně tak není těžké uhodnout, kdo stojí za 500MW projektem nové paroplynové elektrárny. Jedná se o záměr společnosti ČEZ v areálu Elektrárny Mělník, což Ekonomickému deníku potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. ČEZ si též zarezervoval kapacity pro nové jaderné bloky v Dukovanech a Temelíně, ale spuštění prvního z nich je reálné nejdříve v roce 2037.
Rezervace výkonu u provozovatele přenosové či distribuční soustavy patří mezi první kroky, které musí zájemce o stavbu nové elektrárny učinit. Až poté následuje EIA, územní a stavební řízení či autorizace zdroje u ministerstva průmyslu a obchodu. Jak Ekonomický deník uvedl před dvěma týdny, státní autorizaci letos získalo sedm projektů. Jedná se o Dukovany II, jednu fotovoltaiku a pět větrných parků.
David Tramba
