V jednom panuje shoda: Ať už Alan Ilczyszyn jako poradce na ministerstvu vnitra hájí zájmy kohokoliv, jeho práce je vysoce profesionální. 

Mimo malý a vcelku uzavřený svět českých informačních technologií zůstávalo jméno Allana Ilczyszyna dlouho neznámé. Do povědomí širší veřejnosti se Alan Ilczyszyn začal dostávat v souvislosti s rozdělováním pravomocí a především evropských peněz na rozvoj vysokorychlostního internetu v Česku. Alan Ilczyszyn pracuje pro úsek náměstka ministra vnitra pro informační a komunikační technologie, od 1. prosince 2014 poskytuje poradenské a konzultační služby v oblasti telekomunikací a informačních technologií – budování sítí nové generace určených pro přístup k internetu v souvislosti se státní strategií Digitální číslo 2.0. To vše za 150 korun za hodinu, alespoň podle údajů ministerstva. Za ty peníze ovšem Chovancovu úřadu i ministrovi samému, o kterém je všeobecně známo, že v problematice NGA tápe jako slepec a je odkázaný na to, co mu řekne jeho aparát, odvádí vynikající služby. Nutno poznamenat, že co je dobré pro Milana Chovance a jeho úřad, nemusí být ani zdaleka pro dobro celku. Poznamenejme, že ani interní aparát ministerstva vnitra nevyniká velkou schopností koncepčně promýšlet něco tak abstraktního a těžko uchopitelného, jako je vývoj digitální ekonomiky. V této perspektivě je role Alana Ilczyszyna coby klíčového poradce nezastupitelná a úhelná. Otázka ovšem je, o kom je tu vlastně řeč.

AI: Manažerská raketa

V březnu 2011 se Ilczyszyn stává manažerem pro rozvoj vztahů Alcatel-Lucentu s T-Mobilem. Alan Ilczyszyn (tehdy mu bylo 32 let) má řadu zkušeností v oblasti telekomunikačních technologií a telekomunikačních služeb. “Krátce po studiích nastoupil do společnosti Telefónica O2 Czech Republic, kde se postupně vypracoval až na pozici sales managera (obchodní manager pro segment finančních institucí). Do společnosti Alcatel-Lucent Czech, s.r.o. přichází z firmy Siemens IT Solutions and Services, s.r.o., kde poslední dva roky působil jako Head of Business Unit Services Industries. Alan Ilczyszyn má bohaté zkušenosti v oboru Telco/ICT. Během své dosavadní kariéry prokázal své schopnosti v oblasti úspěšného vedení obchodních projektů a komunikace s klíčovými zákazníky. Jedenáct let zkušeností v telekomunikacích je zárukou obrovských znalostí tohoto prostředí a potřeb zákazníků. Jsem pevně přesvědčen, že Alan Ilczyszyn bude pro společnost Alcatel-Lucent velkým přínosem a přispěje k dalšímu rozvoji naší firmy, říká David Grundel, generální ředitel Alcatel-Lucent Czech,” stojí v tehdejší tiskové zprávě.

Zajímavé je, že Alcatel-Lucent na jaře letošního roku zkušebně provedl broadbandový přenos 400G – strategie podporovaná manažerem téže firmy na MV ČR vyhovuje právě rozšíření technologií založených na tomto principu.

„Jedná se o další úspěšný zkušební provoz naší technologie 400G, a znovu tak potvrzujeme pozici lídra na trhu IP sítí. Tyto zkušební provozy ukazují reálné možnosti využití našeho řešení 1830 PSS DWDM pro sítě s optickým přenosem dat. Poskytovatelé služeb díky tomu mohou plynule zvyšovat kapacitu a mohou růst spolu s požadavky zákazníků,“ říkal Ilczyszyn coby Territory Sales Manager společnosti Alcatel-Lucent dne 26. května.

Mohlo by vás zajímat

Není třeba tu spekulovat o možném či nemožném střetu zájmů – berme výše uvedenou souvislost jako doklad faktu, že tak specifický úkol jakým je rozvoj vysokorychlostních sítí bude vždycky řešit stejně specifická skupina odborníků.

