Propustnost přístavu v nizozemském Rotterdamu zůstává na úrovni předchozího roku. V největším evropském přístavu ale dochází k velkým změnám. Místo ruského zemního plynu nastupuje uhlí a zkapalněný zemní plyn a klesá počet přepravovaných kontejnerů.
Rotterdamský přístav je největší námořní přístav v Evropě nacházející se v nizozemské provincii Jižní Holandsko. Leží v oblasti společné delty řek Rýn a Máza do Severního moře. Má protáhlý tvar táhnoucí se v délce 42 kilometrů od historického centra Rotterdamu až k ústí uměle vytvořeného vodního kanálu Nieuwe Waterweg „Nová vodní cesta“ do moře u města Hoek van Holland. Zaujímá celkovou plochu 126 kilometrů čtverečních.
Za prvních devět měsíců letošního roku bylo v rotterdamském přístavu přeloženo téměř stejné množství zboží jako ve stejném období loňského roku: 351 milionů tun, což je o 0,3 procenta více než v předchozím roce.
V porovnání s předchozím rokem však došlo k velkým rozdílům, pokud jde o druh zboží, s nímž se manipulovalo, a to zejména v důsledku války na Ukrajině, sankcí proti Rusku a změn v globálních energetických tocích. Například se nyní dováží mnohem více uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG) jako alternativa k ruskému zemnímu plynu. Kontejnerová přeprava se snížila, zejména v důsledku ztráty obchodu s Ruskem.
Allard Castelein, generální ředitel Rotterdamského přístavu, hovoří o zásadních změnách, s nimiž se přístav musí vypořádat: „Z celkového objemu překládky by se dalo usuzovat, že přístavní operace probíhají jako obvykle, ale velké změny, zejména v oblasti LNG a uhlí, dokazují, že se energetická krajina komplexně změnila. Kvůli vysokým cenám energií zažívá těžké časy zejména energeticky náročný chemický průmysl. Rychlejší energetická transformace snižuje naši závislost na geopolitickém vývoji v dlouhodobém horizontu. Z krátkodobého hlediska je důležité zachovat chemický průmysl, který je pro naši společnost tak důležitý.“
Manipulace se železnou rudou a šrotem poklesla o výrazných 17,9 procent, stejně jako manipulace se zemědělským zbožím ve velkém, která se snížila o 14,8 procent.
Podle přístavní správy je to důsledek slabší ekonomiky. Ten byl podle ní způsoben zejména nižšími výnosy plodin v různých částech světa. Podle Habenbetriebu hrají roli také vysoké ceny energie pro zpracování volně loženého zemědělského zboží.
Objem zpracovaného uhlí se naopak zvýšil o 24,8 procent, zejména proto, že se v elektrárnách spalovalo více uhlí. Výrazný nárůst o 22,6 procent zaznamenalo také ostatní volně ložené zboží, včetně surovin a stavebních materiálů. Celkově bylo odbaveno o 2,9 procent více suchého volně loženého nákladu.
U kapalného volně loženého zboží zaznamenal přístav nárůst o 3,9 procent. Přestože objem odbavených ropných produktů poklesl o 13,1 procento – zejména v důsledku nižších dodávek ruského topného oleje – odbavení ostatního zboží se vyvíjelo pozitivně. Bylo tak odbaveno o 5,4 procent více ropy a o 18,4 procenta více ostatního kapalného volně loženého zboží. Ve všech kategoriích byl zaznamenán také růst ostatního tekutého zboží: chemikálií, biopaliv, rostlinných/živočišných olejů a ovocných šťáv. Obzvláště výrazně vzrostl objem LNG – o 73,8 procent. Mnohem více LNG se dováží mimo jiné z USA jako náhrada za ruský zemní plyn, který se do severozápadní Evropy dopravoval plynovodem.
V kontejnerovém segmentu došlo za prvních devět měsíců k poklesu o 8,6 procent v hmotnosti a o 4,4 procenta v počtu 20stopých kontejnerů (TEU). V důsledku sankcí se téměř úplně zastavila kontejnerová doprava mezi Ruskem a Rotterdamem.
V posledních letech se Rusko podílelo na kontejnerové dopravě přibližně osmi procenty. Rozdíl mezi odbavenou hmotností a počtem odbavených kontejnerů přístav vysvětluje tím, že přes Rotterdam bylo relativně přepraveno více prázdných kontejnerů. Ačkoli kontejnerová logistika stále trpí poruchami způsobenými tím, že lodě nepřiplouvají včas, a vysokou mírou vytížení terminálů, pokles objemu přepravy postupně vede ke snížení logistických problémů. Sazby za přepravu kontejnerů rovněž výrazně poklesly. Přeprava roll-on/roll-off i ostatní manipulace s obecným nákladem se zvýšila o 15 procent.
Vzhledem k pokračující válce na Ukrajině, vysoké míře inflace a méně příznivému hospodářskému klimatu nevypadají prognózy makroekonomického vývoje zcela ideálně. Správa rotterdamského přístavu nicméně očekává, že objem překládky za celý rok 2022 dosáhne zhruba stejné úrovně jako v předchozím roce.
(nik)