„Netuším, jak se pan Ilczyszyn k razení ministerstvu vnitra dostal ani jaké případné zájmy na něm hájí, faktem ale je, že materiály, které předkládá, patří zcela jednoznačně k tomu nejfundovanějšímu a nejprofesionálnějšímu, co si lze přečíst,“ komentuje Rostislav Kocman z webu Internetprovsechny.cz.

Qui bono

Jedna věc je nesporná profesionalita Alana Ilczyszyna, druhá věc je, nakolik je (jak už bylo ostatně řečeno) tato profesionalita pro dobro širšího celku.

Z pozice externího poradce na MVČR má Ilczyszyn na starosti budování registru pasivní internetové struktury. Registr, který má pod Českou poštou vzniknout, má být velká databáze informací o pasivní internetové infrastruktuře, ke které budou moci přistupovat poskytovatelé internetového připojení (a kde o nic budou i údaje). Do pasivní infrastruktury lze zařadit jednotlivé trasy optických vedení, kabelů, rozvoden a podobně. Vnitro tvrdí, že díky tomuto registru budou moci internetoví provideři lépe plánovat další výstavbu a rozvoj. Ministerstvo, respektive pošta asi skutečně nebudou poskytovat tradiční telekomunikační a internetové služby, ale je pravděpodobné, že určitou část infrastruktury získají.

Stát chce z dotací podpořit rozvoj internetu v takzvaných bílých místech. To jsou taková místa, kam se běžným komerčním subjektům nevyplatí investovat. Dotace tak mají tyto neduhy kompenzovat. Stát by tak měl podle určitých podmínek providerům umožnit spolufinancování. „Vnitro samo může pasivní infrastrukturu začít stavět v případě, že provideři o dané oblasti nebudou mít zájem. Čísla, kolik kilometrů tras bychom teoreticky mohli vlastnit, v tuto chvíli nemáme. Doufáme ovšem, že to bude nula,“ nechal se slyšet Ilczyszyn.

Zástupci vnitra tvrdí, že 14 miliard z eurodotací nebude na téměř stoprocentní pokrytí Česka až stomegabitovým internetem stačit. Počítá se s tím, že k této částce přibyde devět miliard ze soukromého sektoru. „Kdyby soukromý sektor neinvestoval nic, budou peníze chybět. Potřebujeme 25 miliard a těmi stát v tuto chvíli nedisponuje,“ navazuje Ilczyszyn. A i částka 25 miliard má být platná a dostačující pouze pro první fázi do roku zhruba 2020

„Opět se počítá se zapojením soukromého sektoru. Do určité části nicméně má hrát pronájem oné pasivní infrastruktury. Vlastník optických tras k nim bude muset nabídnout velkoobchodní přístup dalším hráčům na trhu. Pokud takové trasy bude vlastnit přímo vnitro, respektive Česká pošta, bude peníze vybírat právě toto duo. Případné výdělky nemají být standardní součástí státního rozpočtu, ale údajného fondu na rozvoj internetu. Příjmy budeme reinvestovat,“ uvedl k tomu Ilczyszyn. „Chceme kabely pokládat na místech, kde se to firmám nevyplatí. Musíme zaručit, aby byl přístup k rychlému internetu po celém území,“ tvrdí manažer a poradce v jedné osobě s tím, že státní kabely povedou vždy až do zóny, ve které bude možné nabídnout velkoobchodní nabídku poskytovatelům.

Pro perspektivu: Podle dat ČTÚ je v tuzemsku z 22 427 obcí přibližně 44 % takových, které se dají považovat za tzv. „bílá místa“. A ta právě mají být cílem investiční akce. „Rychlým internetem podle našich představ je v současnosti pokryto 20 % populace. Tím pádem se teď bude hrát o 80 % residentních zákazníků,“ uvedl Alan Ilczyszyn – a pregnantně tím vysvětlil, proč se okolo rozvoje sítí šíří tak vysoké vlny.

Ondřej Fér